1 Běleti
Běleti, ím, 3. pl. běleji, el, ení = počínám bílým býti, weiss werden. V. — Den Bělel = svítalo. Us. ...

9 Búr
Búr, u, m. = boura. Vyšívání bílým búrem. Šeb. 178. ...

10 Stříbrně
Stříbrně, ě, f. = krajina bílým, třpytícím se sněhem pokrytá. Ani vánek nezašelestil tou s-ní. Tbz. V. ...

7 Zakusiti co
Zakusiti co. Jak to jablko z-li (Adam a Eva). VSlz. 1. 2. — čím. Bílým chlebem zakusoval. Osv. 1884. ...

9 Holubinka
Holubinka = bílý čepec s bílým širokým faborem. Př. star. V. 9. ...

5 Zadratovati
Zadratovati, mit Draht überziehen. — co čím. Drátař zadratoval hrnec bílým drá- tem. Us. Šd. ...

1 Mřížovaný
Mřížovaný, gegittert. M. bílým šitím, kreuzweise gestickt. 1587. ...

10 Bílé
Bílé, ého, n. = bělmo. Samým bílým hleděl (škaredě). Brt. Sl. 17. ...

9 Karnáč
Karnáč, e, m. = svrchní šat. Přioděn jest k-čem s bílým límcem. Sdl. Hr. XI. 16 ...

10 Skalnička
Skalnička, y, f. —: kuna s bílým pod- hrdlím. Sb. si. 1901. č. 154. Sr. Lieskovka. ...

7 Popjatý
Popjatý, vz Popiatý, Popnouti. — čím. Cestička bílým jatelem p-tá. Sš. P. 250. ...

5 Březavý
Březavý = březí. — B. volek, kráva s bílým hřbetem a břichem, ostatek čer- vená nebo černá. Na mor. Val. ...

7 Šlojéř
Šlojéř. Ezp. 1741., Hr. rk. 293., Pass. 307. Šlojéřek. Hod. 50. b. Pod bílým šlo- jířem častokrát mol ...

2 Plavka
Plavka, y, f., plavá kráva, falbe Kuh. D. — 2. Kobyla černým a bílým chlupem prokvětalá, Schimmel, m. ...

5 Aksamin
Aksamin, u, m. = axamit. Co pro mne přijedě šestimi vranyma, oširovanyma, čer- venym daminem, bilym aksaminem ...

10 Probělený
Probělený čím. Zahrada p-ná sněhovým (bílým) květem. Tbz. III. 2. 19. ...

10 Merkování
Merkování, n. Sklenice s bílým m-ním. Světz. 1887. 291. ...

6 Mouřenín
Mouřenín. BO , Mkl. Etym. 204. M-na bílým činiti. Výb. II. 1184. Nepoštěstilo se mu m-na omyti (věc napraviti). ...

2 Ocukřiti
Ocukřiti, il, en, ení; ocukrovati, zuckern, verz.— co: kávu. D. — čím komu: bílým cukrem. — co kde: kávu ...

1 Mramorovati
Mramorovati = mramorem potahovati n. na způsob mramoru dělati, marinoriren. D. — co čím: barvou, mramorem ...

5 Babuška
Babuška, y, f. = černá ovce s bílým pruhem přes nos a přes hlavu. Mor. Brt. — B. = babuše, rostl. Mllr. ...

6 Křížana
Křížana, y, f. = křížena = kráva po hřbetě křízanistá (černá s bílým křížem na hřbetě). Mor. Kls., Brt., ...

5 Zvětralý
Zvětralý, angewittert, verwittert, ver- rochen. Z. víno, V., pivo. Ros., Dch. Z. stopa (které pes už ...

2 Oběliti
Oběliti, il, en, ení, bílým učiniti, očistiti, vz Obíliti, weiss machen, reinigen. — koho čím. Sluhy ...

6 Damín
Damín, u, m., látka. A jenom takemu (budu otvírať), co pro mne přijedě šestimi vranyma, oširovanyma, ...

6 Fábor
Fábor na vénee, na korouhev, praporu. Dch. F. černý — vlajky černé, buďtež dolů strhány. Ntr. VI. 73. ...

1 Majolik
Majolik, u, m., majolika, y, f., hliněné nádobí na způsob porcelánu. Jg. Nádobí z pěkné, jmenovitě bez ...

1 Kukuřice, e
Kukuřice, e, kukuryce, e, f., kukurec, e, m., turecká pšenice. Zea mais, Mais, tür- kischer Weizen, Kukuruz. ...

1 Mouřenín
Mouřenín, a, m., mouřenin, z latin. Maurus, s příponou -ěnín, jako: měštěnín; černoch, der Mohr, Neger. ...

2 Obíliti
Obíliti (oběliti, zastr.), il, en, ení; obělo- vati, vůkol bílým učiniti, umweissen; zbíliti, pobíliti, ...

5 Arsen
Arsen, der Arsen, das Arsenmetall. Sl. les. Dodej: Arsen (otrušík, siťaník) jest prvek, arseník (utrejch ...

7 Bílý
Bílý. Co Bůh bílým stvořil, ďábel ne- zčerní. Us. Brt. V bielo ho rúcho obléci káza. Pašije St. skl III. ...

10 Rozuměti k čemu
Rozuměti k čemu. Ježtoť raditi umějí a k věcnosti rozumějí. N. Rada. 1660. — Rkp. B.: něčemu. Negativní ...

6 Kosírka
Kosírka, y, f. K-ky byly malinké že- nušky (jako světýlka) oblečené bílým šatem. V ruce měly dlouhé kosíře, ...

3 Schovaný
Schovaný; schován, a, o. Vz Schovati. Schované věci se sejdou. Č. — v čem, kde: v ruce boží. Kom. Máš ...

2 Pětilístek
Pětilístek, stku, pětiprstek, stku, m., rostl. — P., pentaphyllum quinquefolium, Fünffingerkraut, n. ...

9 Mlynářík
Mlynářík, a, m.: mlynáříček, mlynářka, sýkora ocasatá, mlynáříce, mucháček, ocasáč, pilař, sýkora (bíla, ...

6 Důlek
Důlek, vz Důl. D. krční. Dk. Aesth. 155. Od velkeho žalu sluze ji kapaju, na bilym kameňu důlky vybijaju. ...

7 Probuditi koho, se z čeho (več
Probuditi koho, se z čeho (več). Chodí trubač po dědině, milého mi ze sna probudzuje; P-la modré oči ...

1 Kvésti
Kvésti, kvísti (m. kvet-ti t před t v s), kvetu (ne: květu, jako mésti—metu, plésti— pletu; vz Retnice. ...

2 Prokvětati
Prokvětati, prokvítati; prokvísti, kvetu, tl, en, oení;prokvítávati, prokvětávati, durch- blühen, da ...

7 Vlniti se kde (jak
Vlniti se kde (jak). Prsa jeho bílým pod hábitem v-la se v rozproudění hbitém. Hdk. Pod ním se vlnil ...

4 Vzletěti
Vzletěti, ěl, ění; zvlétnouti, zvlítnouti, tnul a tl, utí; vzletovati = vzhůru letěti, auffliegen. — ...

7 Vinouti
Vinouti. Cf. Mkl. Etym. 389. b. — co, se kam. Někoho (v lásce) k sobě v. Kyt 1876. 51., Hrts., Vrch. ...

3 Šesdesátka
Šesdesátka, y, f. = šedesátka. Na Ostrav. j a ve Slez. Klš. Šesdesátník, a, m. = šedesátník. Na Ostrav, ...

6 Mlynář
Mlynář suchý = na mizinu přišlý. Brt. Mlynař sa vtedy prebudí, keď mu mlýn za- stane. Slov. Zátur. Šuká, ...

7 Skloniti
Skloniti. U M. Benešovského též sklo- nívati. — co: týl, Hdk., zrak, Kká , chřbet. Št. Kn. š. 121. — ...

10 Bílý
Bílý. Spatří-li slepice z jara první bílý květ, dlouho nenese. Mtc. 1. XXXI. 30. Na jaře mají děvčata ...

7 Zlatý
Zlatý, kompar. zlatší (z lepšího zlata). Zr. Lib. h 53. — Z. = ze zlata. Mluviti zlatým (stříbrným) jazykem ...

5 Bojovati
Bojovati, bojuji (zastar. bojiji, Bž. 18.). — abs. Kdo nebojuje, nevítězí. Bž. — co: boj boží b. Bls. ...

5 Závoj
Závoj, e, závojek, jku, zavojík, u, m., od za-vi (víti, viji), vz i v oj (bíti, bi, boj; líti, li, loj ...

8 D se psalo
D se psalo: d: mláďátko — mláďátko; dd: budd — buď; dh: dhiekovať; di, _ dy: vidial, mladyata; dg: myedg ...

1 Mlíti, mléti
Mlíti, mléti, meli n. melu, 3 pl. -lí n. -lou, mli n. mel (melme, melte n. mleme, mlete), mela (ouc), ...

6 Kvésti
Kvésti. Cf. Mkl. aL. 273., Mkl. Etym. 150. Květu, květeš, květl atd. v nářečích a u některých spisovatelů ...

5 Bílý
Bílý. Cf. předcházející bilulenký — bi- l'utký a Mkl. Etym. 12. Bílí kněží, die Prä- monstratenser. Dch. ...

4 Utříti
Utříti, utru, utřeš, utrou, utři, utra (ouc), třel, en, ení; utírati, utírávati = třením očistiti, ab-, ...

5 Zasednouti
Zasednouti, dnu, dni, dna (ouc), ul, ut, utí; (zastr. zasésti), sedu, sedl, den, ení; zasedati = posaditi ...

6 Masť
Masť, cf. Mkl. Etym. 185. M. apoštolská, Sal. 241.; unguentum althaeae, m. ibišová č. proskurová č. dialthová, ...

5 Zatočiti
Zatočiti, točím, toč, toče (íc), il, en, ení; zatáčeti, ejí, ej, eje (íc), el, en, ení; zato- čovati, ...

3 Slza, y, slze
Slza, y, slze, e, místy sluza, y (dříve: silza, sleza), slzička, slzinka, y, f.; v již. Čech. slouze, ...

3 Skočiti
Skočiti, il, ení; skákati, skákám a skáči; skákávati, springen, hüpfen, tanzen, eilen. — abs. Skoč tam ...

3 Šat, u
Šat, u, m., šátek, tku, šáteček čku, m.; na Mor. a na Slov. šata. šatka, ša- tečka, y, ť. O původu vz ...

3 2. S
2. S místo jsi. Tys tam byl = ty jsi tam byl. Vz Jsi, Býti. 3. S, se (hl. následuje-li více souhlásek), ...

6 Jablko
Jablko. Jablo. Koll. Sl. dc. II. 85. Ja- búčko. Sl. ps. č. 36. Jabuko. Brt. D. 311. J., lit. obůlas, ...

3 Štědrovnice
Štědrovnice, e,f. vánočka. Us. v Krkonš., u Jič., u Tábora. Kšá., Dšk., Sít. U morav. Jičína : štědrounice. ...