TyčitiTyčiti. Cf Mkl. Etym. 368. —
co jak proti čemu. Proti chtíči jiného má vůle týčí hrdou hlavu
s pevnou lebí. Čch. —
co se kam. Zámek týčí skráně
nade chlumy. Mkr. Tam obraz kříže
k nebesům se týčí. Lum. —
se čím. Karpaty týčí se velehorami. Tl. M. 6. —
se odkud kam. S balkonů se mocné postavy
do večerní týčí záplavy. Čch. Bs. 54.