2. Oheň2. Oheň, gt. ohně, ohník, u, ohníček, čku, m. Oh(e)ň, strbul. ognb, lit. ugnis. skr. agnis, lat. ignis. Schl. Vz Gb. Hl. 27. Das Feuer. O., rozpálený plyn oddělující se z mnohých hmot v čas jich hoření. Vys. O. jest výsledek postupu chemického, jímž vyvinují se zá- roveň teplo a světlo. S. N. O. jasný, GR., tichý (neveliký, v lučbě). Něco na tichý o. (neprudký) staviti; vařiti u tichého ohně; tichý oheň udělati. O. tuhý = silný. Vys. O. žhoucí, živelní, malý, veliký, náhlý, pekelný, řecký (pod vodou hořící, vz KP.IV. 462.), utuchlý, uhasený, Jg., ze slámy, Šp., lehký, povlovný, plamenný. Vys. O. okrouhlý (vlučbě) = o. z uhlí okolo nádob, v nichž se cemen- tuje. Vys. O. táborní, das Lagerfeuer. Čsk. O. skutečný, zemský, látečný, palivem ně- jakým udržovaný. Šš. L. 163. Ohněm ne- uhasitelným a věcným bude je páliti. Sš. Mt. 50. Dmychadlo n. vějka na oheň; vidlice do ohně; nářadí k hasení ohně; košík, řebřík, stříkačka, kleště k ohni; zeď, štít proti ohni; ústav pojišťovací náhradu za škodu z ohně, z požáru; nebezpečný ohněm. Šp. V ohni stálý; ohni vzdorný n. před ohněm bezpečný; stříkačka na oheň. Nz. Oheň popálí je. Br. Zaněcujete oheň. Br, Zkoušení ohněm. Feuer- probe, ľ. Dch. Ohně chopný. Kom. Horkosť, pálivosť ohně. V. Puchýř od ohně. D. O. svítí, hoří, pálí, plápolá, doutná, tráví, jízlí (na Slov.), zahřívá; o. spálil, shltil, sežral něco, Jg., o. plaje, šlehá, žže. Něco ohněm zapáliti. Solf. Oheň chytiti =1. rozzlobiti se, 2. zamilovati se. Us. Oheň udělati, rozdělati, zadělati, rozkutiti, roznítiti, zanítiti, zapáliti, rozfoukati, rozdmýchati; o. měchy rozdélati, rozdýmati; o. z kamene vyraziti, křesati, roz- křesati, V.; o. hasiti, dusiti, Us., páliti, klásti, položiti, založiti, V., spravovati, Vys., tutlati, Er., mítiti, povýšiti (u cihlářů). Šp. O. pod něčím učiniti. Jád. O. křemenem vyrážeti. Kom. To dříví dává oheň. Us. O. vyšel u vás (začalo u vás hořeti). Us. O. vyšel (přestalo hořeti). Us. O. se zňal, se strhl. D. O. z domu vyskočil. V. Z úst jejich vycházel (pálal) oheň. Br. Mesto v ohni bylo. Us. Vše ohněm hořelo. V. Na o. odsouditi. Chč. Ohněm páliti, shořeti, strávenu n. spálenu býti, V., se spáliti. Kram. Ohněm zhynuly dsky zemské. Háj. Domy ohněm zkazil. Flav. Ohněm a mečem je hubil. Kom. Na o , do ohně hoditi, vrci, odvrci, uvrci, dáti; na oheň vložiti; ohněm n. u ohně vařiti; ohněm pečený. V. O. vy- hasl (vyšel). D. Do ohně by skočil (povol- ností). Ros. Skočil by pro to do ohně. Us. Skočil by pro tebe do ohně. Vz Přímý. Lb. Oheň pustil (zemi páliti počal). Dal. 148. Oheň na císařovo zbožie na tři míle pustil. Kn. Ktožby v mierné a pokojné zemi oheň pustil. Jir. Exc. Jak ohně se ho bojí. Jg. O. zachvátil stavení. Pt. Dej to na lehký o.; nádoby ohněm se trhají; sklenice oheň vy- držela; něco volným ohněm destillovati; pá- liti něco povlovným ohněm; staviti něco na o.; přidýmej ohně; udělej pod hrnec oheň z uhlí; v ohni pevný hrnec. Vys. Pokřik o ohni. Šm. Ohňové častí vycházeli (často hořelo). Háj. Hroziti někomu založením ohně. J. tr. Přípravy k hasení ohně. Er. Kdo oheň klade ke škodě jiných. Er. Oheň vypukl šp. prý ?. vznikl, vzňal se, vyšel, povstal, strhl se, hořelo; než i ona frase jest dobra, vz Vypuknouti. Oheň, čím naň víc dříví kladeš, tím více hoří. Bart. Za času hleď hasiti, nežli o. se rozmaže. Reš. Ohně nelze upáliti, vody utopiti, větru udusiti a pravdě zahy- nouti. Šp. Od koho pokřik, od toho oheň. Č., Pk. Vz Ozvati se. Běží tam jako na oheň. Pospíchá jako z ohně. Vz Spěch. C. Malý o. velký les spálí. C. Oheň dávno uhasený křísíš (různici obnovuješ. Vz Nesvorný). Č, Dl. Lahodným ohněm páliti (pochlebovati). Č. Kde o. hoří, nediv se, že jiskra vyskočí. Jg. Uhel často ohněm bývá, i proňž bohatý zltožie zbývá. Dal. Jen křesnouti třeba a hned oheň (hned oheň na střeše; o popudlivém). C. U toho hned je o. na střeše. Jg., Lb. Vz Hněvivý. Od ohně vzdálený, nebývá pálený. C. Nechoď k ohni, nespálíš se, neb z daleka nepálí (vyhni se zlému). Daleko od ohně, daleko od popálení. Daleko od ohně, není se co báti popálení. Kdo není při ohni, ne- popálí se. Jg. Vodu s ohněm míchati (proti přirození jednati). Jg. Co v ohni stojí, by železné bylo, rozpálí se. C. Není dobře oheň ohněm hasiti. Č. O. ohněm nikdy hasiť nemáš, nečiň nic a nemluv, když se hněváš. Hrš. Nepřidávej oleje k ohni. Oheň ohněm ne- uhasíš, ani olejem. Č. Nebezpečno oleje k ohni přilévati. Prve než se o. rozmůže, dobře jej uhasiti. Lb. Kámen v ohni se puká a vosk roztápí. Pk. Neklaď drevo na oheň, ľahko i sám vyhoríš. Mt. S. Oheň se rozmáhá, po- věsť se roznáší (malum serpit). Dl. Na ohni by nehořel (bipedum nequissimus). Dl. Zloděj aspoň kouty ostaví a o. i ty pobere. Č. Chtěje dýmu ujíti, upadl jsem do ohně. V. Před dýmem utíkaje v ohni se octne. Jg. Kdo chce škody zbýti, nedej jiskře ohněm býti; nebo uhel ohněm často bývá, pročež bohatý zboží zbývá. Dal. Chceš-li zlému v cestu vjíti, nedej jiskře ohněm býti. Jg. Nepřidávej k slámě ohně, by ses nespálil škodně. Lom. Kde se kouří, tu rád o. bývá. V., Lb. Vz Zlý. Kdo se s smolou obírá, zmaže se od ní, kdo s ohněm, spálí se. Jest, co by s ohněm (al.: s nežitem) zacházel. Lepší se (polepší se) co řemen v ohni. Jg. O. v podolku (= škoda už zde). Pr. kut. Nemůž se město na hoře skrýti, taktéž o. pod kádí býti. St. skl. O. bez podněta ne- hoří. Prov. Smil. O. na váze a vítr loktem měřiti a včerejší den aby dnes byl chtíti. Unmögliches machen. Boč. exc. Již je železo v ohni (jacta est alea). Jg. Ani ohně nemá, ani místa (zhola ubohý). Jg. Hřbetem je k ohni a břichem k stolu (o šťastném). Jg. — Vz více o ohni v S. N., KP. I.19. - O.=střelba, střílení, Schlacht, f., Feuer, n. Tenvoják již často byl v ohni. Us. O. dáti naprázdno. Us. Mezi dva ohně přijíti, mezidvěma ohni býti. O. dělaný, strojený, dasFeuerwerk. Jg. Jelen v ohni klesl. Sp. V ohnibázlivý. Šp. Dali se zdí o. na loď, Skl. 26.(Zb.), lépe: střelili na loď. Ht. Obr. 18. — O. Lodí tři ohně (= lucerny, svítilny) má. Jg. — O. První, druhý, třetí o. = první, druhé, třetí pražení rud (u horníků). Vys. — O., ohniště. Stavětí o. Vys. — O. lota- rinský, kapalina. Vz KP. IV. 453. — O. strážní, das Wachfeuer. D. — O. nebeský, blesk, Wetterstrahl. V. — O. = silný lesk očí, Jg., drahých kamenův. Vys. O. očí, dia- mantu. — O. pekelný, studený, svatý n. líta- jící, o. neb rána sv. Antonína = otok pal- čivý, na Slov. červenka, Hieropyr, Höllen - brand, Gürtel, Blatterrose. V. Vz Sal. 75. 2., 3. O. břeskevný neb perský, Hitzblätter- chen, Ja., jahliny. Vz Sal. 85.; 16. 20. — O. vína, kořalky, die Hitze, das Feuer. — O. turecké ukrutnosti, Heftigkeit, f. Skoro oheň lapá. Na Slov. Brzo oheň chytá (popudlivý). Jg. — Ten chlapec má mnoho ohně (živosti, čilosti, Lebhaftigkeit, f., Feuer). Žádného ohně neměti. Jg. O. řeči.
