TroubaTrouba (zastr.
trúba), trubka, y,
tru- bice, e,
trubička, trubinka, y, f. Trouba
, instr. sg. troubou n. trubou
, gt
. pl. trub atd. Vz Hrouda. T.,
lit
. truba, latin.
tuba, ital. tromba, něm
. die Trompete
. Schl. T
., strsl. trąba, tuba; maď
. toromba, sthrněm. trumba, lit. triuba je přejato ze slovanštiny. Mkl. L
. 100
. Toto slovo nezdá se býti původu germ
. Mz
. 85. — Vz také: Trubice, Trubka — a o druzích trub v KP. II. 310. a násl
., Mlt
. 115. T. =
nářadí duté, skrze něž se fouká- ním hlahol činí, die Trompete. V. Trouba hlučná, Rkk
., polní, V
., D., pastýřská, Kom., lovecká, Háj
., hlásná
(dalekomluv, Sprach- rohr, n
. ), Kram
., zvěstná, das Kommunika- tionsrohr (in der Akustik)
, Nz., polední, Nz
., chromatická, původní, s klapkami (die Ventil- trompete), basová, Hd., lesní
, myslivecká
. Us
. Jg., Šp
. Násadec k t-ě
. Zvuk polní trouby
. D., V. T-ba žákovská, kostelní. Ros
. T-ou pastýřskou (rohem) dobytek z chlévů vy- volávati
. Kom
. Vzezni hlahol trub i kotlóv. Rkk. 40
. V t-u zatroubiti
. Troj
. Na t-bu, Br., Us
., t-bou troubiti
. V
., Br. Znění trub, der Trompetenschall; Slavný hlahol bubnův a trub. Dch
. S tebou do jedné trouby fou- kati nebudu (nebudu totéž mluviti). Us. Ehr. Jura na troubu potrubuje. Kol ván. 72. Trúby vzvučiechu. BO. Až na súdný deň přinde anděl s trúbú; Sv. Michal trúbí trúbú: Vstaňte hříšní, poďte k súdu. Sš. P
. 59
., 42
., 77(5
. Není dobře po lidských trubách vodu píti
. Pk
. Čím větší trouba, tím větší hřmot. Vz Pýcha
. Lb
. Varhany z trub a píšťal složeny jsou
. Kom
. Po trubách mluviti (= skrze jiné)
. Prov. Vz Klevetář. Někdo s sebou mluviti nedá než po trubách. Ros. To jde po trubách (= už se o tom mluví. Vz Pověsť). Č. T. na štítě Zelinských. Vz Dal. 155. —
T. =
nástroj k puzení vody, plynu n. vzduchu, die Röhre, das Rohr. Vz
Roura. T
. vodní, BO., V., stavová (v rybníce, průchod vodě spodem hráze udělaný)
. Us
. Pádné trouby (do ryb- níku) bezpečně vloženy. Břez
. 162. Trouba v rybníce
, skládá-li se ze dvou kusů
, na- zývá se hořejší
puklička; otvor v troubě slove:
koryto; hlava trouby ležíc v rybníce (na tlustším konci), tenčí konec za hrází mimo rybník:
podtrubní střik, výskok; t-a jalová. Šp
. T
. (botka) spojená s užší trubou
(píšťalou) a pístem táhnoucí vodu n. vzduch
, slove
stroj ssarý a užší t
. slove
ssací, ssavá t. Sedl. T. odkapní, úkapní, nasazená, vál- covitá, kuželovitá. Nz
. T. stoupací, vodicí, sedlová, plynová, Šp., dýmová rovná, ka- chlová, kolenová, olověná.
Kh.
T. příčná, Querröhre, pravoúhelně ohnutá, rechtwin- kelig gebogene Röhre, napájecí, Speiserohr
, pumpová, Pumpenröhre, plynopudná, Gas- leitungsrohr; soustava trub; t. na břečku, Brühenrohr; t-ba pístová, das Kolbenrohr, Hrk
., závitková, přiváděcí, Zuleitungsrohr, dymni (dymnice), die Rauchröhre, spojovací
, Verbindungsröhre, cementovaná, Zement- röhre
, poboční, Zweigrohr
, z litiny n. liti- nová
, Gusseisenrohr, odváděcí, vypouštěcí, Abflussrohr: měchová (nos měchu), die Düse
. Šp. T. v horn.: vodní, das Wasserrohr, ná- nosní n. pumpová, das Pumpenrohr, ssavá (srkač), das Saugrohr, der Schläucher, pod- stavní (ssavá), der Saug-, Stiefelrohr, der Stiefel, podsadní, das Ansatzstück des Saug- rohres, násadní, das Steigrohr, die Steig- röhre, vlivná, die Einfallröhre
, odlivná, die Abflussröhre, vylévací (vylévák), das Aus- gussrohr, parní, das Dampfrohr, větrní n
. vzduchová, das Luftleitungs-, Windleitungs-, Windrohr. Hř
. T-ba vylévací
, výlevka, die Ausgussröhre. Nz
. Trouby na stojato lité
. T
. zahnutá, das Bogenrohr. Pta
. T
. u kamen jest sazemí již zanešena
. Us
. Vodu po t-bách vésti. Kom., Ros. Voda po trubách tam tekla. Ben
. V
. Dříví na trouby
. D. —
T. u trych- týře, Röhre,
u klíče (klíčová), Schlüsselrohr. Krab., Šp. —
T.
slonová =
nos,
rypák, der Rüssel
. V. Slon svou troubou píce dosáhá. Kom
. —
Trubička žížal, trubců včelních atd., der Rüssel. Vaň. —
T. =
požerací jícen, die Speis-, Schlingröhre
. V. —
Trubice dýchavá n. průdušní (chřtán), die Luft-, Athemröhre, Gurgel, Ros.;
hřbetní, die Rückpfeife. V. —
Trubice močová, die Harnröhre;
mateční, die Muttertrompete;
plicní, trachea;
jaterní, vena portarum;
mízová,, die Saftröhre. Ja., D. —
Trubice dýmky (troubel), das Rohr, také
dýmka sama, die Pfeife
. Us
. —
T. střílecí (ručnice), Schicss-, Blasrohr. Ottersd. —
Trubička =
oplatek skroucený, Hohl-
hippe, f. —
Trubka plechová, Blechrohr. —
T. k pečení, Ofen-, Bratrohr
. V troubě ko- láče, buchty, pečeni péci
. T. v sladovně. D. —
T. u myslivců =
hlava jelení s krkem, Boč.; dle Šp
. = huba jelení, dančí a srnčí zvěři. Koza leží za plotem, natahuje trúbu. Sš
. P
. 694. Napiti se vína jalovou t-bou = napiti se na lačný žaludek. Kmk. —
T.
dře- ňová = dutina rourovitá, v níž je dřen, Röhre. Vz Rst. 275
. T. bezová. —
T. Eu- stachova, die Eustachische Ohrtrompete. Nz. —
Trubice —
kužel, der Spinnrocken
. D. —