Vůkol mVůkol m
.:
v uokol (= v okol). Vz
Vůbec, Vůči, V, Bž. 215. —
V. =
kolem, okolo, dokola, ringsherum. V
. obejíti, oplésti, hle- děti, V., sebe hleděti, seděti, ležeti, státi
. D. Kyrysaři v. pancířem oblečení
. Kom. V. trůnu. Kom. Město leží v. v moři. Har. Kázal všem v. sebe státi. Smil.
—
V. =
bez po- nětí kola n. okrouhlosti, v tom kraji, in der Gegend, wenn es auch nicht ringsherum ist. Země v. úrodná; v. země porty bezpečné. Har. Lidé proti nim vůkol šli. Skl. II. 300
. V. jíti (= světem, umgehen). Výb.
741. Ne- přátelé se v. hemží. Dch. Po zemi pak v. a v. u města leží lid královský. Žer. 18. Oheň před ním půjde a páliti bude vókol všecky nepřátely jeho. Hus II. 12. —
Něčím n. s něčím vůkol jíti, german., lépe: za- nášeti se, zacházeti s něčím, obírati se, mit etwas umgehen, sich beschäftigen
. Jg. S čáry vůkol jíti (čarovati); lstivě se mnou v. jdeš; se lstí, neupřímně, nevěrně a neprávě s někým v. jíti; jak se s právy obírá a v. jde; ukrut- níci toliko mocí v. jdou a té užívají bez práva. V
. Ale oni Čechové pod obojí s uráž- livou válkou v. jdou.
Skl. II. 469
. S jakými obmysly ona (strana odporná) v. jde. Skl. IV. 268
. Že jest s takovými věcmi neslušnými v
. nechodil
. NB. Tč. 115.