KýlaKýla, y, f., kýl, u, m. = průtrž v těle, něm. Bruch, hernia. Dle S. N. slove k. vý- stup vnitřností z dutiny břišní, mozkové n. prsní na povrch těla do měkkých pokrývek jeho aneb do dutiny sousední. Vz více v S. N. O původu vz Mz. 54. K. v tříslech, v ledví (vnitřní, zevnitřní), šourková, mozková, vodní, větrní, krevní. Ja. K. břišní: tříselní, ste- henní, pupečná; vrozená n. nabytá; sklíčená, nesklíčená n. volná. S. N. Otok naběhne a splaskne, ne tak průtrž a kýla. Kom. Vz Nástroje k operaci kýly. — K., dar k ob- žinkám, Geschenk zum Schnitterfest. Us. Ber. Dch.
