1. Trúp, troup, trup
1. Trúp, troup, trup, u, m. = dřík, der Stamm des Körpers, Rumpf. Strsl. trupB., truncus. Sr. truplB, cavus, lit. trup?ti, trupu, bröckeln, prus. trupis. Mkl. L. 175. T. živo- čichů jest buď kulatý (u mořského ježka) n. hranatý (u jesetra), cípatý (u hvězdice), oblý nebo plochý (u želvy), se stran smáč- knutý (u mnohých ryb), válcovitý a někdy kromě toho i dlouhý (u červů); čásť t-pu prsní n. hrudní a břišní n. břicho. Jhl. Ho- řejší čásť t-u jest hruď (prsa, ňádra, hřbet), dolejší: břich (břicho, život, slabiny, třísla, bedra, kříž). Pt. Kosti trupu, vz Kosť, Kostra. Vz také: Pohyb, Troup, Schd. II. 319.