Zaměniti
Zaměniti, il, ěn, ění; zaměňovati = jedno za druhé dáti, vzíti, ver-, austauschen. — co: rozprávku (o jiném mluviti). Č. — co za co: slovo za slovo z. D. Vola za tele z. Us. Tč. A Pavel sám proč zaměnil za ně (za jméno Pavel) předešlé jméno svoje hebrejské? Sš. Sk. 153. — co jak: statek bez platu z. Ms. dipl. 1565. Z. něco v pe- nězích. Dch. — co komu, se čím: obilí slamou. Národnosť je taký poklad, ktorý sa inými statkami zameniť nedá. Ppk. II. 7. — co s kým. Z-nil s ní několik slov. Us. Opět zaměňuje apoštol počet množný s poč- tem jednotným. Sš. II. 46. — co, kde, kdy. Kde (v Gaslaru) císař dne '/i 1158. s Jindři- chem Lvem některé statky zaměnil. Ddk. III. 223. Hellenista je člověk, žid, který v národnosti své vlastní přirozený jazyk zaměnil řeckým. Sš. Sk. 68. — co, se nač. Židé pronásledovali jej ještě více, dobrodiní na vinu zaměňujíce; Až život ten zamění se na věčnou blaženosť; Že prý kniha skut- kův apoštolských od kapitoly této ... na spis biografický se zaměňuje. Kněži ti dle řádu levitského či Aronova zaměnili úřad ten svůj na kněžství podlé řadu Melchise- dechova; Tudy ono slovo Páně na slovo boží z. se vidělo. Sš. J. 85., 205., Sk. 107., 139., 239. (Hý.).