Zvoliti
Zvoliti, il, en, ení; zvolovati = vyvoliti, vybrati, oblíbiti, erwählen, auserwählen. — abs. Sv. Pavel jest apoštol (m.: apoštolem) zvolen. Pass. z r. 1495. (Bž. 139.). — koho, co. Bez cára zem obstávať nemôže. Za to jste tu, byste ho z-li. Zbr. Lžd. 53. — co komu. Stav nějaký si z. Us. Otakar zvolil si příhodnou dobu k udeření na Rudolfa. Ddk. VI. 186. Raděj smrť slavnú a hrdin- ský zvoľme si úmor. Hol. 56. Na prahu tě stála, s mátí se žehnala; žehné se ty sama, co sobě z-la; Pane Bože věčný, buď mi nápomocný, co sem si z-la, pomož mi to nésti. Sš. P. 454., 476. Rád bych, abyste ráčili sobě prodlenější termín z. Žer. 312. — koho komu zač, čím. Z. za choť, Kat. 1025., za soudce, Háj., za kněze, Dal., za pána. Chč. 443. Biskup Bruno zvolil si biskupský hrad moďřický za své bydliště; Proto byl od Čechů zvolen za prostředníka v jich boji s Franky, poněvadž znal zákony; Jiří zvolil za jeviště své činnosti lesnatou krajinu. Ddk. V. 332., IV. 221., 332. Z. si stav kněžský za povolání. Mus. 1880. 470. Z-li za opata kněze Georgia. Dač. I. 123. Koščičané, Lanžočané hovorá, že si žida za rychtářa nezvolá. Brt. L. N. II. 85. Písma svatá nazývají synem něčím i toho, kdož jest od někoho za syna zvolen (au Kinde- statt angenommen); Oni za kazatele z-ni nebyli; Za služebníky své je sobě z-lil. BR. II. 7. a., 42. a., 858. Smluvili se, aby nové obci boží opatem byl Prokop zvolen. Vrch. Z. si někoho knězem. Dal. 94. Bisku- pem Ondřeje zvolichu. Dal. 129. Páni krá- lem jej zvolichu. GR. Ty's mě zvolil králem. BO. Zvolili si ho za kníže, Háj., knězem. Dal. Někoho za syna si z. Jel., Th. Čistou pannu matkou sobě zvolil. Št.— koho kam. Že nás jest volil v syny. Št. Z. ně- koho na něčí místo, Us., do sněmu. Rk. — koho nač. Ota zvolen jest na krále ně- meckého ; Zvolil na papežství tehdějšího biskupa sabinského co Sylvestra III., ač ne bez zlatého závdavku. Ddk. II. 35., 158. Karel, syn Jana, krále českého, zvolen jest na císařství. Dač. I. 8. Pelhřima na biskup- stvo zvolichu. Dal. Jir. 129., 75. Na duo- stojenstvie někoho z. Hus III. 1. — co z čeho. Zvol ze dvú jedno. GR. — koho k čemu: ku království. Mus. Churfirstové z-li jsou k císářství arcikníže Ferdinanda. Dač. I. 262. Místo sobě zvláštní k tomu zvolil. BR. II. 15. Byl od Krista zvolen k biskupstvie; Nechce ten drahý host, kdež zavítá milostí a duši sobě ku přiebytku zvolí, by v nie co bylo poskvrněného, ješto mu se nelíbí; Proč sú ho kardinalové ku papežství z-li vědúce .... Hus I. 8., III. 177., 285. — kde. V Montpellieru zvolil své dočasné bydliště. Ddk. III. 249. Mathiáš před odjezdem svým ráčil jest v králov- ství českém místodržící z. Dač. I. 233. — kdy. Vz předcházející větu. Tento sbor zvolil také po tříměsíčné prázdni apoštol- ské stolice dne 1. října biskupa Anselma na papežství; Aby po smrti Břetislava ni- koho jiného leč Bořivoje za pána svého zvolili a měli; Hned po úmrtí Robertové z-li v lůně kapitoly ze svého středu (ze sebe) mistra Viléma za biskupa. Ddk. II. 210., 366., V. 206. — proč. Na důkaz toho z-la sobě kapitola olomúcká jeho obraz za hlavní pečeť. Ddk. IV. 272. Zvolichu syna (jeho) ciesařem pro ty dědiny. Kat. 146. — co odkud. Aby z prostředku svého soudce sobě zvolovali. BR. II. 530. — co, koho jak. Nic proti jeho vůli z. se nemá. Br. Z. někoho akklamací. Us. Pdl. A já taky už tou měrou zvolím sobě jinou. Sš. P. 323. Z. si práci podlé svojí chuti. Vrch. Navrhovali, aby zvolena byla kommisse zvláštní s každé strany po čtyrech osobách. Pal. Děj. III. 86. Zvole nás od počátka, aby . . . Výb. II. 27. Syna mého zvolil jest Bóh ještě dietětem maličkým. BO. — s inft. Přebývati si zvolil v Jeruzalémě. Br. Však zvoli u město pásti (padnouti). Alx. Šf. v. 68. (HP. 95.). By ona z-la ta panna Maria dostať se (abysme se dostali, abysme se vzali) Sš. P. 387. — Vz Voliti.