Cizí, ne
Cizí, ne: cizý, poněvadž v starší literatuře jen „cizí" se nalezá a že „cizý" v žádném nářečí slovanském žádné analogie nemá, Šm. Cizí, ne: cizý, poněvadž z měkké jest. Vz C (na začátku). Gb. — C. = Němec. I přide cuzí, cuzími slovy zapovídá. Rkk. — C. = přespolní, z cizí země a krajiny jinde rodilý, cizozemský, ein Fremder, Ausländer. V ci- zích krajinách bydleti. V. Do cizí země odjeti. V. Bohové cizí. V. Cizí národové, statek, jazyk, zboží atd. — C. = což našeho není, uns nicht angehörend, fremd. Cizí: děti, hřích, slova. Us. Majetnosť v cizí ruce přišla. L. Rady cizí následovati. V. Starosť o cizí věci. V. Cizí děti za syny voliti. Kom. Z cizího návodu to učinil. Jg. Přišel tam jménem cizím. Ros. Kdo věc cizí vědomě přijal, ničehož nenabyl. Pr. Cizí věci jiným škody ani plat- nosti nenesou. Pr. Nikdo není povinen cizích dědin a gruntův brániti a zastávati. Pr. Túhať jest každého mezi cuzími, smutný utěší se mezi svými. Dal. Každý své má opatřiti, v cizí se nesluší tříti. Vz Svůj. Lom. Kdo cizí chvátí, i svoje tratí. Č. S cizího koně prostřed moře (musíš ssednouti). Č. S c-ího jest u prostřed moře slézti; Nemá se kosa n. srp pustiti na obilí cizí; Lépe svoje látat, nežli cizí chvátat; Svoje se psi hryzte, cizí nepřistupujte; Raduj se z svého, nechtěj cizího. Lb. Věc cizí k pánu svému volá. Č. Kdo stojí o cizí, přichází o své (o vlastní). Č., Lb. Velmi rádo vlastní při cizím hyne. Jg., Č. Kdo chce cizímu, musí svého nasaditi. Háj., Č. Kdo chová svého, nebude žáden cizího. Č. Komu cizi žádno, toho své mrzí. Lb. Z cizího (panského) krev neteče (snadno dáti). Jg., Č. Cizí hoře lidem smích. Č. Cizí chléb vždy lépe chutná. Č. Cizí chléb chut- nější, sladší. Č. Cizí chléb houska. Č. Svého hleď, cizího nech. Č. Cizím krovem nehýbej (do cizího se nemíchej). Č., Lb. Cizí proso chráníš a tvé vrabci zobou. Č., Pk. Cizí statek nikdy se nedaří. Bern. Z cizí kůže řemeny krájeti (z cizího štědří). Us., Jg. Z cizí kůže dobře jest široký řemínek krá- jeti. Lb. Na cizí kůži snadno bubnovati. Jg. Na cizí chléb nevadí naostřiť nože. Jg. Lépe cizím hřbetem než svým zaplatiti. Jg. Cizího psa krmiti (nevděčného). V. Blaze tomu, kdo se cizím neštěstím kaje. Jg. Cizímu psu, cizímu koňovi a cizí ženě netřeba dověřiti. Jg. Cizího jídla nesol; Cizíma rukama dobře uhlí zahrabati; Kdo své zahazuje, cizího nezasluhuje; Cizí oko nehledí široko. Lb. Z cizího krev neteče (vz Sobectví). Lb. Vz Viděti co pod čim. Cizí prahy potírati = žebrati. L. Na cizích nohách choditi; cizí hlavu nositi (jinými se říditi). Jg. Lépe za svým krajícem než za cizím pecnem. Jg. Lépe státi za svým snopem, než za cizím mandelem. Lb. Cizímu člověku nesvěřuj srdce svého (= svých tajností). Bern. — Cizích věcí sobě osobování, vz Rb dle rejstříku na str. 265. Stran přísloví vz ještě: Měšec, Nespravedlivý, Podsadek, Prositi, Svůj, Tvůj, Zle.