ŘídkýŘídký;
řídek, dka, o; kompar.
řidší, řidčí, řidčejší, Jg., Gb., cf
. Daleký;
řidší, D
., Gb. (vzŘíditi); tvar
řídší stvrzuje slov.
řiedší, zastr. řiezší (o 7 vstup.); poněvadž
í v ř
ídký povstalo prodloužením z e (a ne z
i), mělo by místo
řidší býti: ředší jako bělejší od bílý. Ht. Sr. ml. 222.
Řiďoučký, řiďoučký, řiďounký. li., stsl
. r?d?k?
, koř. rôd? z
erd?, jak viděti z lit. erdvas. Sr. lat. rarus, řeč.
á(jaió? a lit. rétis, das Bastsieb, retus locker. Mkl. B. 256., aL. 31., 50.
Ř. =
nchustý, dünn, schütter, nicht dicht, nicht dick, te- nuis. Řídký jako houba. V. Ř. strom, tráva, vinice, Ros
., cezák. Sych. Jest na řídkém řešetě opálán (ještě málo vycepován). Ř. hřeben. Us
. Hustá služba, (mnoho práce), řídká (rozedřená) sukně. Koll
. Můj milý ta- tíčku Kačenka je řídká, jakby byla živá. Sš. P. 125. —
O tekutinách, dünn, dünn- flüssig. Ř. pivo (ředina), polívka, bláto. Ros. Dobrá vůle koláče jí
, zlá hlavu tepe a řídké pivo pí. Prov.
, Jg. — Ř.
, nemnohý, nečastý, nicht oft, selten, wenig
. Když se kdo roz- nemohl, řídký z toho vyšel. Let, 440. Ř. obcování, pospoj. Dch. Řídcí z nich šediví se nacházejí. Ler. Žeň jest mnoha, ale děl- j níci řiedci. ZN. Věrný přítel řídký. Ros. Nyní řídcí jsou, kteří by se na slovo boží doptávali. Br. Ku podivu řídcí
. D. Řídcí synové otcům podobni bývají. Mnozí se holí, řídcí světí (každý se za kněze nehodí). Prov. Jg., Šm. Kněžie ustaviční v ulicích, řiedci v kostelech jsú; Kněžími pln jest svět na- plněn
, avšak ve žni boží řiedký velmě na- lézá se dělník; Velmě jest řiedké, aby bo- hatí rádi umřeli. Hus. II. 66
, 323., I. 284.