Kostel
Kostel, a, kostelec, lce, kostélek, lka, kostelík, a, kostelíček, čka, m.; z lat. castel- lum (vz Gb. Hl. 78. ) = hrad, poněvadž první kostely pro bezpečnosť před pohany v hra- dech se stavěly. D. Vz a v o. — K., chrám Páně, dům boží, modlitebnice, Kirche. Větší kostely slovou basiliky, domy (dómy, z řec- kého fJíTj/ta), Domkirche; menší: kaple. K., při němž sídlí arcibiskup, metropolitní n. hlavní neb dom; kde biskup: kathedralní, Ka- thedralkirche; kde kapitola, nejsouc přidělena biskupu: kollegiatní; kde duchovní správce stále bydlí: farní, Pfarrkirche; klášterní, Klosterkirche. — Části kostela: Kobka (kte- rou se vchází; babinec), loď, prystéř s hlav- ním oltářem od lodi oddělený zábradlím, sa- kristie; někde ambity (ochoz chrámový); oltář, kazatelna či kazatelnice, zpovědlnice, křestitelnice, křtitelnice, tabernakul, věčná lampa, schránka na sv. oleje a sůl, kropenky s kropáčem, kříž, varhany. S. N. Kostel ma- teřský (mateční) a poboční (filialní, filialka k jinému kostelu přikázaná), kaple (kaplice, kaplička, kapelka), kapla v chrámě (průsvi- tilna, průsvit); portal (průčelní hlavní brána); věž; loď chrámová (síň chrámová, nava, z lat. navis) pro lid; presbyterium (kněžiště, oltářiště, prystéř), kde kněží služby boží konají; toto je od lodi mřížovou tyninou (mřížinou, přepletem, bradlím, kancelím, kan- celkami) odděleno. Poboční lodi (přílodi, boky chrámové) posloupím (sloupovím) od- děleny; sakristie (svatnice, posvátnice), kůr (hudbiště, kruchta), síňka chrámová (pří- chrámí, příklet, babinec). V kostele jsou ještě: lavice, korouhvičky (korouhvice), pra- pory atd. — Oblek kněze: alba (říza) z bílého plátna, pás (cingulum), náramník (humerale), štola, příramník (manipulum), ornat. Jahnové nosí místo ornatu dalmatiky n. levitky. Mi- nistranti mají komže a přes ně rochetku. Biskupové mají také pontifikalie: opánky (sandalie), berlu (pasoch, posoch, pedum), biskupskou čepici (infuli, mitru; papež má tiaru)a kříž náprsní. Pt. str. 99. —102. — K. římský, pohanský. Jg. K. učiniti, postaviti, Dal., posvětiti, loupati, okrádati. V. Ves s kostelem. Us. Do kostela choditi. Jg. V ko- stele se modliti. Us. Neuhonil si toho v ko- stele (spíše v krčmě). Ros., Lb. Vz Ničema. K. plný, jak by nabil, gedrängt (gesteckt) voll. Dch. Ty jsi tam platen jako pes v ko- stele. Us. Jaký pes do kostela, taký z ko- stela. L. Při kostele má čert kaplici. Jg. Není kostelíčka, aby nebyla u něho pro čerta kaplička (vz Zlý). Lb. Nejsou všichni svatí, co si otírají o kostel paty. Trnk. Naučím tě v kostele hvízdati. Vz Vyhrůžka. Č. Chodí s kostelem okolo kříže (vz Nejapný, Marný); Do k-a jíti a se nemodliti, do hospody jíti a netancovati, raděj doma zůstati (Vz Marný); Není kostelíčka, aby nebylo kázaníčka; V k. se modliti a v lázni zdrávo jest se mýti, na trhu kupovati a tobolky chovati. Lb. Pri- strojila se ako do kostola. Mt. S. — K. = církev, zastr., Kirche. Mnoho nás jsme jedno tělo kostela svatého, jehož hlava jest Kri- stus. Se vším, cožť jsem psal, poddávám se k-lu k opravení. Št. — K. = služby boží konané v kostele. Kdy jest kostel? Dnes není kostel. Da. — K. Nové Kostely, Neukirchen v Bavor. V. Pět Kostelův, Fünfkirchen v Uhřích.