LežetiLežeti (zastr. ležati), 3. pl. -ží, lež, -že (íc), el, ení; léhati, líhati. V obec. mluvě: léžeti. Šb. Liegen, ruhen, müssig sein; býti ve vykázaném místě, až by dluhy zaplatil, Einlager halten. Vz Ležení. Jg. Leže, místo toho často chybně: v leže. Vz Leže. V již. Čech. leža m. leže. — abs. Tuť vlk leží, a zajíc spí. Prov. Šel ležet. Us. V. Jdeš ležet (psu)! Us. Kdo leží, ten leží; kdo běží, ten běží (= kdo umřel, ten tam). Vz Lho- stejný. Lb. Leží n. běží (říkavají střelci po ráně). Us. Zvěř (dančí, srnčí) leží = jest mrtva. Šp. Na tři sta jich již ležieše. Dal. Nedbati, ať to leží nebo běží. Alle vier ge- rade sein lassen. Dch. Bác, tu to leželo! D. Peníze leží přichystané. V. Zboží to leží (nejde na odbyt). D. — na čem (kde). Na horách leží sníh. Ml. L. na smrti (o těžce nemocném). Lk., V. Paní na malém oknu ležela čekající. BN. L. na smrtelné posteli. Na kůži medvědí (zaháleti), na lůži, někomu na hrdle, V.; na posteli, na trávě, na ban- durce (bit býti), na straně 1. Us. Ležel na děravé plachtě (často se budil). Us. Zůstal na cestě 1. (= nemohl dále). Jg. Na břichu l., Kom., na hromadě. D. Střecha na krovích leží. Kom. Na čem to leží? Na něm mnoho leží (mnoho starostí). Us. Ana na řetězích ležichu (zvířata). Výb. II. 64. L. na modlit- bách. Chč. 380. Leželo mu to kamenem na srdci. Brt. Jnstr. 14. Ležel trupem na zemi. Na levé ruce leží zámek. Pref. 407. Těžko nám to leží (na svědomí), co jsme činili. Us. — jak. Peníze na hotově leží. Žer. L. I. 44. Druh s druhem za umrla ležesta. Anth. I. Sníh ležel do kolenou. V. Předměstí kairské po různu leží. Har. II. 172. Přes práh l. Us. L. beze vší paměti, citelnosti, D., bez sebe. Lk. Zvířata vázaná řetězi s pokojem leží. Flav. L. zbitú hlavú. Výb. I. 1124. Ležel otevřenýma očima, jakoby mrtvý byl. Har. II. 169. Poustkou leží služby boží. Br. Město poustkou leží. Plác. Vz Poustka. Rolí svých nechá oulehlem l. V. Polem před městem ležel. Us. Pole leží úhorem, ladem, město lehlo popelem. Us. Zlou radou někomu v uších ležeti. Háj. — komu na čem, kde. Ně- komu na hrdle ležeti. V. To mi na srdci, na mysli leží. V. — po čem, kdy. Po po- rodu, po dítěti 1. Lk. — po čem, kde. Po stole, po zemi l. Us. Vojsko po vsích leží. Us. Město po pravé straně nám leželo. Har. — kde, v čem: v lůži. V. Dobytek leží v chládku, v stínu. Jg. V posteli. D. V knihách, Kom., v mdlobách, v cestě, v nemoci, v literním umění, v hospodě (v krčmě) dnem i nocí. V. Líhati v šalandě pod píckou. Er. P. 383. Leže junoše v chladnej zemi. Rkk. 26. Ležeti v hříších. Chč. 382. Jen tu se mnou leží v postýlce u dveří panímáma. Er. P. 123. Leželo to v králi (král nevěděl si to vysvět- liti). Čr. Tehdá více nemuož pohoniti toho, jenž dal od sebe dědiny synuom neb přáte- lóm, protože to leží ve deskách, že to spra- veno právem. Kn. rož. 98. L. v prachu, im Staube liegen, germanis. m. klaněti se, kořiti se. Ht. Brus. 280. Ve které straně světa to leží? Ros. Vojsko v městě, matka v bolestech leží. Us. V hanbě své ležíme a pohanění přikrývá nás. Br. Žena v koutě leží. Us. Leží mi pořád v uších (přemlouvá mne). Jg., Ml. L. v okně (když kdo lokty podepřen jsa z okna ven hledí). Us. Leží mi to v mysli. V. On v radách svých tuze leží (tuze jim dověřuje). V. Leží mi to v hlavě. Us. L. v šestinědělích. Lk. Příčina toho leží nejblíže v tom... german. m: To je předkem a nejprve tím, nebo: Příčina toho je nejprve ta. Š. a Ž., Šb. Vz Příčina. Leží to v našich zájmech, german. m.: náš prospěch toho chce, žádá, potřebuje, to vymáhá, tomu chce, jest s prospěchem naším. Leží (spočívá) to v mé povaze germanis. m.: taková jest má povaha, V., tomu chce má povaha, to jest mou povahou, jde z mé povahy atd. Brs. 99. To ve mně už tak leží, lépe: to mi přirozeno, taková jest má povaha. — v čem kým. V šestinedělích synem ležeti. Svěd., Plác. — jak dlouho. U svej krásnej děvy do usvěta leže. Rkk. 28. Do hodiny leží (umírá). Č. — kde, za kým, za čím: v posteli za bratrem. Us. Za domem, za plotem. Us. Lépe státi za svým snopem než ležeti za cizím mandelem. D. — nač: na smrť (těžce nemocným býti), na cizí mozoly (zaháleti). Na zimnici, na dna. Ros., Šm. — s kým, s čím. L. u města s vojskem. Flav. L. s ženou. V. — kde, vedlé koho, V., při čem. Město leží při vrchu Šm. — kde (před čím, mezi čím, pod čím). Ona líhá pod kolnou. Er. P. 130. Leží nám to před nohama; pes leží před domem, Us., před dveřmi. Bl. Leží to mezi spisy. D. — jak daleko. Od města míli leží. Har. Od nepřátel jen ob jeden neveliký příkop leželi. T. — k čemu. V tom kraji leží ten hrad ku popravě. Kn. rož. 29. A potom opět hrazský komorník pojma komorníka ot toho úřadu, k němuž popravú zbožie leží. Kn. rož. 29. — v kterou stranu. To město leží na východ. D. Brána ta leží k východu. Har. Ten dům proti (naproti) bráně leží. Vojska proti sobě ležela. V. — kde, u čeho: s vojskem u města (= obléhati je). Flav. U něho leží mnoho obilí. Jg. Leží v posteli u zdi. — proč. Jistota leží pro pokutu. J. tr. — s adverb.: těžce l. (stonati), měkce, tvrdě, zhůru bradou (mrtev býti). Us. Vše různo leží. Us. To písmo tuze leží. Us. To víno dlouho leželo. Jg.
