MáryMáry, gt. mar, pl., f.; vz stran krácení á, Brána; z něm. Bahre, nosidla na mrtvé, Todtenbahre. Nebojí se mar (udatný). Dal. 31. Na máry položiti, D., vložiti. Kom. To mne přivede na máry. Er. P. 184. Za marami jíti. V. — M. obecné n. tovaryšské = nástroj mučení, řebřík, die Folterbank. Na tovaryšské máry dáti (mučiti). V.
