BrankaBranka, zdrobň. brána. Hledí už přes branku (o mladíku, který už pohledá po děv- čatech). Mor. Čes. 1. V. 417. — B. = volná dolejší část dveří. Ott. VIII. 8. a, — Šněro- vačka s brankou u vdaných žen, opatřená zpředu šněrováním a přezkami, za něž se zadrhoval srdcovitě vykrojený punt. NZ. II. 152. — B. kosy = dolejší tyč. Brt. I). II. 452. — B. či Brána zemská v Náchodská. Hrš. Nach. 679. Branný n. mýtný. Cel. Pr. m. I. 495.
