AbstraktaAbstrakta a sice substantiva verbalia. 1. Subst. verbalia označují pouze činnosť (das Thun) a jsou tedy nomina abstracta; tvoří pak se od příčestí minulého rodu trpného příponou -í(ije): Bytí, žití, pití, dání, psáni, vedení, vození atd. — 2. Počet množný mají jen tehdáž, znamenají-li něco konkrétního, ale potom to nejsou abstrakta, nýbrž kon- kréta: psaní, die Briefe, listy; psaní, das Schreiben, nemá počtu množného. — 3. In- finitiv jest ztrnulý pád a nemůže tedy tam kladen býti, kde určitého pádu třeba jest. V tomto případe klademe subst. verbale a to hlavně po předložkách. Proto jest příbuzno latinskému gerundiu, jehožto pády za pády infinitivu praesentis activi a i passivi máme: k lovení. Zrušením toho města nic nezískal. — 4. Subst. verbale má vazbu slovesa. Po- hrdání něčím. Užívání něčeho. — 5. Subst. verbalia sloves zvratných ztrácejí se nemě- níce svého významu. Modliti se — modlení, chovati se — chování etc. Vz Se. — 6. Subst. verbalia určují se zevrubněji jmény přídav- nými, ne příslovci, určitá slovesa příslovci. Špatně něčeho užívati, ale: Špatné užívání něčeho. Vz Mkl. S. 877. — 7. Ačkoliv žádná vzdělaná řeč bez jmen abstraktních (odtaži- tých) býti nemůže, neb sloh vědecký jich ne- vyhnutelně potřebuje a tudíž ve vědeckých spisech ani my bez nich se neobejdeme: přece není prospěšno v češtině nad míru a potřebu jich užívati, jakož se nyní často děje ovšem působením němčiny, která v užívání abstrakt zvl. si libuje, kdežto řeč naše povahou svou více ke konkrétnímu vyjadřování se chýlí. Tak psal někdo: Jsem pomočen uskutečnění idey národnosti; způsob provedeni zlepšení stavu mnoho stál přemýšlení atd. A jiný: Žadosť o dovolení přeložení učeni kreslení na hodiny ranní. Přílišné užívání abstr. jmen slabikami -ství, -ní a -tí se končících bez pří- vlastkův činí mimo to u nás nejasnosť, ježto jména tato pro sedm pádův jen dvě formy mají (vz Znamení); nevíme tudíž ihned, jaký pád před sebou máme. Jinde zase povstává jakási drsnosť slohu, když totiž u jména slovesného jest doplněk n. přívlastkové ur- čení ku př.: Ptactva ubývá umělým jeho chytáním a stěhováním-se čím dále tím více do teplejších krajin. Užívejme tedy takových jmen abstr. střídmě a opatrně, zvl. pak ve slohu prostonárodním. Mš. Jak tedy možno je odstraniti? P. prof. Bartoš a p. prof. Prasek (v čas. Komenském, I., 149. a násl., 180. a v II, 688.) a jiní činí tyto návrhy. U nás činí se rozdíl mezi abstraktními ukon- čenými v -ství a konkrétními ukončenými v -stvo. Něco jiného jest nám panství a pan- stvo, křesťanství a křesťanstvo. Ale kde by nebylo žádné pochybnosti o význame slova, tam bychom molili voliti příponu -stvo za příkladem řeči starší a některých nověj- ších spisovatelův, abychom se vyhnuli jedno- tvárnému skloňování jmen ukončených v-ství. Pišme tedy: královstvo (královstva dobyti), papežstvo, kacířstvo, vítězstvo; vůbec se mluví: smilstvo, zlodějstvo, darebáctvo, bo- hactvo, proč bychom tedy nesměli psáti: množstvo, svědectvo, nebezpečenstvo, ředi- telstvo atd.? Potom bude možno říci: Ne- vydávej se v nebezpečenstva (uživáme-li slova, ,nebezpečenství', není v tvaru tom viděti pluralu) a taktéž: Pravosť jeho svědectev brána v pochybnosť (vz víc v Km. str. 149.) Brt. — Cf. Bohatstvo, Alx., Rkk. 46. Na biskupstvo vho zvolichu. Dal. 75. Panenstvo zachovati. Št. N. 48. Příbuzenství jest pře- kaza manželstvu. Št. Děvictvo = panenství. Leg. Cizoložstvo, V., cisarstvo, Pass., čer- tovstvo, Sych.„; lakomstvo, obžerstvo, len- stvo (lenosť), Št., dědictvo, manželstvo, smil- stvo, Št. N., 55., 12., 116.; panenstvo držeti, Št., N., 17.; opilstvo, Let. 370.; zběstvo, mistrovstvo, udatstvo, (udatenství), králov- stvo, bláznovstvo, poselstvo (= poselství), opilstvo. Alx. Vz -ství. — Verbalia v -ání, -ení, -tí ukončená, která často i svou nemotornou délkou nepohodlná jsou, můžeme z většího dílu nahraditi: 1. jednoduchými tvary vyrostlými buď přímo z kmene sloves- ného, buď odvozenými příponami (-a, -ba, -ta). Jak ohebný a podajný v té přičíně ja- zyk náš jest, dovozuje kmen ,veď, který ve způsobě stupňované se všemi téměř před- ložkami se skládá: důvod, návod, obvod, odvod, podvod, převod, průvod, původ, roz- vod, svod, vúvod, vývod, závod. Pišme tedy: výhrada (Žer.), úleva, obleva (odměk, Us.), odtucha (Bl.), útrapa (Pass.), výpověď (Výb.),. sočba (Pass.), nedba (Kos.) m. vyhrazeni, ulevení, obleveni, odtušení, trápení, vypo- vězení, sočeni, nedbání, atd. Pišme dle Rusův rozluka m. rozloučení. Novější tvary jsou: cvičba, branba (i u starých), rozhoda, nápon (nápin, Us. v Plzeňsku, jako počinek od čtnu), násila, přitěha, kvělba (Holý), touha m. cvičení, bránení, rozhodnutí, napnutí, ná- silí, přitížení, kvílení, toužení. Orba m. vzdě- láváni půdy. Za jeho pobytu m. pobytí. Jednak slibováním (sliby), jednak hrozbami v ně působil. Upravováni poměrů (úprava); Naše voláni (hlasy). Km. Náprava, odřek, při- druha (přidružení), přínos, rozdvoj, sev (setí), schválka (schválení), úpusta (upuštění), úraz veličenstva, výprosa, vystřeh, uchvala (ap- probatio), zálom. Gl. — 2. Tvary -ná vedenými od partc. prft. pass. jako: dostal za vyučenou (vyučená); šel na čekanou (m. na čekání); to byla podívaná (m. podí- vání); žádati za propuštěnou: je na dovo- lené. Brt. — 3. Přechodníky. Při vyobrazení této krajiny potřebujeme (vyobrazujíce tuto krajinu). Jako činívali Turci při dobýváni měst (dobývajíce). Sbory postavily se po spojení na pravém břehu (spojivše se). Při spatření krále (spatřiv) řekl. Po nastoupeni trůnu řekl (nastoupiv na trůn, zased na sto- lec). Po nastoupení trůnu bude mluviti (na- stoupě na trůn, zasedna na stolec). Jsem hrd v pomyšlení (pomýšleje). Šli v zakuklení (zakukleni jsouce). Vyhlásil s doložením (do- kládaje, doloživ). V uvážení (uvažuje co; přihlížeje, hledě k něčemu n. pl.: uvažujíce). Slunce vycházením a zapadáním (vycházejíc a zapadajíc) den a noc činí. Nepřátelé blí- žením-se (blížíce se) město strachem naplnili. Ohledáváním města (ohledávaje město) ve- likou časť dne ztrávil atd. Vz. Zk. Ml. II., 140. atd. — 4. Infinitivy. Německé ,zu' překládáme obyčejně předložkami ,k, na'. Připravil se k provedeni rozkazův (provésti rozkazy n. aby r. provedl). To se nehodí k pití (Nehodí se piti ani na vaření). Užívání (užívati) skřipce bylo zakázáno. Tu je mýdlo k dostání (viz o tom ,Lze'). Právo vystavo- vání listin (vystavovati listiny). Dovoluje se zřízení míst úředních (zříditi místa ú.). Od- tažení bylo obtížné (Odtáhnouti bylo obtížno). Vyučovali nejprve čtení a psaní (čísti a psáti). Radí k vzdáni-se (vzdáti se). Chystali se k dobytí (dobyti) města. Učitelé dávali žá- kům knihy ku čtení (čísti). Dali to k pro- voláni (Cf. I dastě je lěchóm provolati. L. S. v. 80). Tu třeba rychlého poznání chyby (tu třeba chybu rychle poznati). Km. Vz Nalezení, Vidění, Spatření, Obávání, Vydr- žení. — 5. Supiny (u sloves pohybu). Za svým vzděláním chodíme do Prahy (cho- díme do Prahy se vzdělat). K ukojení roz- čileného vojska poslal kníže svého poboč- níka (ukojit, upokojit). — 6. Adjektivy. Po opětném uplynuti tého dne (po tém dni uplynuvším, uplynulém). Svazkem manželství pokoj zjednati (manželským). Nástroje k mu- čení (mučicí, mučební). Nástroj k měření úhlů (úhloměmý). Znamení vítězství (vítězné). Vypuknutí povstání činilo to nemožným (pro vypuklé povstání nebylo lze to učiniti). — Vz víc v Km. 180. 6. Celými větami s ,aby, že (jak, kterak), aniž'. Dal jim ho k potre- stání (aby ho potrestali). Vybízeli vojsko k přestoupení (aby přestoupilo). Zabránil rozpadnuti-se politických stran (aby nebo že se nerozpadly). Vypravoval o rozpadání ar- mády (kterak se rozpadá). To visí na vy- chování dítka (na tom, jak dítko vychováno bylo). Docíleno dorozuměni-se bez otázáni- se německého spolku (docíleno shody, aniž otázán byl německý spolek). Při každém zafouknutí (kdykoliv se nafouklo). Km. — 7. Jinými obraty. Ve Francii bylo spojeno pronásledování čarodějnic s pronásledováním kacířův — (ve Francii čarodějnice s kacíři zároveň se pronásledovali, pronásledováni byli). Pokání činiti (káti se). Povstání uči- niti (vzbouřiti lid). Dal mu ubezpečení (ubez- pečil ho). Pokračoval ve vyptávání-se (vy- ptával se dále). Uzdravování bylo ponenáhlé (uzdravoval se ponenáhlu). Mohli je předejíti v obsazení města (mohli město jich dříve obsaditi). Učiněno bylo založení státu (stát založen byl). Km. — Vz ještě: Dělení, Hnání, Nařízení, Obsloužení, Panování, Podporování, Rozjímání, Slunce, Ustrnutí, Užíváni, Vězeni, Vyvinutí, Zaopatření, Zničení, Zrození.
