Á se krátí
Á se krátí (vz Skracování samohlásek). Á se krátí v a: 1. u časoslov dvouslabičných, tvoří-li se z nich jména přídavná příponou -cí: hráti — hrací; u tříslabičných zůstává kmenová samohláska dlouhá aneb se krátí: krájecí — krajecí. T. Vz -cí. — 2. V kom- parativu v -ší u jmen přídavných v -ký ukončených: krátký — kratší; krásný — krásnější a, krašší. — 3. Zdrobňujeme-li jména přídavná: krátký — kraťounký. T. — 4. U jmen podstatných, kdykoliv slova o slabiku přibývá: mráz — mrazu, práh — prahu, kámen — kamene, pás — pasu, hrách — hrachu. — 5. V genitivu pl. u slova: jádro — jader. — 6. U odvozených zdrobnělých: žába — žabka, brána — branka. Mk. — 7. U dvouslabičných jmen podstatných rodu žen. v -a ukončených (dle ,Žena'): srostitých či konkretných, mají-li před posledním a (n. za kmenovou samohláskou) jen jednu souhlásku, když slova buď o slabiku přibývá (brána —· branami) aneb ubývá (gt. pl. bran), nebo když druhá (poslední) slabika stává se dlouhou (instr. sg. branou, dat. pl. bránám, lok. pl. branách). Tedy se v těchto případech á krátí v a: v instr. sg. a v gt., dat., lok. a instr. pl. ku př. brána, brány, bráně, bránu, bráno, branou ; pl. brány, bran, bránám, brány, brány, v branách, branami. Tak také: dráha, jáma, kráva, pára, rána, sláma, tráva atd.; ale kláda, páka, spála a blána v těchto pádech á prý nekrátí; tak ovšem někteří učí, ale těchto tvarův doklady nedolíčili, naopak čteme: Nohy jejich sevřel kladou. Br. Tedy kraťme á i v těchto slovech. — Pozn. 1. Mázdra, čárka, sázka, brázda, vráska, lávka, chvála, sláva atd. nekrátí á a sice mázdra — lávka proto, že mají po á dvě až tři sou- hlásky, chvála pak a sláva, že neznamenají nic srostitého (žádné osoby nebo věci). Zk., Kz. — Pozn. 2. V obecné mluve se kromě genitivu pl. (bran) ani v srostitých jménech á nekrátí, říká se zajisté : bránou, bránám, v bránách, bránami. Jir., Šb. — 8. á se krá- tívá před příponami: -ka, -ač, -tel, -ař, -átko, -i, -ěný, -ec, -ice, -izna, -itý, -ný, -ský, -stvo, -ový atd.: bádati — badač, hájiti — hajitel, kráva — kravař — kravský, pták — ptačí — ptačátko, sláma — slaměný, mlátiti — mlatec, bába — babice — babizna, báně — banitý, háj — hajný, žák — žactvo, Pražák — Pra- žačka, mráz — mrazový. Pk. Vz tyto přípony.