Hned
Hned (na Mor. hneď), hnedky, hnedličky, hnedlinko., Hnedl ze staršího „ihned" sesu- tím náslovného i. Pravidlem je „ihned" až do 15. stol., na počátku 16. stol. bylo hned již pravidlem. Gb. — H. — v tu chvíli, bez prodlení, bald, gleich, flugs, stracks, sogleich. D., Jg. Budeme hned jísti Hned půjdu. Us. Když prase průpovědí, jíti pro ně hned s py- tlem. Jg. U blázna kord, u ženy pláč, u psa moč, u koně lejno: to když chtí, hned jest hotovo. Na Slov. Úřad nedědí, jak se v něm kdo chová, h. lidé zvědí. Us. H. po obědě; h. z počátku. Hned na místě. D. Co kopřivou má a chce býti, to hned na začátku bude žíhati (páliti). — H. = od té chvíle, von Stund an. A hned se strany jídla dobře jsme se měli. Pref. — H. = již, schon. Hned za časů pohanství. Har. Poněvadž h. další verš světle praví. — H. = zprosta, zhola, schlech- terdings. A to se hned sem nehodí. V. Nýbrž hned nechtěli slyšeti. Br. — H. = dokonce, sogar. Co pokoutně činí, Hanba jest hned mluviti. Berg. Jest jednostejná cesta a hned nic zajeti neráčíte. Ms. 1548. — H. = touž dobou, zugleich, gleichzeitig, unter Einem. A ta pokuta má hned jemu při též summě, pro niž se vede, odhádána býti. Pr. — Než — hned, ebe-gleich. Než přísnými slovy se jich dotazovati počali, hned se k všemu při- znali. Har. — Jak-hned (pojednou), sobald- so. Jak první udeří, hned jiní po něm bijí. Har. — H., ihned = brzo. V. — Hned-hned = brzo-brzo. Hned to činili, hned ono. Us. — Jg.