Omyl
Omyl, u, m., blud, chyba, mýlka, Irrtimm, Verstoss, Fehler, m., Irrung, f. O., nedosta- tek nedopatřením dospěšným, ač i bez zlé vůle zjevný. Hš. O. v psaní, D., v jazyku, v tlačení (v tisku). D. Omylů se dopouštěli. V. Písař ve spis mnoho omylů vtrousil. Dal. Omylem, z omylu. V. V tom počtu omylem chybeno bylo. V. Omylem jim tak říkají. Kom. Že jest na omylu, poznati nemůže. V. Omyly a pochybení opraviti. V. Na omylu státi. Háj. Rady komorní na o-le jsou. Žer. L. I. 41. Chtě nás v omyl uvésti. Smil v. 63. Na hrubém omylu se postihují. Sš. Sk. 189. O. nemůže tu zajíti, unterlaufen. Sš. J. 140. 0. ve dskách jestliže by se stal beze lsti, že páni J. M. a vládyky to budou moci na- praviti na plném soudu. Zř. F. I. V tom jest omyl. V. K omylu koho svésti (zmámiti). Z o-lu vyvésti, pomoci. Marek. Mistr chyby (omyly) ukazuje, napravuje. Kom. Omyl za faleš se nepokládá. Pr. Vyhražuje (vyhražujíc, vyhrazujíce) omyly a propustky (salvo errore et omissione = s. e. et o.). Nz. Bůh není ni- komu na omyl. Us. v Rychn. Msk. Já sem sice přísný, ale nikomu na omyl (nezmýlí se ve mně). Us. Rychn. — O., pochybnosť, ne- jistota, Zweifel, Ungewissheit. Na omylu od někoho postaven. Žer. Dlouho na omylu byl nevěda, kterou má vzíti. V. O. kojiti, hegen. Dch. Neb jestliže by se co trefilo případ- ného aneb žeby na omylu bylo, zemská-li čili městská věc jest. Zř. F. I.