Záhyb, u, záheb
Záhyb, u, záheb, záhbu, záhybek, bku, m. = zahnutí, der Bug, Einbug, Einschlag. Z. listu v knize, Us., klobouku, die Krämpe. D. Z. dráhy. NA. IV. 187. Z. cesty, die Wegbiegung. Dch. Z. předčelový, začelový. Osv. I. 419. Z. blány ovčí, die Amniosfalte, mozkový (mozku), die Brückenkrümmung (des Gehirnes, embryol); z-by pohlavné, die Geschlechtsfalten. Nz. lk. Čierne záhyby jej havranných vlasí rozlialy sa po milen- covej tvári. Lipa 314. Z. = fald, řása, řísa, vrap, ohyb, na Slov. raněc. Vz Řasa, Die Falte. Z. tlustý, kladený, dutý, Hluboký, založený, nabíraný, přes sebe, padající, scho- vaný; z-by klásti, dělati; dělá to z.; z-by spravovati. Šp. Z. lichý (na obuvi a šatstvu, který býti nemá), falsche, Falte; Zde se do záhybů skládá, hier wird plissirt. Šp. Po vnadném těle splývalo roucho perlové barvy v malebných záhybech. Němc. I. 130. To dievča proti obloku zočím, kde pekné údy složilo: hlava jej mäkkej na ručke leží, od pŕs čarovných v z-boch beží šata biela. Sldk. 251. Kolik asi záhbů má řasnatá její sukně? Sych. Záhybky = základky, pavláčky, za- lemování dole okolo sukně. Us. — Z. = chybný zával na sukně, jenž se stava při valchování, falsche Lage, falscher Falten- bruch, der Aal, die Walkribbe, Walkrippe. D. To sukno má záliby. Us. — Z. = falc, zásek, die Falz. Šand. II. 86.