DarDar. Mkl.
Etym.
39.
D. vzájemný, Gegen- geschenk, Mour., svatební, z milosti, die Gnadengabe, z lásky, posvátný, obětní, Us. Pul., Lpř., tvůrčí, Dk.
Roz. fil. 88., slav- nostní, die Festgabe. Us. Dary bohům u Ří- manů. Vz Vlšk.
490. O darech ve starší době. Vz Sdl. Hr. I. 226. Dones to matce v dar.
Us. Dbv. D. pozbývá ceny, musíme-!i se ho doprošovati.
Us. Dary zaslepujú i dobré rychtáře. Slov. Tč. Darové zaslepují oči soudců. Cor. jur. A. XXXV. Darů brání soudcům se zapovídalo. Cor. jur. 406. Jdi s dary (= jdi, odkuďs přišel). Us. Hrad. Kšť. Cvože mi donesie v dary. Sl. ps. 54. Viz, kterým ji darem daří. Výb. II. 29. Dary od někoho bráti.
Dal. 58.
Všecko činí pro dary. Kom. Darem byli dáni. BO. D. od zlata i od střiebra. Har., Ps. Pro dar ne- převracuj práva. Alx.
V. v. 251. Ani se dal kterými dary svésti. Št. Kn. š. 16. Není-li dar darmo dán aneb vzat, dar není.
Hus I. 412. Dary sú každému milé, neb o srdce hrajú; Najvíc v daroch podvodnosti, dar se darmo nedá, každý skrze dary něco jiného hledá.
Glč. I. 313., II. 331. Dary vcházejí všude bez zazvonění. Us. Darem dar se vy- nucuje. Lpř. Zahradil mu ústa dary. Dary jsou čáry, oslepí oči, jenom ne máry. Slez. Té. Náhlý dar ti velká milosť získá, neskorý d. s nevděčností píská. Mor. Tč. —
D. boží = c
hléb. BO. Krom božího daru.
Us.
Aby se božie dárek nezkazil.
Us.
Msk.
—
B. dárek bez kvasnic = hlupák. Brt. —
D. = dobr
é od Boha zdařené. Sedmero darů ducha sv.; dar moudrosti, rozumu
, rady, síly, umění, pobožnosti a bázně boží
. Mž. 18. Dary (v theol.) nadpřirozené, mimopřirozené. Lenz. Anthrop. 248., 261. — 2.
Dar oprav v
ďar = tuf. Presl., Ssk.