1. Denní
1. Denní (denný, zastar. ), dnový, ve dne se dějící, den po den trvající, Tages-, am Tage geschehend, einen Tag dauernd. D. svetlo, D., chléb, strava, V., mzda, D., plat, kniha, Us., zimnice, dělník (nádenník), čas, V., stráž, chvíle, práce, Jg., úkol, oznámeni (něm. Bericht), list, obchůzka, cedule, svět- nice, rozkaz, běžná měna (Cours), události politické, J. tr., papíry cenné, kalendář, za- vírka, summa, přebytek, písař, seznam, Šp., služné, stavení (u dolů: na povrchu zem- ském, vz Den), voda (drnovka, drnová; na povrchu zemském, ne v dolech), vítr (který se se dne do dolů táhne), šachta (která se hloubí se dne, s povrchu země), míra (na zemi, ne v dolech), Vys., S. N. — Denní po- řádek v sněmích atd. dle Šb. lépe: pořádek rokování. Tag ve slově Tagesordnung není prý „den", nýbrž „sněm, rok". Sr. Landtag sněm zemský, Juristentag sjezd právnický, Zechtag schůzka řemeslníkův; též časoslovo „tagen" = rokovati, sročiti. Šb. Ale naproti tomu se píše: Šembera chce: pořádek roko- váni. Avšak slovo „Tag" ve složenině Tages- ordnung znamená skutečně „den, lat. dies" a nikoliv toliko: rokovati, zasedati = tagen. Angličané a Francouzi jistě se neučili sně- movati od Němcův a přece říkají: ordre du jour, order of the day. Že tu „jour, day" neznamená tolik co Tag od tagen, nýbrž tolik co: „Tag, den, dies", je patrno, poně- vadž Angličané a Francouzi a Češi nemají časoslova utvořeného od „day, jour, den", které by znamenalo rokovati, jaké mají Němci „tagen" od podstatného jména „Tag", kteréž pak ovšem neznamená „den", nýbrž „sněm". (J. K. ). Bs. Vz Pořádek. — Jedno-, dvou-, tří-, čtyř- (čtvero-), pěti-, mnohodenní. Us. Z denní mzdy, z denního platu pracovati. D.