1. Denní1.
Denní (denný, zastar. ), dnový, ve dne se dějící, den po den trvající, Tages-, am Tage geschehend, einen Tag dauernd. D. svetlo, D., chléb, strava, V., mzda, D
., plat, kniha, Us
., zimnice
, dělník (nádenník), čas, V.
, stráž
, chvíle, práce, Jg., úkol, oznámeni (něm. Bericht), list, obchůzka, cedule, svět- nice, rozkaz, běžná měna (Cours), události politické, J. tr
., papíry cenné, kalendář, za- vírka, summa, přebytek, písař, seznam, Šp., služné, stavení (u dolů: na povrchu zem- ském, vz Den), voda (drnovka, drnová; na povrchu zemském, ne v dolech), vítr (který se se dne do dolů táhne), šachta (která se hloubí se dne, s povrchu země), míra (na zemi, ne v dolech), Vys., S. N. —
Denní po- řádek v sněmích atd. dle Šb. lépe: pořádek rokování. Tag ve slově Tagesordnung není
prý „den", nýbrž „sněm, rok". Sr. Landtag sněm zemský, Juristentag sjezd právnický, Zechtag schůzka řemeslníkův; též časoslovo „tagen" = rokovati, sročiti
. Šb.
Ale naproti tomu se píše: Šembera chce: pořádek roko- váni. Avšak slovo „Tag" ve složenině Tages- ordnung znamená skutečně „den, lat. dies" a nikoliv toliko: rokovati, zasedati = tagen. Angličané a Francouzi jistě se neučili sně- movati od Němcův a přece říkají: ordre du jour, order of the day. Že tu „jour, day" neznamená tolik co Tag od tagen, nýbrž tolik co: „Tag, den
, dies", je patrno, poně- vadž Angličané a Francouzi a Češi nemají časoslova utvořeného od „day, jour, den", které by znamenalo rokovati
, jaké mají Němci „tagen" od podstatného jména „Tag", kteréž pak ovšem neznamená „den"
, nýbrž „sněm". (J. K. ). Bs. Vz Pořádek. — Jedno-
, dvou-, tří-, čtyř- (čtvero-), pěti-, mnohodenní. Us. Z denní mzdy, z denního platu pracovati. D.