Zlomek
Zlomek, mku, zlomeček, čku, m. = kus něčeho ulomený, das Fragment, Bruchstück, der Bruch, Schiefer, Scherben. Zlomky kosti, Ja., stromu, dreva, D., lodí, Br., zbroje, Jel., kopinný. Troj. Zachytil sa o kus zlomku z lodi. Zátur. Šd. Z-ky od jinovatky, der Duftbruch. Sl. les. Vz Krače. Z. = zalom, der Windbruch. Škd. exc. — Z. u sukně, der Saum. Vz Nátle. — Z. spisu, výňatek ze spisu nějakého. KB. V. Celá báseň se nám nezachovala, toliko ně- kolik zlomků. Tf. Velmi staré a vzácné pamiatky nárečia slovinského (i. e. běžného v dol. Štýrsku, v Korutansku a v Gorici) zachovaly sä v latinskom rukopisu frajzin- ské zlomky' menuovanom a medzi 957.-994. napísanom. Hdž. Vetín. 30. Z. rukopisný. Anth. Jir. I. 3. vyd. V. Z-ky epické. Vz Listy filol. V. 219. Z-ky hlaholské. Vz Tf. H. l. 24., 26. — Zlomky = větvičky obyč. dubové n. jedlové, jimiž se klobouk lovce krášlí nebo zastřelené zvíře pokrývá. Šp., Škd. exc. — Z. = lomené číslo, počet lo- mený, der Bruch. Z. jest buď jeden díl aneb několik stejných dílů jakési jednice. Z. skládá se z čísel dvou, které se od sebe dělí přímkou či lomítkem; jedno ukazuje na kolik stejných dílů se jakás jednice rozdě- lila a slove jmenovatel; druhé pak nazna- čuje, kolik takových stejných dílů se pozo- ruje a slove čitatel a klade sc nad lomítko. Hodnotu zlomku udává poměr čitatele k jme- novateli; je-li čitatel menší jmenovatele, slove z. ten pravý, rysí, eigentlicher, echter Bruch (5/6); je-li čitatel větší jmenovatele, slove zlomek ten nepravý, neryzí, unechter Bruch (7/6); a rovná-li se čitatel jmenova- teli, slove z. ten nevlastní, uneigentlicher Bruch (6 _ 6). Dle jmenovatele rozeznáváme zlomky: a) obyčejné, b) desetinné (desetince, Šim.) a c) řetězové. Z. obyčejný (gemeiner B.) je ten, který má za jmenovatele číslo (celé nebo lomené) kromě mocniny čísla 10. Tyto zlomky dělí se zase na zlomky jednoduché (einfacher B.), jejichž čitatel a jmenovatel jsou čísla celá 7_8, 15_19 a na z-ky složité (zusammengesetzter B.), jichž buď čitatel, buď jmenovatel aneb oba jsou z-ky n. čísla smíšená: 3/5_8, 9_4/7,2/3_5/8,3?_9,4 2/7_5 3/11. Zlomky desetinné (Decimalbrüche) jsou ty, které mají za jmenovatele mocninu čísla 10, tedy: 10, 100, 1000 atd. (10"n). Desetinné zlomky jsou: konečné (endlicher Decimal- bruch) a nekonečné (unendlicher, endloser D.); k nekonečným patří občíselné či obvodné či opakovací či periodické (periodische D.), ve kterých se buď jedna číslice u. několik číslic, občíslí, nepřetržitě v témž pořádku opakuje; jsou buď úplně neb neúplně ob- číselné dle toho, počíná-lí občíslí za bodem desetinným anebo později; v druhém pří- padě leží mezi bodem desetinným a občíslím předčíslí, Vorziffern. Smolík, Stč. Cf. Šim. 60., 61., 64., 69., 116. Vz v S. N. Z. sblí- žený či přibližný či blíživý, Näherungs-, vlastní a nevlastní (= pravý a nepravý), dvojitný či dvojnásobný ( = složitý 1/2 _ 3/4 ) , řetězový či spojitý či spjatý či řetězec (Ket- tenbruch), převedený. Nz. _1_ a2 x - x3 v částečné zlomky (Partialbrüche) proměněn: _1_ + _1________ - __1_ ____ a2 x 2a2 (a —x) 2a2(a + x) . Nz. Cf. Stč. Dif. 130. Zlomky čtou se hlavně dvojím způsobem a to a) když jmenovatel pomocí přípony -ina (vz doleji) povahu podstatného jména přijímá; čitatel vynáší se základními čísly :2/3 = dvě třetiny, 4/7 = čtyři sedminy, 5/8 = pět osmin; 25_40 pět a dvacet čtyřicetin; 3.42 = tři celé, 4 de- setiny, 2 setiny či 42 setiny; b) základními a řadovými čísly tak, že čitatel bývá zá- 27 kladním, jmenovatel řádovým počtem: —— 85 = dvacet sedm osmdesátých pátých (i. e. části). Tento druhý způsob zlomkování jest řídký. Kz. 2/5 = dvě pětiny, dvé pětin, dva páté díly, dva z pěti dílů, dva díly celé na pa- tero rozdělené; 11_ 103 jedenáctero ze sto tří dílův. Zk. — Pozn. Třetina, čtvrtina atd. odvozují se od řadových čísel příponou -ina. Tisícina, od stý: setina. Dlouhé a (á) řadových čísel pošlé z e n. ě přehlasuje se před i (v -ina) zase v e n. ě: pátý — pě- tina, devátý — devětina či devítina, desátý — desetina — desítina; -náct (z: na — de- set) a -sát podržuje á: jedenáctina, pade- sátina. Mk. — Rovnici prázdnou učiniti zlom- kův; zbaviti zlomkův, skrátiti; na způsob, ve způsobu z-ku; z. spořádati, zříditi. Nz. Hodnota z-ku; z. rozšířiti a skrátiti. Šr.