ZlomekZlomek, mku,
zlomeček, čku, m. =
kus něčeho ulomený, das Fragment, Bruchstück, der Bruch, Schiefer, Scherben. Zlomky kosti, Ja., stromu, dreva, D
., lodí, Br., zbroje, Jel., kopinný. Troj. Zachytil sa o kus zlomku z lodi. Zátur. Šd. Z-ky od jinovatky, der Duftbruch. Sl. les. Vz Krače.
Z. = zalom, der Windbruch. Škd. exc. —
Z.
u sukně, der Saum. Vz Nátle. —
Z.
spisu, výňatek ze spisu nějakého. KB. V. Celá báseň se nám nezachovala, toliko ně- kolik zlomků. Tf. Velmi staré a vzácné pamiatky nárečia slovinského (i. e. běžného v dol. Štýrsku, v Korutansku a v Gorici) zachovaly sä v latinskom rukopisu
frajzin- ské zlomky' menuovanom a medzi 957.-994. napísanom. Hdž. Vetín. 30. Z. rukopisný. Anth. Jir. I
. 3. vyd. V. Z-ky epické. Vz Listy filol. V. 219. Z-ky hlaholské. Vz Tf. H
. l. 24., 26. —
Zlomky = větvičky obyč. dubové n. jedlové, jimiž se klobouk lovce krášlí nebo zastřelené zvíře pokrývá. Šp., Škd. exc. —
Z. =
lomené číslo, počet lo- mený, der Bruch.
Z. jest buď jeden díl aneb několik stejných dílů jakési jednice. Z. skládá se z čísel dvou, které se od sebe dělí
přímkou či
lomítkem; jedno ukazuje na kolik stejných dílů se jakás jednice rozdě- lila a slove
jmenovatel; druhé pak nazna- čuje, kolik takových stejných dílů se pozo- ruje a slove
čitatel a klade sc nad lomítko. Hodnotu zlomku udává poměr čitatele k jme- novateli; je-li čitatel menší jmenovatele, slove z. ten
pravý, rysí, eigentlicher, echter Bruch (5/6); je-li čitatel větší jmenovatele, slove zlomek ten
nepravý, neryzí, unechter Bruch (7/6); a rovná-li se čitatel jmenova- teli
, slove z. ten
nevlastní, uneigentlicher Bruch (6 _ 6). Dle
jmenovatele rozeznáváme zlomky: a)
obyčejné, b)
desetinné (desetince, Šim.) a c)
řetězové. Z. obyčejný (gemeiner B.) je ten, který má za jmenovatele číslo (celé nebo lomené) kromě mocniny čísla 10. Tyto zlomky dělí se zase na zlomky
jednoduché (einfacher B.), jejichž čitatel a jmenovatel jsou čísla celá 7_8, 15_19 a na z-ky
složité (zusammengesetzter B.), jichž buď čitatel, buď jmenovatel aneb oba jsou z-ky n. čísla smíšená: 3/5_8, 9_4/7,2/3_5/8,3?_9,4 2/7_5 3/11.
Zlomky desetinné (Decimalbrüche) jsou ty, které mají za jmenovatele mocninu čísla 10, tedy: 10, 100, 1000 atd. (10"n).
Desetinné zlomky jsou:
konečné (endlicher Decimal- bruch) a
nekonečné (unendlicher, endloser D.);
k nekonečným patří občíselné či obvodné či opakovací či periodické (periodische D.), ve kterých se buď jedna číslice
u. několik číslic,
občíslí, nepřetržitě v témž pořádku opakuje; jsou buď
úplně neb
neúplně ob- číselné dle toho, počíná-lí občíslí
za bodem desetinným anebo později; v druhém pří- padě leží mezi bodem desetinným a občíslím
předčíslí, Vorziffern. Smolík, Stč. Cf. Šim. 60., 61., 64., 69., 116. Vz v S. N. Z. sblí- žený či přibližný či blíživý, Näherungs-, vlastní a nevlastní (= pravý a nepravý), dvojitný či dvojnásobný ( = složitý 1/2 _ 3/4 )
, řetězový či spojitý či spjatý či
řetězec (Ket- tenbruch), převedený.
Nz.
_1_ a2 x - x3
v částečné zlomky (Partialbrüche) proměněn:
_1_ +
_1________ - __1_ ____ a2 x
2a2 (a —x)
2a2(a + x) . Nz. Cf. Stč. Dif. 130.
Zlomky čtou se hlavně dvojím způsobem a to a)
když jmenovatel pomocí přípony -ina (vz doleji)
povahu podstatného jména přijímá; čitatel vynáší se základními čísly :2/3 = dvě třetiny, 4/7 = čtyři sedminy, 5/8 = pět
osmin; 25_40
pět a
dvacet čtyřicetin; 3
.42
= tři celé, 4 de- setiny, 2 setiny či 42 setiny; b)
základními a řadovými čísly tak, že čitatel bývá zá- 27 kladním, jmenovatel řádovým počtem: —— 85 = dvacet sedm osmdesátých pátých (i. e. části). Tento druhý způsob zlomkování jest řídký. Kz. 2/5 = dvě pětiny, dvé pětin, dva páté díly, dva z pěti dílů, dva díly celé na pa- tero rozdělené; 11_ 103 jedenáctero ze sto tří dílův. Zk. —
Pozn. Třetina, čtvrtina atd. odvozují se od řadových čísel příponou -
ina. Tisícina, od stý: setina. Dlouhé
a (á) řadových čísel pošlé z
e n.
ě přehlasuje se před
i (v -
ina) zase v
e n.
ě: pátý — pě- tina, devátý — devětina či devítina, desátý — desetina — desítina; -
nác
t (z: na — de- set) a -
sát podržuje
á: jedenáctina, pade- sátina. Mk. — Rovnici prázdnou učiniti zlom- kův; zbaviti zlomkův, skrátiti; na způsob, ve způsobu z-ku; z. spořádati, zříditi. Nz. Hodnota z-ku; z. rozšířiti a skrátiti. Šr.