Vrchní, n
Vrchní, n. = co na vrchu jest, der, die, das obere, Ober-. Jg., Ž. wit. 77. 56. V-ní čelisť, Kom., voda, díl dvoru, D., živel (oheň, obloha). V. V. stavba, sklep, kvašení pivních mladinek, Dch., vítr (severní), Olom. Sd., peřina. Sš. P. 776. S vrchní skúrky (chleba) voda teče, z spodní skúrky myš uteče (o špat- ném chlebě). Slez. ps. Šd. — V. = přední, co do moci, do důstojenství, ober-, mächtiger, ansehnlicher, höher, vorzüglicher. V. moc míti; na v. místě býti. V. Vrchní soud, právo, úřad, pán, sudí (soudce), horní mistr, D., písař, Ros., kuchař, Us., vláda, velení, správa, Us., nadlesní, Ddk. IV. 141., cech, Oberzunft, f., Šp., důlní, Dch., vůdce, Pal. Dj. IV. 2. 502., vojenský lékař, dohlídka, dozor, velitelství, velitel, vlastenství, vlastnictví, vlastník, výběrčí, finanční rada, poručník, panství, léno, zástupce státní, poručenství, poručnictví, rozsudí, poručník, představený (starosta), J. tr., dozorství, úředník, kom- missař, ředitel, poštovský úřad, zemský soud, přehlídka. Šp. U vrchnie chudobě ostane (in summa egestate). BO. V. jak je otec, dobře řídí obec. Na Mor. Tč. — V. = svrcho- vaný. Kat. 2619., 2998. — V., subst. = před- stavený, der Obere, Vorgesetzte. V. města, kláštera, Ros., nad tesaři. V. — V. lhota, Ober-Lhota, ves u Klatov. — V. mlýn, Ober- mühle, u Slaného.