TrojíTrojí, dle Dnešní: trojího, trojí, trojího atd.; trůj (zastr. troj), m., troje f. a n. T. = trojdílný, drei, dreifach, dreierlei. T. počet (trojice). V. Trůj v osobách. V. Rys, čeho trojím skokem nepopadne, pouští. Kom. Jsa Bůh troj v osobách. Štelc. Troje slo- žení ve mlýně. D. Má troje děti (ze tří manželek ku př. ). Br. Trojích lidí nenávidí duše má (chudého pyšného, bohatého lži- vého a starce smilného). Br. V trojie věci (in tribus). BO. Smrť jeho, při niž spatřo- vati sluší troje věci; Bůh tak památku jeho v tom trojím koleně jako v zapomenutí uvedl; K trpělivosti v křivdách trojím pří- kladem slouží; Při čemž posoudíme tyto trojí hlavní částky. BR. II. 2., 6. a., 24., 116. (Šd. ). V trojie věci záleží ctěnie otcě i mateře; Lidé trojí mají Boha svátek ctíti; I Kristus bránil sě jeho trojému pokušenie a přemohl ho písmem. Hus I. 140., 371., III. 115. (Tč. ). Kúpil troje zlatých jablek a tri červené ručníky. Ht. Sl. ml. 203. Léta jsú prošla dvoje i troje. Půh. II. 229. Troje jest poslušenstvie člověčské; Troje jest vražda: myslí, jazykem a rukú; A to zlé jest troje; Bázeň jest troje. Hus I. 91., 157., 319., 478. (Tč. ).
