Uložiti
Uložiti, ulož, že (íc), il, en, ení (někdy: -ín); ukládati, uklásti, ukladu, ukladl, den, dení; uložovati = díl odložiti, po málu od- kládati, ab-, weglegen, bei Seite legen; klásti, skládati jedno po druhém, in Ord- nung legen, ordnen, zu rechte legen; scho- vati, aufheben, verwahren, beilegen; zaopa- třiti, niederlegen, unterbringen; upokojiti, utišiti, stillen, beruhigen; ustanoviti, určiti, vykázati, festsetzen, bestimmen; umírniti, usouditi, před se vzíti, beschliessen, sich vornehmen, Anschlag fassen; zamýšleti, smý- šleti, ersinnen, erdenken; úklady strojiti, einen Anschlag machen, nachstellen; něčím stížiti, auflegen, auferlegen, bestimmen, auf- tragen, aufgeben, vorgeben, verpflichten, be- fehlen; naříditi, rozkázati, kázati, an-, ver- ordnen, vorsehreiben, bestimmen, befehlen, heissen; platiti, bezahlen; se = položiti se, lehnouti na odpočinutí, sich niederlegen, sich schlafen legen. Jg. — abs. Komu těžko, ulož (díl odlož). Prov. Sněmovníci sešli se ale později nežli uloženo bylo. Pal Dj. III. 3. 108. — co, koho. Kdo své věci dobře uloží, ten je snadno a po tmě najde. Jg. Kde's to uložil, tam to hledej. Us. U. cíl, den (rok), čas, lesť (vymysliti), rozkaz, právo, zákony; to bolesti ukládá. V. Ukl. čísla časopisu (aufbewahren). Us. Dch. Ukl. nevěstu, ins Ehegemach einführen. Slov. Němc. Paní syna ukládala, tak mu ona za- zpívala. Sš. P. 132. II. sněm. Dč. I. 26., Pal. IV. 1. 72., 73. A dal glejt ukládaje den sv. Tomáše, v němž by přijeti a zase odjeti měli. Pal. V. 1. 65. (Šd. ). Kde se narodili, tam je uložili. Třb. Listy čekanky ukládají bolesť. Rk., Kd. Což Bůh uložil. BR. II. 119. b. A takť mě rozličně ukládají času hlediece. Arch. IV. 403. Bouře a nevole u., hněv u. Koc. U. clo, nářadí, peníze (1480. ), dítě (aby spalo), hosti (zaopatřiti), D., knihy. Ml., příplatek, doplatek, sbírku (v horn. ). Vys. — komu, čemu. Nenávistníci hrdlu tvému ukládají. Sych. Ukl. něčímu životu. J. tr. Ukládáme tvé péči, abys.... Ddk. III. 161. U komu = platiti, zvl. soudci. Ms. pr. pr. — co komu. Ulož mi to (ku př. jídlo). Us. Dch. U. někomu trest. J. tr. Šak mňa paní nic nelála, len si syna ukládala. Sš. P. 132. Bůh nám jisté cíle života uložil. Žer. 335. Moudrý muž veliké měřidlo životu svému ukládá. Sš. II. 179. Ukládá papež knížeti, aby... Ddk. II. 252. Sněm všemu království u. Obec uložila fanatikům mlčení. Pal. Dj. V. 1. 135. Pokání něčí tobolce u. Chč. 305. U. sobě míru, někomu den, čas, rok. V., cíl, Jel., něčemu konec, Rad. zv., ukrutnosti mírnosť, Br., někomu mlčení, Troj., dílo, práci, povinnosť, D., třídenní půst, Ddk. IV. 297., daň, plat, D., peněžitou pokutu, D., CJB. 407., lstivostem lidským odporu u., CJB. 353., dětem jména, Reš., příteli peníze. — co, jak s kým: příměří. Plk., T. Praveno nám v Římě, že s námi nevěrně a neupřímě se ukládá. Arch. II. 233. Ty družbo, neukládej mě s ním, lebo umřít musím. Sš. P. 149. Den i místo s nimi uložil. Arch. IV. 391. — (komu) čeho: cíle. V., Jel. — čeho odkud: sena s vozu, zboží z lodi (ubrati, aby vozu n. lodi ulehčil, ab- laden). Us. Jg. — co na koho, na co. Uložil na každého službu. V. Daň, pokutu, clo na někoho u., Har., D., peníze na úroky. Us., Ml. Trest na něco u. Us. Dch. Uložíme to na Pánbíčka. Us. Sá. Ukládati smysl na něco = zasaditi rozum k něčemu. Kat. 1514. Ona vše ukládá jen na něho, ale jest víc vinna než on. Us. Šd. A kdežby se pokuty nač ukládaly, tu Pražané aby také hlas třetí měli. Pal. Dj. V. 2. 85. Pakliby kto dal laciněji, tehdy naň pokutu u-li. Arch. V. 394. Povinnosť, práci, dílo, plat na někoho u. Us. Na hříchy pokutu u. Kom. — co kde: na mysli (umíniti si). V., Troj. IT. sebe uložil. Ler. Tělesné pozůstatky zesnulého na hřbitově u., beisetzen. Dch. Spis u soudu u., niederlegen, deponiren. J. tr. Brána ta, podlé které jej ukládali každodenně; Proč jsi uložil (ustanovil) v srdci svém věc tuto? Sš Sk. 36., 54., 55. U. ovoce v slámě. Us. Tč. Uložili sněm valný v Praze. Let. 92. Uložil v srdci svém do Jerusalema jíti a smrť podniknouti; Uložil to u sebe, že se k svému otci navrátí. BR. II. 236. b., 259. To na svej mysli uloži. Dal. 47. — kdy. Při modlitbách Bohu čas, i jak ho má vy- slyšeti, ukládá. BR. II. 16. b. Po večeří jich uložili spat. Dbš. Sl pov. 1. 170. — co skrze koho. Skrze Krista uložil jest Buoh otec spasenie lidského pokolenie. Hus III. 65. — co proč. Něco pro zlé časy si ukládati. Us. Dch. — o koho, oč. Ukl. o něčí bez- životí, bezhrdlí, o něčí knížectví, o někoho. V. Ukl. někomu o život. J. tr. Ukládali o jeho svobodu. Dch. O to velmi pilné ukládají, zdaliby kterého páně zámku mohli dosáhnúti. Pč. 18. Mé chudé lidi hubie a o ně ukládají. Arch. IV. 14. Ukládali o něho. Sš. L. 117. O změnu trůnu uk. Ddk. II. 409. — o kom, o čem. Ukládají o tobě (úklady strojí); Co o nás uložil správce; Byť pak i s ní o tom neuložil, nicméně vždy tak mnoho vinen jest jako ona. V. Všelijak zle o mne ukládají. Br. S králem leže zradu o něm ukládal; A tam uložili a zavřeli o králi Ladislavovi, aby nechal Rokycanu při arcibiskupství a jinač nic; I ukládal vždy lest o králi. Let. 111., 137., 165., Pal. Dj. III. 3. 295. Praviec, že o nich nevěru ukládá. Arch. III. 383. O smrti hraběte radu ukládají. V. — co proti komu. Ty na hrdle trestati, kteřížby něco zrádného proti vlasti ukládali. V. Neukládej zlého proti bližnímu svému. Br. Proti němu všelijak ukládal a bojoval. V. A proti císaři uklá- dali radu králové i knížata světští. Pal. Dj. IV. 2. 153. — co jak: dříví v hranice. L. Peníze pod úroky u. J. tr. Vysoko ši košil, nerovno ukladaš. Sl. ps. 295. Má hleděti, móž-li kterým zbožím bez krve lidské pro- litie uložiti, aby z milosti uložil. Hus I. 160. Vystavění kostela bylo mu uloženo od pa- peže jménem pokání za vynesení těla sv. Vojtěcha z Hnězdna. Ddk. II. 157. Spolek na výboj a odboj ukládá vzájemné závazky pro jisté případy. Ddk. V. 302. — co (se) kam: prádlo, šaty do šatníku, se do po- stele, Us,, peníze do spořitelny. Rk. Ul. něco do zlata. Er. P. 501. Mudrc, co se s Bohem hádal, v hrob se s bláznem uloží. Koll. Po obecniem sněmu, kterýž byl uložen vší zemi do Prahy o světiem Šimoniši a Judě. Arch. II. 270. Vladislav uložil o tu otázku sněm království svému do Korčína ke dni 4. máje. Pal. Dj. III. 3. 284. Nadějí skvělých, s kterýmiž panovník ten do hrobu se byl uložil. Pal. Dj. IV. 1. 4. — co k čemu. Brambory k večeři u. Us. Ulož to k zejtří. D. Dnešní den nám k stání uložil. Jg. Čtož uložil k Abrahamovi. Ž. wit. 104. 9. (142. ) Uložiti se k odpočinutí, mr- tvého k odpočinutí věčnému. Us. Dch. Den sobě ku vskočení do města uložili. V. U. někomu práci k užitku církve. Ddk. III. 139. — co, se v čem (kde). Uložil jsem v srdci svém, abych domlouval. Br. Něco v mysli své u. Jel. Ulož. co komu v čem, vz Mlčení. Řd. Něco v radě své u. Kram. Uložili se v doupatech. Bůh některé uloží v nemocech. Chč. 631. — co komu za co: za pokutu. Us. Svědomí vám to za povin- nosť ukládá. Sych. Za povinnosť si ukládali hájiti vlasti proti cizozemcům. Pal. Dj. IV. 1. 205. Rodiče dětem svým poklady uklá- dají za dědictví. Sš. II. 194. Kterýž řád země česká sobě za právo uloží a ustanoví. Arch. II. 59. Za pokání uloženo mu, aby.. Ddk. IV. 39. — co na kterou dobu. U-žil na začátek roku cestu do Říma. Ddk. III. 118. — co čím: mlčení pokynutím ruky u. Troj. — co mezi kým. Uložil pokoj mezi nimi. Plk. Příměřie mezi nimi uloženo za tři neděle. Anth. I. 105. Té ruoznice mezi sebú u. nemohli. Arch. V. 384 — s inft. Protož jsem uložil mlčeti. Kom. Bůh uložil (umínil si) je trestati. Br. Uložil o tom mlu- viti. Jel. Uloženo jest všem umříti. Br. Ulo- žil jsem v svém umě pytati, co se děje pod sluncem. BO. Činiti jsem uložil (sobě). Ler. Uložil u sebe vedlé svolení papežova obě- tovati život svůj křesťanskému missionář- ství; U-žil u sebe vytrhnouti do Uher. Ddk. II. 47., 179. a j. — se sup. Po večeři ulo- žili je spat. Dbš. Sl. pov. 1. 170 — aby. Uloženo bylo, aby hned umřel. Ojíř. Uklá- dám o to, abych ho zabil. Plác. Aman uklá- dal o židech, aby je zahubil. Br. Pan Bóh sám jest uložil, aby v manželství vstúpili. Hus II. 32. Měl sobě uloženo, aby ho pod- poroval. Ddk. II. 290. — se. Kom. Vítr se uložil. V., Har. I. 54. Jsem ušlý a rád bych se někde uložil. Sych. Sotva mohla dočkati, až všichni se uloží. Us. Šd. — U. se, zastr. = ponížiti se. Jir.