Víno, vínko, vínečko
Víno, vínko, vínečko, a (zastr. vínce, e), n. = keř i jeho ovoce, der Wein, Wein- stock. Slovákům víno jest nápoj, ovoce hrozno, hrozen. Jg. V. v hrozních, na hroz- ních, hrozník vína, V., zrno vína. D. Okolo Mělníka rostly 72 druhy vína, ku př. a) čer- veného: roučí burgundské (hustozrnaté, tří- hrané roučí; řídkozrnaté; šedivé roučí); roučí cinifalové n. černý cinifal; karmazín; uherka n. uhernice n. uherčina (prorok); buzín vlaský; červený arab; tarant červený; červený prynčt; červená ryvole; modř krá- lovská; modř světlá; beranice n. beranec; modrý muškát, tvrdé; drumín; velký merlink; tarant černý; inkoustové (černé, jímž se psáti může); b) bílého: prynčt (žlutý, zelený, prchlý); cinifal (zelený, zažloutlý), cibeba muškát n. muškát bílý; bílý arab; lampard (uherské); tarant bílý; tarant žíhaný; klenice; běl drobná; bělovačka; šopronské. Jg.. R. 1857. pěstovaly se na Mělnicku tyto druhy: I. Roučí 1. červené cinifalové, 2. tvrdé, 3. ušaté, 4. še- divé, 5. rané, 6. stříhané, tvrďák, 7. slabé, 8. jakubské, 9. hedvábné, 10. lánské; II. brinšt (prynčt) 1. černý, Traminer weiss, 2. bílý n. kropenatý; III. buzín (řídké); IV. bělovačka (řídké); V. cibeba bílá, Seidentraube; VI. cinifal 1. černý, 2. bílý, 3. zelený, Sylvaner grün; VII. a) chrupka, b) ušlechtilé bílé, c) ušlechtilé kropenaté, d) ušlechtilé červené růžové; VIII. lampart, Lamberttraube; IX. muškát 1. zelený, 2. černý, 3. červený, 4. žlutý; X. rivola, Velteriner; Xl. tarant l. bílý, Elbe weiss, 2. červený, Sandtraminer; XII. tramín 1. obyčejný, 2. kořenný, Muskattraminer; XIII. karmoisin, Hartwegstraube; XIV. isa- bela, katuba. Kromě těchto: běl drobná (Heunisch gelb), velká (Javor weisser); be- ranní ocas, bílé jakubské, arabské bílé, cibeba černá, černý moučník, klenice bílá a modrá (Wipbacher), uherčina (Römer), ryzlink (Ries- ling weiss), rulanské, svatovavřinské (St. Laurent), trolinské, buzín (Balsamine blau); portugalské (Portugieser blau), roučí modré a bílé (Clävner weiss), jakubské (Clävner frühblau), Krupka, Z Národ, hospodáře 1875. č. 11., 12., 45., 46. Druhy vína, jež si může milovník hroznů na zahradě aneb aspoň na poledních stěnách svého domu, na zdi hospo- dářských stavení a na přístupné patrovině zahradní pěstovati, byť i domov jeho nebyl v nejteplejší krajině české, a jež lze si ob- jednati buď v zemské pomologické zahradě trojské, aneb u prof. J. Lambla v Troji, u p. nadzahradníka J. Šorše v Doubravici, u p. Urbánka v Podolí za Vyšehradem, v D. Beřkovicích, v Lodenicích u p. Cívky a jinde, jsou následovní: 1. Angevina made- leinka (Angevine Madeleine), 2. srpnové bílé i modré (Augusttraube weiss und blau), 3. basilicum (Basilicum), 4. kalabreské (Cala- breser), 5. ciprové (Ciprotraube), 6. jonák dé- mantový (Diamant-Gutedel, Chassella diam. ). 7. jonák bílý (weisser Gutedel), 8. jonák chru- pavý (chrupka, Krachgutede), Chassella cro- quante), 9. jonák červený (Rother Gutedel), 10. jonák královský (Königs-Gutedel), 11. jonák muškátový (Muskat-Gutedel), 12. jonák pařížský (Pariser Gutedel), 13. jakubské (Jacobitraube), ranné burgundské (modré roučí), 14. růžice (Jouanewtraube, rosenroth), 15. rané lánské (Frühe Lahn-Traube), 16. rané lipské (Frühe Leipziger), 17. rané malin- grovské (Precoce de Malinque), 18. malva- sinské (Malvasier), 19. žlutý muškát (Gelber Muskat), 20. červený muškát (Rother Muskat), 21. modrý muškát (Blauer Muskat), 22. ko- rálový muškát (Korallen. Muskateller), 23. hal- lopské (Muscat de Hallop), 24. černý muškát raný (Muscat noir hative), 25. hamburské (Muscat de Hamburg), 26. uherský muškát (ungarischer Muskateller), 27. dišuća ranina (chorvátské), frühe weisse Urbanitraube, 28. modré portugalské (früher blauer Portu- gieser), 29. červencové (uva Juliana), 30. va- nilové (Vanille-Traube). Čes. nov. V. plané, domácí, přespolní, cizí. Šp. V. se proutím k stromům, k tyčkám, k latem váže. Pt. V. sázeti, Us., trhati, Har., sbírati, V., Hus I. 120., sběrač vína. Víno nalévá, rozinkovatí; v. mestovati (stampfen). Šp. Křoví (= víno) se pěkně raší (= vyráží, pučí). Každý vinný kmen slove keř a co z kořene do výšky roste, réva či rýva; je-li jich několik, slove nejstarší stařec, což platí též o jediné, když již obstárla. Jednoroční prut rychle vyrostlý slove šlahoun; jednoroční prut hned od ko- řene vyhnaný s jedním kořínkem aneb i s několika kořeny slove matečník s kořínkem; jednoroční prut vyrostlý ze sloupku révy dvouleté, matečník s kolínkem. Pupenec ré- vový slove oko, menší podpuneček pod okem podpust. Pupenec drobet povyrostlý slove holoubě; odpadne-li holoubě, říká se, že ho- loubě ulítlo. Holoubě povyrostlé slove slou- pek. Co později u sloupku n. ze sloupku vyroste, drobná ratolesť, slove pazoch a ony větvičky tenounké, asi na píď dlouhé, bez- listé, obyčejně ve dví se končící, slovou ručičky, jimiž se réva za něco chytá. Kořeny révové slují lože; drobné kořínky hlouběji v zemi jsoucí slovou fazory. — Dle barvy hroznů jest víno: 1. zelené, ku př. zelený tarant; 2. zelené do bělava, cinifal, běl, mo- ravka; 3. bělavé, běloočka; 4. zažloutlé, lam- part; 5. žluté, ku př. brynčt; 6. přižíralé, muškát žlutý; 7. žluté do červena, cibeba: 8. růžové, rivola červená; 9. červené, tarant červený; 10. červené do tmava, tramín; 11. fialové, cinifal černý; 12. modré, roučí, kar- mazin, tvrďák, modřina; 13. černé, buzín, muškát černý; 14. popelavé, tarant šedivý. — Roučí dělí se a) dle listí: v šedolisté, kulo- listé, lesknolisté etc; dle hroznů: v drobno- zrné, ušaté etc. Vz Čk. str. 126., 156. Cf. Karbovati, Krytba, Kysati, Lis, Oko, Poupě (vinné), Prejtovati, Pustiti si, Réva, Sbírka, Vinice, Zatáhnouti, Kk. 233., KP. V. 145. a časopis Český vinař, který vydává od r. 1879. Josef Šimáček, správce vinohradů v Dol- ních Beřkovicích u Mělníka. Víno se barví (hrozen dostává barvu žlutou, modrou atd. ). Dohledni mi na Dřevohostice k mým vínům, jak se opatrují. Žer. 314. Lidé ze Bzence zvláště připověděli se k vínům pravíce, že by jich robota byla. NB. Tč. 216. Jiří a Marek, mrazem nás zalek! Co vína do sv. Jiří vídáme, o sv. Havel nesbíráme (zmrzne). Co vína dopoledne o Jakubě dokvete, to také po Havle uzraje. Víno z vinice, ze sklepa pokladnice. Sv. Pankrác, Bonifác, sv. Jan a sv. Žofie jsou ledáči n. ledoví svatí, protože o nich velmi často víno zmrzne; Sv. Jan nám to daroval, sv. Žofie nám to vypije (mrazem); Co červ nesní, to sud polkne (v máji); Předchůdce vína vínu vítaný (be- zinky); Přítel vína, nepřítel lidí (bezinka); Kdo víno kopá, ten pije vodu; kdo v. pije, má velkých zvonů. Šp. Neuzrají-li některé hrozny vinné do mariacelské pouti, nedozraje více. Sk. Když kvete bez, ať kvete i víno. Vz Hospodářský. Lb., Tč. — V. hrozinkové, řecké = rozinky, hrozinky. V. V. z Rajských jablek. Vz Sal. 41. 31., 116. 25. — V. = nápoj z hroznů vinných tlačený, der Wein (als Getränk). Vína francouzská: burgundské, bordeauxské, lunelské, šampaňské, chateau- lafitteské; vlaská: lacrimae Christi, monte- fiasconské, montepulcianské, orvské; špa- nělská a portugalská: portské, madeirské, malaga; řecká: chiošské, cyperské atd. Vz KP. III. 277. V. uherská: tokajské (obyč., sa- morodné, sladké, Ausbruch, essence, maslaš), menešské, rustské, oedenburské, jagerské, budinské atd.; v. rýnská: johannisbergské, hochheimské, rüdesheimské, ryzlink, ass- mannshauské; jiná německá: moselské, Lieb- frauenmilch, forstské, deidesheimské, leisten- ské, steinské; v. rakouská: klosterneuburgské, gumpoldskirchenské, retzské, voslavské, mat- zenské a j.; v. slavonská: karlovické: v. štyr- ská: luttenberské, pettavské, johannisbergské; v. česká: mělnické (mělničina, burgundské), žernosecké, labín, ryzlink český, bílé bur- gundské (chablis) atd. Vz KP. III. 277., V. 190. atd. V. mladé a nové, V., KP. V. 179., nevykysalé (mest), učištěné, stržené n. sta- žené z droždí, zadní (patěsky), zdvižené n. zevřelé (zvětralé), V., sladké, osečné nebo z oseči, sírovaté n. sirkovaté, D., vytlačené, lehké, chatrné, domácí, vodnaté, zvodnatělé, silné, kořenaté (ozembuch), lahodné, trpké, kalné, stkvostné, znamenité, Har., vystálé, Br., samoteč, kapaličné, zvětralé (lankvara, podčepky, pačepky), Ros., vláčkovité nebo lenivé, rosolovaté (křesovaté), Reš., staré, letošní, jedno- (lonské), dvou-, tří-, čtyř-, pěti-, šestileté atd., Ros., násladké n. osla- zený ocet, Aqu., plané, mdlé, ostré, kyselé, Sal., čisté, vonné, Ras., v. kořene lepšího (druhu), Nz., červené, bílé, kalné, Š. a Ž. (Walter), těžkokapalné (podstatně dobré, schwertropfig), měňavé, Schillerwein, horké, Glüh-, hořké. Bitter-, přirozené, přírodní, Natur-, pravé, vlastní výroby, postolní, De- sert-, k vaření, Koch-, na okus, Kostwein, Dch., svatojanské (posvěcené na den sv. Jana evangelisty dne 27/12. ), samorodné, Šd., michalské (panské), havelské (selské, špatné), vz Mus. 1854. 549., ohnivé, vařené, pěnivé, lehké, trpké, jasné, čisté, trvanlivé, netrvalé, smrduté, smradlavé, plesnivé, porušené, zka- žené, řízné, nakyslé, naměnilé, slabé, jadrné, těžké, vodnaté, zvodněné, lahodné, kořenné, křenovka, mlíčné, zufeň (svařené, odlívané), tuhé, vláčkovité, stočené (z droždí), burčák (nové), staré (stařina), vyleželé, pouhé, režné, chatrné, od čepu, sirkované, vápenité, liso- vané, rosolovaté, mestní, k porušení náchylné atd. Šp. V. dokvašující (in der Nachgaehrung), mastné (schmalzig), šumivé (brausend), vy- čichlé (abgestanden), zvrhlé (aufgestanden). Sk. Vína: 1. dle barvy: červená, růžová a bílá; 2. dle kyseliny uhličité: pěnící (mous- seux) a nepěnící (non mousseux). Nepěnící víno s hojnou kyselinou uhličitou slove řízné; 3. dle kořennosti a vůně, což dohromady květem (bouquet) slove: kořenná, vonná a obyčejná; 4. dle těla č. extraktu: stolová, po- stolová a sladká. Vína s malým tělem slovou lehká čili hubená, s velkým tělem těžká, mastná, také měkká, když kyseliny málo; 5. dle kyseliny: mdlá, lahodná, ostrá, drsná, tvrdá a kyselá; 6. dle líhu: stolová, posto- lová a likérová. Vína málo líhu obsahující slovou slabá, naopak silná, ohnivá. Víno, jehož součástky jsou k sobě v náležitém poměru, slove harmonické, okrouhlé. Má-li harmonické víno líbeznosť a měkkosť, slove jemné a jemné víno s vůní a kořenností slove bouquetní (květné). Víno harmonické, povstalé z několika nesouměrných, nazývá se víno zcelené. Vína k pití ustanovená slovou vína zralá a vyleželá. Staré víno, k němuž přidáno mladého, slove víno zmla- zené. KP. V. 186. Víno kořenné, tělnaté, kyselé, líhovaté, staré. KP. V. 187. Vína z nezralých hroznů pouhým kvašením při- pravovaná: kyselák, čabrňák (Dreimänner- wein). Víno opravované n. opravené. KP. V. 192. Bílé víno umele na červeno barvené fuchsinem (anilinovou barvou), slezem, bo- růvkami, červenou řepou a jinými barvivy pozná se, přidáme-li k 5 kostk. c. m. vína 5 kostk. c. m. kyseliny dusičné (lučavky); promícháme-li tyto tekutiny, ztratí víno uměle barvené v krátké době červenou barvu. Pta. Prodal vědro července (červe- ného vína). Na Mor. u Bzence. Šd. Nemoci vína: vláknovitosť, kyselosť, hořkosť, ples- nivina; Čištění, sadrování, šlechtění vína, vz Kniha pro každého rolníka a hospodáře. Napsal Jos. Dumek. Dí II. V Olomouci 1876. a KP. V. seš. 4. Míza lahodná ze zr- natých, tlačených hroznů, kteráž z kádi do sudu přenesená mest a když bude vykysalá a stržená, víno slove. Kom. V. kyše, vře, zdvíhá se, pracuje, ujímá se, jasní se, čistí se. D. Silné víno píti, šenkovati (prodávati), nalévati; šenkýř vína; vínem přeplněný, naplněný, přemožený, obtížený; vína plný, umoklý od vína. V. Víno vzduchem nasy- covati, lüften. Šk. Vínem opojený. Pal. Dj. II. 1. 305. Víno se kazí, kalí. Har. To v. má křen; je pravá břečka. Sych. Vínem se opiti. D. V. jej rozešlo (po těle). Br. Břede vínem (opilý jest). Sych. Na víně se dotr- hnouti (dopiti, zcela opiti). Sych. Na v. jíti. D. Při víně, při kvasu a víně. Br. Obchod s vínem, prodej vína, čas sbírky vína, de- sátek z vína. J. tr. V. ženiti (s vodou mí- chati). Č. Moudrosť vínem zastíněná (opilý). Č. Víno čistiti, cíditi bílkem. Šp. Loček, sklenka, pohár, znatel vína. Čistého vína někomu naliti šp. (german. ) m.: pouhou pravdu někomu říci, oznámiti. Potone-li u víně hruška, má v. vodu v sobě; pakliť vyplyne, víno bez vody jest. Ms. o štěp. Šťáva z čerstvých hroznů sluje mest (bře- čák): víno se dává v sudech do sklepů na líhy (kantnéře); ze sudů se točí násoskou (zdviháčkem, krokvicí) n. pípou; dobré víno perlí, pění se, šumí. Pt. To v. vláčkovatí (táhne se); v. přistrojiti, připraviti, opra- viti, tlačiti, vytlačiti, učistiti, čistiti, doliti, okusiti; v. tráví, leží na matce (na kvasni- cích); se zvrhlo, hnulo, podávilo; se barví; má říznosť, křen, chuť mestem; víno chuť tratí, počíná octěti, míti pod obručím; plat z vína, druh vína, kožka na víně; putna, bečka, láhev, sklenice na víno. Šp. Víno z kvasnic strhnouti (= čisté do jiných ná- dob dávati). Čk. Vína někomu na poctu podati. Dch. Kočí byli vyfintěni po svátečnu a červeni vínem. Kmk. To mluvilo z něho víno (o nepříčetném); Dali mu vína (napiti se); Potom šli spolem na víno. Us. Šd. Dáti někomu na víno. Us. Musela dáť kapi- tola dva sudy suchárového vína (Ausbruch). Sl. let. I. 182. Večere (= večeře), večere, lebo ťa nebývá, lebo ťa ten náš pán na víně propíjá; V Trenčíně na bráně, na čer- veném víně, odvedli synečka, to na truc Marině. Brt. P. 38., 112. (Šd. ). Chtělo se jí vínka pit. Slez. pís. Nescem z teho vinka pic (píti). Sl. ps. 224. Víno samorod a samo- tok. Dbš. Obyč. 51. Vzal tam kuľač s ví- nom; Ale gágor ho pálí i za tou štvrtou pintou vína a na jeden glg už bola pocho- vaná. Dbš. Pov. 1. 387., 544. (Šd. ). Kdo to v. pit bude, všech hříchů zbaven bude; Ne- pij, milá, vody, máš vínko ve vozi; Pivo, vínko dobré, vodička nejlepší; Až se já vínečka nabumbám, potom vám na dudy zadudám; Co pak je to za vínečko, dyť je samé kyselečko; Jdi sestřičko pro vínečko, zalívá mně krev srdečko; Zelenaj sa, zelenaj, zelený rozmarýn, budeš sa zelenať enom do nových vín; Lepší voděnka z kolaje nežli vínečko v poháre; Nažali sme ti žitečka, daj nám panáčku vínečka; Ve Bzenci na rynku na červeném víně vzat šohaj na vojnu, to k vůli děvčině; Vínečko milé, mám k tobě lásku, to do mne poběhneš jako po provázku; My sme vínečko píjali, pannu Marii vzývali, pannu Marii zaröšskú, našu patronku mo- ravskú; Pile chlapci, pile víno. nech ta voda teče mimo; Vínečko, vínečko, dybys nám umřelo, ja co by sirotků po tobě zůstalo; Napila se muška vína, postavila nožky zpříma, napila se muška vodky, postavila z príma botky; On to vínečko vypije, tobě do zádů vybije, dceruško moja; Konvu vína natočil, vynesl ho na kopeček, vypil ho tam bará- neček; A co un z nich pijat bude? co by jinši jak vinečko?; Svatá Kateřina, nalejte nám vína, abychme se napili a veseli byli. Sš. P. 49., 145., 152., 169., 407., 458., 555., 598., 647., 651., 653., 695., 706., 723., 754., 769. (Tč. ). Dal jim sud sladkého vína. St. let. III. 53. Staré v. člověka k ženám ne- způsobného (impotentem) činí. Krab. A on v. koštoval a nelíbilo sě jemu, že bylo čerstvé; Praví, že jest ona drajlník vína od něho kú- pila za 10 zl.; Mám dva drajlinky vína; Já jsem jemu proto vín nechtěl naložiti...; I kúpil ode mne dva drajlníky vína za 52 zl.; Přišli jsú o jarmarce v Brodě ku panu Pavlovi do jeho domu na víno; A já dám jemu svých vín koštovati a ten koštujíc: To jsú vína dobrá, ale mé jest ještě vinnatější (wein- haltiger, stärker); Že jest v ten čas bylo víno u Javorníčka na čepu; Když bylo na sv. Bartoloměje večer, jsúce na víně u Jiříka Korytnáka v jeho domu, viděli sme; Když sem šel s vína, potkal mne pan Kyrvis; Tu jemu vinu dávaje, že sem byl prodal ne- božtíku p. Bařickému bečici vína bez ortu za 2 zl.; A tu máš 3 drajlinky vina; Obstavil našemu jednomu měštěnínu drejlník vína na kautnéři. NB. Tč. 20., 38., 43., 53., 64., 93., 186., 195., 200., 281. Kníže přijal nás čestně a daroval do hospod vínem a rybami, senem i ovsem; Na jednu pak hospodu, kde stáli Čechové, přišli také na v. kněží a žáci; Točeno v. pro lid v hojnosti. Pal. Dj. V. 1. 65., 2. 36., 2. 101. Šel na víno, víno cedit ( = močiti, hlav. o opilcích). Us. u Žamb. Dbv. By věděla, že si taký ako je tvoj otec dobrý, vo víně bych ťa kúpala. Sl. ps. Šf. II. 36. Víno, víno, nápoj milý, vysuší krev, krčí žíly, ba i měšec zslabuje, když se často v hrdlo leje. Jir. Ves. čt. 281. Ty dvoje huony dědiny pod vínem. Arch. I. 165. Vínem hostě opatř. BR. II. 303. b. Víno je nápoj k obveselování smutných případný. Kom. Rozařen jsa vínem, které trampoty Rozpouští. Hlk. Kupoval u mého muže a u mne vína. Půh. I. 224. Ktož písmo lidu obměkčuje, ten jim jedu u víno nalévá; Každý člověk najprve dobré v. postavuje, a když sě zpijí, tehdy to, kteréž horšie jest (Jan 2. ); Jako v. mladým dětem jest nezdravo, tak st. zákon, vedlé litery, malé a mdlé víry zahubuje; Sluha boží má bě- žeti před vínem jako před jedem; Víno zpuosobí, že i múdrý zblúdí. Hus. I. 260., II. 33., 111. 9., 188. (Tč. ). Natočil nám z bečky dobrého vína a kázal, abych mu pomohl přetáčeti. Os. Šd. Sebral chuť na v. Mor. Brt. Víno octovité není dobré k pití; Víno sílu dává údóm a tělo zahřívá, nie vtip ku pochopení velice zatmívá; Proti zármutku i v. někdy pít nevadí; Každý své víno mi- luje, jaké se mu zrodí; Kdo často dle oby- čeje jazyk vínem močí, ten též i lež komu- kolvěk rád mluví do očí; Víno tělu užitečné mnoho hlavě škodí. Mor. Tč. Víno škodí hlavě, v zbytku je nezdravé: Hlava se mu od vína zatočila; Kdo sa vína zbytečně na- pije, čo mal (měl) mlčat, před všemi odkryje; Víno pité s žinčicí nedobre sa snáša, hur- tování veliké v žaludku prináša; Jaký je kdo v náchylnosti, to víno zjavuje; Víno je zrcadlo mysli, to oznámí tebe (tobě), k čemu je kdo nakloněný a jaký je v sebe (sobě); Užitečná vec je v., keď sa skrovne pije, srdcu veselosť dodává, údy posilňuje; Bez zpósobu pité v. v zbytečnosti nakloňuje k bezbožnosti; Víno vypité zehrívá; Jasnú hlavu, zrelý rozum víno ti pomútí, jak ho zbytkom pijaš: Víno zbytkom pité mnohých hádže o zem na ulici. Na Slov. Tč. Proti vínu inkoust nic nezmůže. Šml. Bez konce potřeba: když je víno, není chleba. Bayer. Húba, ryba, dyňa, sviňa potrebuje pohar vína. Mt. S. I. 118. Po vodě roste tráva (po dešti) a po víně moudrá hlava. Č. Kdo vínko dusí, brzo nouzi zkusí. Č. Víno pité v zbytku není k užitku; Oheň železo probuje a člověka víno; Víno pité v zbytečnosti vede múdrých k bláznivosti;, Víno nové, přítel nový, každý se jich bojí; Červík z vína hlavu mútí, jazyk mnoho mele; Víno skrovné k zdraví rovné, víno zbytečné neužitečné; Víno v skrovnosti slúži k čerstvosti; Víno je zrcadlo náchyl- nosti, vyjevuje i tajné skrytosti. Na Mor. Tč. Slunce palčivosť, vína vůně a kořennosť. Šk. Co zaviníš opilý, toho vínu ty viny ne- dávej, neníť v. ničímž vinno, ale kdož pije víno. Kom. Cat. Nepřilívej horkého k te- plému, nedávej vína mladému. Proch., Pk. Víno hřeje, ale nešatí. Šd. Člověka při víně poznáš: co je v srdci střízlivého, to na ja- zyku opilého; Mladý kůň a mladé v. stejně bujní; V. jest dobré a přece lidi se schodů shazuje. Šd., Tč. Víno nemá závory. Pk. Pálené (víno) spáč, víno skáč. Mt. S. I. 93. Ten-li med pije, jenžto na brt. i leze, neb ten-li v. pije, jenž je kopá? Vz Zisk.; K trunku dobrého vína patří také divočina; Pro mladého jed, pro starého med (víno). Vz Nápoj. Lb. Kdo víno pil, vypij také droždí (kdo měl vždy jen radosti, okus také žalostí. Vz Neštěstí, Voda). V., Lb. Víno mu hlavu sbilo; V. jej rozešlo. Vz Opilec. Lb. Starosti jsou jed a víno jest protijed; Každá věc má své tajemství a tajemství vína jest radosť; Víno umí zapečetiť brány zá- rmutku a uzavříť dvéře každé starosti; Víno zraje vlastně pro staré a ne pro mladé; Víno jest jed, nebo dělá z moudrých lidí blázny. Z Kbersovy Uardy II. 170. Hospodáři lito- měřičtí vínem téměř se dusí, hladem pak se umořují. Balb. Tlakem se víno z hroznu dobývá a trápením přichází člověk k doko- nalosti. Ukš. To je v., aby jím děti strašil; V. není vinno, že se lidé ožírají; Víno, ženy z mnohých lidí blázny činí, všichni vidí; V. vzbuzuje k zpěvu, voda k hněvu (Har., vz Nápoj); Voda mladým, v. starým; Sklenka vína mysli přidá; Dobré v. i bez víchy (věnce) vypijí. Vz Pokora. Č. Panská milosť a v. v konvi dřevěné přes noc zvě- trají. Záv. H loupej Klíma dá vejce za žejdlík vína. D. Kdo si vína váží. z žalu se vyráží. Hrš. Viz, by dosahuje vína nerozlil piva a pak by snad nedosáhl i vína. Št. Vínko hreje, vínko páli, vínko múdre hlavy šiali. Lipa I. 97. Ve škaredém sudě můž také býti dobré víno. Hkš. Vejce dnešní, chléb včerejší, vino lonské nejlepší; Drž se sta- rého vína a přítele: Starý přítel a staré v. nejlepší; Víno dobré nepotřebuje uka- zatele a vyhlasatele; Májová voda vypije víno (deštěm květ hyne); Je li na sv. Ur- bana (v máji) slunečno, bude dobré víno; Je-li o sv. Bartoloměji den pěkný, bude pěkný podzimek a dobré víno. Šp. Na Ště- pána-li vítr duje, vínem sudy naplňuje; Slunce na sv. Bernardina připovídá mnoho vina; Svítí-li slunce na Felixe, bývá vína ještě více. Klda. Jasné vánoce, mnoho vína a ovoce; Na sv. Václava českého bývá zase vína nového; Jak na sv. Vincenca je velký větr, tož je málo vína. Ve Slez. Šd. Mráz když na Martina uhodí, rok dobré víno urodí; O Vincence vody plné koleje, na dobré víno ten rok naděje; Chladno a večerní rosy v máji nám hojnosť vína dají; Na sv. Urbana je-li krásně a obloha čista, bude na víno zajisté mnoho třeba místa; Je-li vymačkaných zrnek (vinných) na vinici hojnosť, bývá vína v nádobách i ve sklepě dosť. Šk. ..... V. strojené, der Kunstwein. V. přistrojiti, připraviti. V. strojená: pelyn- kové, vománkové, Kom., medové (med s vínem vařený;, V., ovocné, z jablek, hrušek (jabčák, hrušťák), z jahod, malin, ostružin, bezinek, jalovce, moruší, višní, broskví, meruněk, sliv atd. Š. a Ž. (Walter). V. z rajských jablek. Sal. — V. palmové, der Palmenwein. Vz Rstp. 1613., 1627. — V. májové z mařinky vonné, der Waldmeister. Vz Rstp. 839., Schd. II. 284. — V. omanové. Kk. 166. 839., ocúnové, vinum colchici, Zeitlosenwein. Šp. — V. husí = voda. Napij se husího vína. Us. Šd. — V. dávivé, vinum stibiatum, der Brechwein. Šp. — V. pálené, žžené = pálenka, kořalka, der Branntwein. V. Vz Rstp. 246. V. žžené do 15. století, od roku 1448. víno pálené sloulo. Vz Pálená. Mus. 1877. 397. — V. = bylina: v. plané (blešník, všivec), delphinium staphisagria, Lauskörner, V., Kom.; v. sv. Jana (rybes), ribes, die Johannesbeere, a to červené a černé); psí (potměchuť, sladká, hořká, myší dřevo, čer- vené n. vodní psinky), solanum dulcamara, die Alpranke: lilek černý, spánek, solanum nigrum, der Nachtschatten. Jg. Divoké víno (loubinec břečtanový, wilder W. ). Dch.