ZaplatitiZaplatiti, plať (na Mor. zaplac), tě (íc), il, cen, ení (na Slov. těn, ění); zapláceti, el, en, ení; zaplacovati = placením uspo- kojiti, be-, abzahlen, Geld erlegen; zažiti, zakusiti, büssen, die Zeche bezahlen; odmě- niti, belohnen. — abs. Zaplať pán Bůh. Us. Nemoci z. V. Aby poručník uručil, že od- súzený zaplatí. CJB. 381. Pán Boh zaplať a viac naklaď. Mt. S. I.109., 182., Dbš. Obyč. 44. Pánbu zaplať a vynahraď. Slez. Šd. Upřímné ,Zaplať pán Bůh' mu je milejší než zlatý peníz. Mtc. lid. 1871. Dobre je to, keď sa hodne nasbiera toho ,Pán Boh zaplať'. Us. Zátur. Tam dostaneš lžíci medu za ,Za- plať Pánbu'. Us. Tč. Zaplatil, kde byl co dlužen. Us. Šd. — co (komu): dluh, po- kutu, službu, dobrodiní (odměniti), N., clo, vozné, řad. D. A proč vy sa děvčátka ne- vydáte, alebo vy čarovať neumíte? A já mám na lúce taký kořeň, kerá mně zaplatí, povím o něm. Pck. Ps. 13. Z. někomu, aby mlčel. Dch. Neplať, já to sám zaplatím. Us. Šd. Co propijó, zaplatijó, žádnýho se nebo- jijó. Mor. Tč. Ten mu z-til (poscal ho). Us. Pi, Ondřiško, pi, len sa neopi, co prepiješ sto zlatý, však to gazda zaplatí. Sl. spv. III. 95. A ešte sám zaplatil mzdu Judášom vyjednanú. Zbr. Báj. 15. Ej veď ty mně to ešte zaplatíš. Mt. S. I. 115., Dbš. Obyč. 45. Zdrahá-li se zkoušku podstoupiti, zaplatiž kaplanovi sedm denárů. Ddk. IV. 227. Nalej milá, nalej vína, šak mi ti ho zaplatíma, ne tak groši širokýma, než dukáty než žlutýma; Zaplaćum (zaplatí) ci všickni svaci, zaplaćum, matka boži stokrat vice nahradzi. Sš. P. 564., 748. Ten před námi stoje znal, že ona jemu 10 zl. pojčila, ale nevie, za- platil-li jest jí těch peněz zasě čili nic; Hřebíkuov Vlkovi nedávej, leč mi zaplatí, což mi jest dlužen. NB. Tč. 13., 121. Lekár nedbá, jak kdo zemre, když sa mu len za- platí. Na Slov. Tč. Mně moji falešníci mé cti nezaplatíja. Brt. P. 78. Zaplať vám pán Bůh toho daru (m.: ten dar). U Rychn. Ntk. Neměl odkud mu z. dluh. Pal. Děj. V. I. 414. Zaplatil smrti dluh = umřel; Zaplatil hrobaři a zvoníkům = umřel; Z-til smrti daň = umřel. Tkč. Nezaplatil Blažkovi če- pici (= byl neopatrný, bláznil). Us. Tč. Slíbil těch sto kop z. i nezaplatil; Jistina mi zaplacena, ale škod nic. Půh. I. 165., II. 357. Sedem rokov češ (dívku), sedem strež a potom zaplať komu, aby ti čerta vzal z domu (aby si ji vzal za ženu). Pořek. Zátur. Každý smrti daň z-tí. Bž. Každý, jakož zde živ bude, tak bude jemu zapla- ceno. Hus II. 273 — co čím: dluh dluhem, Us., hotovými; neměti čím z., V., patami (utéci). Prov. Vzal-lis lýčí, zaplať řemenem, vzal-lis řemen, zaplať koží. Pk. Zaplacovachu mi zlým za dobré. Ž. wit. 34. 12. Odvahu svou smrtí z-til; Ulekli se obrazu toho tak, že to smrtí z-li. Cimrhn. Myth. 190., 254. Z-li mu obuškom. Mt. S. I. 98. Ber, vlčko, však ty to z-tíš raz kožou. Btt. Sp. 8. Ne- opatrnost svou z-til životem. Us. Ovce moje, ovce, máte zlaté zvonce, keď jich potratíte, kožkou zaplatíte. Sl. spv. III. 86. Čože chceš so mňou, že mi do oplanov nadáváš? Toto chcem, že mi za to kožou zaplatíš. Dbš. Sl. pov. V. 44. Nemá věřiteli svému čím za- platiti. NB. Tč. 284. V uherskej zemi jest to právo, že který dlužník nemá čím pla- titi, tedy hrdlom zaplatí; Bůh vie, čím to oni vám zaplatia. Sl. let. III. 53., VI. 341. Kterýmž z-li hotovými penězi. Let. 130. Někdo to smrtí z-tí! Er. P. 466. Slibujem dáti a z. hotovými penězi; Pakli kto dlužen jest groše české, ten aby mohl z. zlatými uherskými. Arch. II. 255., 423. Spasitel svú smrtí z-til za ny dluh smrti našie. Št. Vlastní dům zlatem nezaplatíš. Prov. Šd. Nemaje čím zaplatiti, musí kravím oknem ven vyskočiti. Prov. — komu kdy. Za kože vybrané mají na sv. Václava z. Us. Šd. Nejlépe z. za paměti. Us. Kterouž (bitvu) vzdorokrál Rudolf druhého dne smrtí z-til. Ddk. II. 287. To jemu nalezeno skrze konšely, aby z-til jemu ve dvú nedělí konečně na hotový groš. Arch. IV. 365. Aniž těch peněz jí po dnešní den zaplatil. Půh. II. 123., 217. Za- platí potom, keď pán Boh bude hudcom platiť (nikdy). Poř. Zátur. Zaplatí potom, keď se mu myš okotí (nikdy). Poř. Zátur. Zaplatí vám na malé (na psí) letničky (nikdy). Vz Dlužník. Sych. Z. do času. Bk. Z. na Čas určený, zur bestimmten Zeit. Vác. XIII. — komu za co: za práci. V., Nz. Již za- placují mi zlé za dobré. Ž. wit. 37.21. Janku, Janošíčku, zaplať za hubičku, kerú sem ti dala večér při měsíčku. Pck. Ps. 8. Z. za někoho. Chč. 609., Nz. No, synku, len abys za ňu moc nezaplatil. Němc. ,Pánbu zaplať za oběd (za večeřu) a naspoř zas' praví čeládka nebo hosť, načež hospodář nebo hospodyně odpovídá: Pánbu ti (vám) po- žehnej. Mor. Vck. Ticho, dievča, neplač ty, škoda sa ti zaplatí. Neplač, dievča, neplač ty, za džbán sa ti z-tí. Sl. spv. III. 100. Zaplať pán bůh za to. Us. Dch. Z. někomu za službu. Us. Šp. Potom Margetin muž musiel jest jakožto rukojmie to sukno za Junáka z. tomu člověkovi; Margetin muž za to sukno dva zlatá dal a z-til. NB. Tč. 48. Tento potom z-til za kašu (= na toho se to svezlo, ten to vypil). Dbš. Sl. pov. III. 36. Velké peníze za to z-til; Johanité z-li za polovici predia rovenského 45 hřiven zkoušeného stříbra. Ddk. IV. 67., 166. Těch peněz mi za svého otce z. nechtí. Půh. II. 593. Za ztracené lyčko řemenem zaplatíš. Vz Dluh. Lb. Zaplať pán bůh za koláč, za placku pohlavek. U Kr. Hrad. Kšť. Zaplať pán Bůh za buchty, za kapustu odpusťte (i. e. neoplatím). Prov. — jak: bez odporu. Us. Podlé povozního listu z., nach Massgabe Des Frachtbriefes. Obch. zák. Perně to musíš zaplatiti. Vz Vyhrůžka. Č. Pánbu zaplať na sto rázů. Slez. Šd. Ty zaplatíš mi trestem za tu mysli zpozdilosť. Msn. Or. 68. Kdo nejlíp spokojen, jest nejlíp zaplacen. Shakesp. Tč. Z-til mu do halíře. Er. P. 362. Jednaj sa ako cigáň, zaplať ako pán (= ze smlu- vené ceny neutrhuj při výplatě); Zjednaj ako cigáň a zaplať ako človek; tvrdo zjednaj, mäkko zaplať. Poř. Zátur. Povinovat jest ten dluh z. podlé práva; Nebylo jí zaplaceno docela, doplna; Aby od téhož mimo jiné zaplacen byl. NB. Tč. 13., 32., 38., 146. Splnili jsú mi a hotovými penězi z-li úplně a docela všecku summu peněz jistinných. Arch. IV. 40. (47., 237.). Tu jemu nalezeno skrze konšely, aby zaplatil jemu ve dvú nedělí konečně na hotový groš. Ib. IV. 365. Žoldnéři se nechávají najmouti od každého, kdo jim dobře z-tí. Ddk. III. 264. Ty všecky škody slibujeme jim z. úplně penězi hoto- vými ; My jim jmámy spravedlivě z. bez nátiskuov. Listy z 1. 1467. a 1423. Tč. Kážeť své i s lichvou z. Dal. 168. Skrovně smluv a poctivě zaplať. Cf. Z. čím. — od čeho: od lodí, Br., od míle cesty, Er., od kabátu. Z. od něčeho. Nz. Já od ní chci z. Er. P. 176. Kdybyste pro mne něco měli ku čtení, já Bych Vám od toho z-til, co byste chtěli. Us. Němc. Už je od tej práce zaplaceno a i peníze propité (říkají tomu, kdo se do něčeho plete). Mor. Brt. Zabit jest, že nechtěl platiti od přívozu. Exc. Už si ty, Mariška, ej, už si ty raz naša, už sme z-li, ej, od tvojho sobáša. Sl. spv. I. 28. Sedlákům od vozů z. Vrat. 188. — proč. Prosí, aby jí to z-til bez svády pro dobrú vuoli, kterúž jsú jemu udělali. NB. Tč. 20. — co komu kde. Nech vám Pánbu všemohoucí z-tí vašu velikú lásku na světě stálým zdravím. Mor Brt. Abych jemu z-til penězi hotovými před právem. NB. Tč. 25. Pij hrdlo, jez hrdlo, zaplatíš hrdlo (třeba na šibenici). Us. Bž. Druzí mnie, by bylo s Bohem jako s krč- mářkú, u niež propije v počet i zaplatí a potom na jiný dluh pie opilec. Hus II. 106. — kam. Ochorel a Čo na trhu získal zdárne, z-til stonásobne do lekárne. Zbr. Báj. 8. — co odkud, z čeho. Z. z něčeho potravné, verakcisen. Šp. Z. městu z místa na trhu, das Stand-, Lagergeld bezahlen. Us. Šd. Tedy z toho zuostalého statku Linhartova nebožtíka má zaplacen býti; Mají-li jemu ty penieze z toho základu zaplaceny býti. NB. Tč. 39., III. To zboží drží a z toho mi z. mého zboží nechce. Půh. II. 407., 495. — na čem. Na kterémžto dluhu jim něco zaplaceno jest. Arch. II. 420. Zaplať vám to pán Bůh na duši. Er. P. 183.
