Zapřísáhnouti
Zapřísáhnouti, zapřísahnouti, ul, ut, utí; (zapřisíci, zapřisahu), sáhl, sažen, ení; zapří- sahati, zapřisáhati, zuschwören, eidlich ver- sichern; se, sich verschwören, sich eidlich verbinden. Jg. — komu. Zapřisěžesta oba sobě. BO. Bůh tobě zapřísáhl (přísahou uji- stil). Br. — koho = přísahou zavázati, eid- lich verbinden. Troj. Ale lépe: zaklínati koho (skrze Boha). Jg. Císař jal se knížat prositi a zapřisáhati, aby ho v dnešní rozhodné chvíli neopouštěli. Ddk. II. 384. — se ko- mu. Sych. Ona se mu musela zapřisáhať, že to řekne; Musel se jim zapřísáhnout, že do smrti nepoví, kde byl. Kld. I. 287., II. 273. Zaprisahal sa jim, aby ho za živa v kotli uvarili, ak to nie pravda. Dbš. Sl. pov. III. 95. — se proti komu. D. — se čím: přísahou. Plk. Z. se Bohem (ne: přisáhati u Boha). Os. — s inft. Zapřisáháme se ne- přátelům až do poslední krůpěje krve se brániti. Sych. Dnes se zapřisahaji muže nikdy nepojiti. Kat. — kde. Veľkoduchého aniž nenechává medzi živými Kaksada, čo prám včul sa pred ukrutnými ohavník bra- trami zaprisahal, že musí sám Proslava za- klať. Hol. 297. — se jak. A obidvaja po- mlčky sa zaprisahali: stoj čo stoj, princezka musí býť mojou ženou. Mt. S. I. 55. Ruší Zigmund pokoj, ktorý zaprisahal na dvacať liet. Zbr. Lžd. 89. Princezku ale sedemrazy zaprisahal, že ho nesmí prozradit; Keď sa odberal od svojej milej, na kolenách ju za- prisahal, aby čakala za ním za sedem rokov. Dbš. Sl. pov. I. 5., VI. 23. — kdy. V té noci jsem svůj život zapřísáhl vlasti. Kyt. 1876. 57. -- že. Zapřisáhl se, že mu toho neodpustí. Ros. — se čeho = zaříci se čeho, sich verreden, verschwören. Ničehož ve světě se z. nemáme. Hlas.