Roub, u, roubek
Roub, u, roubek, bku, roubeček, čku, m., něco uťatého, kolík, der Pflock, zvl. uru- bená vetvička k štěpování, das Pfropfreis, Satzholz, der Setzling. Mkl. B. 40., Ros. R. na pláň štěpovati n. rohovati. V. Rouby v proštíp sázeti. Reš. Dobrý r. pláň kyselou změňuje v dobrý štěp. Boč. — Roubek (k háčkování), kulatý, oblý, ostrý. — R., der Knebel, Bindnagel. Vz Roubík.