VodičVodič, e, m. =
který vodí, der Führer, Leiter. V.
za ruku, k něčemu, D., koní. Zlob
. Hoře vám, vodičové slepí
. ZN. Už som ja bol na nohách a onedlho i moj v
. prikvirnul, aby sme čím skôr pút po meste nastúpili
. Lipa 265. —
V.
vlaků, der Zug- führer. Dch. —
V. =
závodčí, poddůstojník mezi desátníkem a šikovatelem, der Führer. —
V., der Vortänzer. U Olom. Sd. —
V.
u myslivců a)
vůdce hejna zvěři, das Vor- thier, D.; b)
pes: vodiče upraviti, cvičiti na přední a zpáteční cestu; v-če odtáhnouti. Šp. Vz Pes. —
V. =
kov atd.,
který elektřinu, teplo, zvuk snadno pouští, vodí, der Leiter
. Špatný vodič tepla
. Pr. Chym. 38. V. jedno-, dvoupólový; dobrý (dobrý elektrovodič), špatný: v. tepla (teplovodič). Nz., Bř
. N. 60. V. elektřiny, tepla, zvuku, špatný. Vz KP. II. 196., 330., 274., 277.