ZástavaZástava, zástavek = zastavení, dání něčeho pro jistotu i co na to dáno, základ, das Verpfänden, Versetzen, Pfand, die Pfand- schaft, das Unterpfand, der Versatz, die versetzte Sache, das Pfandgut. — Jg. Z. = to, co se k ujištění nějakého závazku dává, vz více v S. N. Z. člověka, věci. Ze z-vy někoho vyprostiti; v z-vě býti. Br. V z-vě někoho zadržeti. Kom. Do z-vy někoho vzíti. V z-vu hrdla se dáti. Reš. Z. věci movité, statku nemovitého. Z. jest dvojí: zápisná (hypotheca) a obranná (držná, drži- telná, když zástavník statku zastaveného na místě úroků ihned užívá). Ros. Z. bez správy (zápisná, Ros.), se správou (obranná. Ros.). Vš. Z-vu ve dsky zapsati. Vš. Grunty do jistých let v z-vě míti. Pr. mést. Do z-vy, v z-vu dáti, bráti, vzíti; dluh z-vou pojištěný; věřitel na z-vu; v z-vě nechati; propadnutí z-vy. D. Z. věnná, Pfand für das Heirathsgut. O. z D. A jie těch dědin ku pravé, věrné zástavě postúpil v těch pe- nězích. Dsky. A ten každý cizozemec, kte- réhožkoli stavu, přes tento nález coby ta- kového koupil, dáním přijal anebo z-vú neb směnú, peníze své aby ztratil. Zř. F. I. B. 15. Ani učiňte nad tiem, což jim lubo, nebo držte k z-vé (Hypothek) nebo k dědině. Kn. rožm. 128. K z-vám statků dědicové a nápadníci spravedlnost mají; Z-vou věnní držeti dědictví: Z. dskami s výplatou na statku učiněná; Z. panství n. dědictví s vý- platou; Z. dědin zápisných, byla-li vyšší než půjčka. Vz Zř. zem. Jir. S. 28., E. 41., S. 25., G. 2., Q. 58., D. 43., Q. 1., 14., 3. O zástavě platu komornieho, o z-vě zápisem bez správy, o z-vách zplacenie nebo ssutí. Vz Vš. Jir. V. 3—5., Sdl. I. 245. Něco v z-vě vzíti. Reš. Základ od z-vy něčím sprostiti. Brikc. Věc v z-vě držeti; půjčovati na z-vu. V. Prostáti z-vu, propadnouti. Otokar vy- plácel jistiny na z-vách královských zapsané. Pal. Z-vu někomu dáti. Kdo by v z-vě grunt zlepšil; z-vou co držeti. Er. Zapsati někomu něco z-vou v jisté summě, als Pfand für eine Summe verschreiben). Nz. Kdo drží z-vou věrnou kteréhokoliv dědictví; po- stoupiti komu statku dědicky neb zástavou. Er. Z. daná statkem nemovitým, Pfandbe- stellung auf ein unbewegliches Gut; Z. na zástavu, die Superpfändung; Z. nemovitá (hypotheka, die Hypothek); Kniha zástav, das Hypothekenbuch. J. tr. Pobrali mu věci v zástavu, pfändeten ihn; propadlé zástavky, verfallene Pfänder, propadnutí zástavku, der Verfall des Pfandes. Dch. Dal mu do zástavy prsten. Us. Šd. Na zástavy když jsi půjčovala, soběs vždycky věci zadržela. Pís. srb. Z. ruční, das Faustpfand. Šp. Vydal mu ty, kteří byli v z-vě. Proch. Děj. bibl. I. 267. Z-vy = statkové komory královské za půjčku hotových peněz zastavení. Pal. Rdh. 187. Z-vy zádušní byly statky církevní, které šlechticům českým ve válkách husit- ských zastaveny byly; Sliboval vyvaditi všecky zástavy koruny české. Pal. Děj. III. 3. 208., IV. 2. 24. Cábala má mlýn od nie v z-vě; Toho já neviem, smluvil-li sě o ní k zástavě čili kúpenie; Základ a zástava za dluh najprvnější. NB. Tč. 128., 164., 216. Měšťané naši na z-vu St. Města mají 1200 zl. uherských témuž opatu puojčiti; List náš, kterýž od nás Na z-vu mají; Svrchupsaná paní tu ves v z-vě držela a užívala bez překážky. Listy hradišťské z 1. 1514., 1517., 1536. Tč. Mikuláš měl ten plat u věnné zástavě k vý- platě od někdy Margrety vdovy Čeňkovy. Arch. I. 445. Z-vy mezi lidmi běžie; z-vy trhem se správú i dluhem bez všie správy ve dsky vcházejí. Vš. Jir. 216. Z-vy, kteráž se dluhem zapisuje, jest bezpečnějšie ta, kteráž trhem a se správú ve dsky vcházie; Z z-vy trhem zapsané jsa vyveden pro ne- správu, třetinu výš na svého správce s užit- kem svým nemalým a k tomu bez všech súdov sáhneš; Z. móž bez osobnieho u desk bytie kupujícieho ve dsky přijata i kladena býti; Z-vy se nacházejí i na svršciech a ná- bytciech; Z. móž zaplacena býti; Když z z-vy dluhem zapsané vyveden budeš, ne- máš se na čem hojiti; Ten každý z-vu ssúti a zaplatiti móž; Z-vu z desk vypustiti nebo do desk klásti; Od kohož jest jemu ta z. v ruce vešla; Jí jest toho dědictvie k mi- lostivé věnné z-vě v tisíci kopách grošiech, tak jakož jest prve měla, postúpil. Vš Jir. 214., 178., 215., 216., 230. O z-vách vůbec vz Vš. Jir. 178., 208.—216. Kdež co má v z-vě; Na tom nemá než věnnú z-vu; List ode mne měl na to zbožie v zástavu; Buď doživotní z. neb dědictví; Upadl mi mocí v mé dědictví tu ve Vzdúnkách, což mám nad věnnú z-vu; Učinili z-vu mému otci; Drže to zboží v z-vách; Z té z-vy pobral mi koně, odění. Půh. I. 161., 230., 334., 364., 372., II. 111., 296., 429. Znamenajž, že na z-vách bývá lichva paterým obyčejem. Hus I. 217. Vz Právo, Základ, Zástavní. — Z. = zápis zástavní, das Verpfätidungsinstrument. Podlé znění zástavy někomu něčeho postou- piti. Zříz. Ferd. — Vz Vš. 572. — Z. = šátek, jejž družbové o svatbách jako sotor (za cípy) držívají a do něhož dary se skládají. Na Slov. Němc. Svadby.
