DůchodDůchod, u, m. (zastar. dochod), důchodek, dku, důchodeček, čku. D. = dojití. Das An- langen. D. šťastný. Us. Dochodem jitra. L. — D. = plat n. požitek z něčeho jdoucí, příjem, das Einkommen, die Einkünfte, die Renten. Jg. Důchody, ův, pl., něm. Gefälle. D. běžný, roční, stálý (jistý), zemské dů- chody, Jg., časný, ustavičný, doživotní. S. N. D. běžný, stálý, Er., obecný, skutečný; vyměřený (d. duchovních a učitelův = con- grua), pomíjející n. výroční (Annuität), pří- padový, hlavní, kostelní, vojenský, vedlejší, čistý, statní, městský, sirotčí, nahodilý n. náhodný; důchod z živnosti, z výdělku, z po- zemků, z dolů, z půdy, ze zahrad, Šp., ryb- niční a obilný. Břez. Případné d-dy a platy. Er. Výkaz, nadání, pramen d-dův, J. tr., denník, pachtýř, skrácení, správa, větev, po- jišťovna d-dův. Šp. Kapital z d-dů. J. tr. D. z kapitalu, pomoc z d-dův zemských; daň z d-dů. Šp. Kdyby co v d-dech ušlo. S dů- chodky nakládati, zacházeti, hospodařiti. Šp. Důchody vládnouti. Šp. D-dy z něčeho neb od někoho bráti; míti své d-dy. J. tr. Má pěkné d-dy. Má na 10000 každoročně d-dů n. d-du. Jg. Věděl, co má obec na důchod- cích. V. D-dy zlepšovati (množiti). Har. D. veliký se schází. Har. D-dy vybírati, utrá- ceti. Har. Na d-du vynášeti. D. Dochodové úředničie, vz Vš. 155. —156., 389. —406. — D. = úřad důchodkový, das Rentamt. Málo do d-du odvedl. Jg. D. statní (aerar).
