Vyvrátiti
Vyvrátiti, vrať, vrátě, il, cen, ení; vy- vraceti, ejí, ej, eje (íc), el, en, ení; vyvra- covati, vyvracovávati = na druhou stranu obrátiti, umwenden, umkehren; docela obrá- titi, převrátiti, zpod na vrch, umwerfen, umstürzen, umstossen, umschmeissen; vyko- řeniti, vyhubiti, mit der Wurzel ausreissen, vernichten, verheeren, zerstören; vykroutiti, verdrehen, verzerren; vydáviti, vrátiti, spei- en, sich erbrechen; se = padnouti, umfallen, umstürzen, Jg., slehnouti (o ženách), nieder- kommen. — abs. Kacieře člověka po prv- niem a druhém tresktání varuj sě věda, že vyvracen jest. Hus I. 471. — co: strom, jídlo, V., oči, hubu = vykroutiti, Us., po- řádek, Šm., svůj rozum (na rozumu se po- másti). Us. Lekára živí lekárstvo, len teba vyvráťa. Na Slov. Tč. Múdrosť je voděc (vůdce) rozumný, len ťa nevyvráti. Ib. Tč. Na zemi musíš hlavu zpínati a oči vyvra- covati, chceš-li něco lepšího spatřiti než hrudu. Koll. I začal vyvracať všetky vrecka. Dbš. Sl. pov. V. 86. V. něčí slova, důvody, tvrzení, Us., námitky, Rk., v tomto smyslu také: srážeti, porážeti co čím, vyvésti se čím z čeho, poraziti průvod odvodem, den Beweis durch Gegenbeweis widerlegen. Jv. — čeho, šp. m.: co. — co kam. Ryba Jonáše na břeh v-la. Br. Sedla sem na kameň, v-til se se mnou do bystré vodičky. Čes. mor. ps. 144. V. co na zem. Us. Tč. Na někoho oči v. Rad. zv. — co odkud. Ze sebe vy- vraceti, Br., V., z úst, Štelc, ruku z kloubu. Lk. On sa ale zo svojho v-tiť nedal. Dbš. Sl. pov. I. 50. Počnu tě z svých úst vyvra- ceti. Št. ř. 193. a. Na to se ďábel všecken vydá, aby vás z víry v-til; Kteříž by od víry pravé se v-li. BR. II. 283. b., 753. b. — co jak: strom s kořeny. D., Reš. Strom z kořen, V., Háj., město z kořene, D., BO., město ze dna v. Kom. Žaludek na ruby v. Ras. Zaduje vietor a všetko z kořena vy- vracia. Dbš. Sl. pov. I. 504. Jenž z kořene v-titi chtěl křesťanství. Sš. Sk. 112. Anti- kristovo falešné učení z kořene vyvrátiti. Hus III. 302. Něco ze základů v-titi. Dch., Ddk. III. 51. Krakov té doby od základů jest v-cen. Ddk. II. 122. Jak sa bijú, tak sa bijú, v-li s hrncom briju. Mt. S. I. 25. Článek za článkem vyvraceti; Námitky na dobro v. Us. Dch. Oblehli hrad a dokořán v-li. Km. 1883. 74. Na tu (rybu) tresknul, že hneď zgägla a v-la sa hore bruchom. Dbš. Sl. pov. III. 36. — čím. Tím nejsou vy- vráceny veškery pochybnosti. Ddk. II. 309. V. námitky dobrými důvody. Mus. 1880 475., 516. (Pdl. ). — se. Strom se v-til. D. Zákon se ruší a vyvrací. BR. II. 158. a. V-til sa ako snop. Dbš. Sl. pov. III. 47. Mám strach, že se to kolo v-tí (zusammen- brechen). Slez. Šd. Byl zdráv, na jednou se v-til (fiel rücklings um) a bylo po něm. Mor. Šd. Naše sousedka se již v-la (slehla). Mor. Tč.