Sekáč
Sekáč, e, sekáček, čka, m. od sekati, příp. -čj?. Mkl. B. 331. — S., kdo seká, der Hauer. S. sena. V. S-če smluviti, zjednati, objednati. Ros. Sekáč nemá-li rosy na trávě, má ji na cele. Kda, S. lesní (caesor ligno- rum), drevný (ligna caedens). BO. — S., rázný člověk, udatný, sekoun. Rázný s., ein Haudegen. Dch. -- S., der Stutzer. Dělal při musice s-če. Us. Ehr. — S., havíř, der Berg- hauer. S-či sekají, dobývají v dolech rudy. Vys. — S., člověk ve svém umění dokonalý, der Hauer, Fetzer. Us. — S., kuchař, der Koch. Plk. — S., bahní pták, chřástal, gal- linula grex, die Ralle. Schd. II. 471. — S., kalhotář, aspoň tříletý divoký kanec. Šp. —- S. dlouhonohý, phalangium opilis, die After- spinne. Frč. 117. — S., sekáček, čku, m., nůž sekací, das Hackmesser. V. S. kolíbavý, D., jednoduchý, kolíbavý jednoduchý n. dvo- jitý n. trojitý, Cn., na povidla. Kh. — S., kladivo ku presekávání železa, das Setzeisen. S. šrotovni. Us. S. s ostřím přímým aneb polokulatým (k dělání děr). Hk. — S., šavle zákopnická, der Pionniersäbel. Čsk. — S., železo k narovnávání hřebíků na kopytě koň- ském. Dch. - S., nástroj k sekání zelí n. píce pro dobytek, štuchadlo, der Krautstösser. D., Brt. — S-, k pouštění žilou, čtyrhranný s 12—16 nožíky. Vz Nástroj k pouštění. Cn.