KlástiKlásti. Vz Bž. 46
., Mz. v List, filol. VIII. 165., Mkl. Etym. 117. —
co: Koleje, Us., vrstvy (vrstviti), Sl. lea
., číslo určité místo neurčitého, Us., barvy
, Dk., karty (vyklá- dati)
, Sd., základy, roury, vodovod, Us., piesni (skládati, dichten). Št. Kn
. š. 128. Sochy kladly (činily) dlouhé stíny. Mkr. Otázku položiti genu. m.: učiniti, podati na někoho, otázati se ho; Díky skládati germ. m.: činiti, vzdávati. Brt
. S. 3. vd. 175. Klada mnoho řečí bludných (čině). M. J. z Pr. 7. Položil jsi rozličné bludy. Ib. 8. K. koně (vyřezati). Us. u Náchoda. Hrš. Kalendář klade déšť
. Us. Brt. —
co,
se kam. Někomu k mysli něco klásti; Důvěru
v někoho k. Dch. Klid a pokoj kladl se
na krajinu
. Šbr. Zaj. 414
. K. důraz na něco. Posp. Kladl hlavu na ňádra tvá
. Jl.
K. do někoho více víry (více mu důvěřovati); po- sádky do dobytých měst. J. Lpř. V mech jej klade. Kká.
K. se na lůžko, Mž. 26
., se k spaní. Lpř.
K. na někoho veliké poža- davky; Na přítomnosť jiná měřítka se kladou
. Osv. I. 70., 75. To sv. svoboda v rozkaz boží vlády na hrdinská prsa klade svoje řády. Hdk. Nádej jarú v budoucnosť si každý kladie. Kyt. 1876
. 31. Věnec na něčí hlavu k., hlavu na něčí prsa, Vrch., ducha v přírodu. Dk. Na něco velikou váhu k. Sbn., Mus. 1880. 515. Že ty kladeš pod hlavu od stěny klíče. NB. Tč. 118. Pod hlavu kámeň kladiechu. Dal. 37. 10. Zboží ve dsky k. Půh. II. 139. Kladiechu své dary v obecnú skříni. ZN. Krejcar ku krejcaru kladli (spoři
li). Prst na ústa k. (na znamení mlčení). Us. —
co zač (komu). Něco za urážku, za ctnosť k
. Dch. Něco za povinnosť si k. KB. III. Kámen hlavě za podušku kladiechu. Dal. 64. Za neštěstí sobě něco k. Št. Kn. š. 135. Něco za nic neklásti. Us. Ndrf. —
co komu: otázky. Vz K. co. Na prsa mu klade hlavu. Hdk. Námitku sám si klade i ji vyvrací. Us. Pdl. Nekladla sem
si (nemyslila jsem), že tam půjdu
. U Bydž
. Mý. —
co kde. Výrokové jméno klade se
v latině vždy do nominativu. Křn. V celém
článku důraz klade na ... Sbn.
Okolo domu něco k. Lpř. V chlapiech nadeje neklaď; V světě naděje neklada. Smil v. 487., 1631. Že jest peníze
podlé lista kladl v Prostě- jově
u probošta. Půh. I. 266. Žena v svej žalobě klade, že ... NB. Tč. 54. Klada svou rozkoš v dobrotě pána. Kom. Přestávka ve verších osmi- desítislabičných kladla se
po čtvrté slabice. Anth.1. 3. vd. XLVII. —
jak. Něco vysoko k. Šml. Mravné živobytí kladli nejvýše. Sdl. Hr. I. 20. Temno níž a níž svou klade peruť lehce klamavou
. Vrch. Klademe často jedno za druhé. Dk. Kdyžby děti o všechno dědictví poděliti se chtěli, tehdy má všechen ten statek od nejstaršího bratra neb sestry na podíly kladen býti. Kol. Klásti adjektivum substantívně. Křn
. Doktor mu kladl do rána. Us. Vk. Kladl nohy nemotorné, nejistě (jda). Hrts. —
o čem. O tom piesni kladúc (skládajíc). Št. Kn. š. 128. Kladli o mně lesť. BO., Dal. 36. —
co odkud. Póvod nemá ven z země kladen býti. Vš. 44. Z toho bych si kladla (činila) hřích. Us. Msk. I psalť sem vám knihy dvoje: tyto prvé sám klada z své hlavy. Št. Kn. š. 1. --
kdy. Založení Říma klade se
k r
. 753. J. Lpř. Žeby jemu druhé peníze
na sv. Jiří nynie minulého
k. jměla
podlé toho trhu a
od toho dne přes rok třetí a tak dále vždy na ten den až do záplaty toho dluhu
. NB. Tč. 255. —
že. Kalendář klade, že bude pršet. Us
. Brt. Mtc. 1878
. 35
.