Lékař
Lékař, líkař, e, m. Syn.: Zkušený v ho- jení, hojič, doktor v lékařství. V. L. od lék a o tom vz Mz. 55. LěkaiB (lekovati = sa- nare, uzdravovati), lit. lěkurus, strněm. lâhhi, medicus. Schl. Arzt. L. ranný (strč. ruční), dobytčí, polní, praporní, plukovní, Jg., zubní, na oči (očí), D., oční, Us., životní 1. císaře Nerona, Byl., koňský (koníř), vznešený, umělý, V., duchovní i tělesní, Háj., chudých n. pro chudé (ne: chudý), osobní (ne: tělesní; ale tělesní je dobře, staví-li se naproti duchov- nímu), Šm., dobytčí n. zvířecí, J. tr., očko- vaný šp. m. očkovací, podlékař, nižší l., Us., náměstný l. okresní. Er. L. vojenský: ranhojič, podlékař, nadlékař, plukovní, stábní, vyšší stábní l, S. N., odvodní (Assentirungs-). S lékaři činiti má = je nemocen. V. Apollo, bůh lékařův. S lékařem rozumným se pora- diti. Čern. L. léčí nemocné za peníze, zdarma. L. chodí, jezdí k nemocným, navštěvuje ne- mocné. Us. L. pochybuje o nemocném; 1. vzdal se naděje v uzdravení nemocného. Jv. Kam slunce nechodí, tam chodí lékař. Lb. Kdo se lékařům svěří, nech peněz neželí; Nedospělý l. hotový zhoubce (záhubce); L. léčí, Bůh uzdravuje; Živ buď s rozumem, obejdeš se l-řův. Pk. Cf. Běda té slepici, na kteréž se jestřáb učí (říká se o nových, mladých l-řích) Mus. Mnoho lékařů, hotová smrť. Aesop., Č. Ne hned jest lékařem, kdo o neduzích a bylinách mnoho mluviti umí. V. Mnozí doktoři císaře umoří (a mnozí ku- chaři polívky nedovaří). Č. L. je poctivý kat. Lomn., Č. — Vz Nástroje pro lékaře dobyt- čího. Cn. — Vz Rb. str. 267., Tk. II 390. a hlav. S. N.