DoktorDoktor, a, m., lat
., vokat. doktore; v již. Čech. a na Mor. dochtor; učitel; název akade- mické hodnosti. Dr. v bohosloví, v obojím (občanském i církevním) právě, v lékařství a ve filosofii. S
. N
., V. Papírový d. (nic neumějící. V obecné mluvě: doktor punčocha, doktor od zlaté báně).
Jg., Šm. Pro d-a poslati. Er. P. 184. Doktora potřebovati. V. Dr. čestný. V obecné mluvě doktor = lékař i advokat. S. N. —
Doktorand, a, m
., z lat., čekatel doktorství. —
Doktorat, u, m.,
doktorství, n.: důstojnosť doktora. Doktorství dosíci. Řd. Doktorwürde, Doktorat. Na doktorství po- výšený. Řd. —
Doktorka, y, f., doktorkyně, ě, f., die Doktorin. Štelc, Ctib. —
Doktorky, pl
., f
., druh hrušek
. Us
. —
Doktorová, é, f., des Doktors Frau
. —
Doktorský diplom. Doktor-.