ChoditiChoditi. Ž. wit. 41
. 10., 18. 6., 100. 6. a j., Mkl. Etym. 86. —
kudy. Ch
. sem tam
po pokoji
, po domech, Us., kozíma
dvír-
kama. Us. Kdo to chodí po krchově, po mém hrobě; Nevidím synečka ch. po za- hradě; Ty chodíš
přes polečko k muzice; Patery vrata rozsekám a ešče k tomu dve- rečka
, kerými chodí Anička
. Sš. P. 108., 270., 360., 429. Ch-li sú po suše uprostřed jeho. Jir. Anth
. I. 3
. vd. 7. By chodil po zlatém mostě; Ch-li po nesnadných cestách; Chodí po nich (po odpustcích) přes svět. Št
. Kn. š. 9., 24., 77. Na cěstě, júž budeš ch. Ž. wit. 31. 8. —
jak. Chodí jak duch (ticho), jak blúdná duša, blúdná ovca, jak pitomý
, jak somár
, sotor (rozdurděný), jak pávica (pyšné), jak s treterein (poplašený); chodí za mnú jak tele za krávú (dotěrný); chodí jak svázaný; chodí jako kočka s pu- chýřem (ustavičně zavazí); choďá jak na ofěru (jeden za druhým na př. žebráci); chodí jako můra, Brt., jak býčí palice (o ne- motorném n. napilém člověku). U Olom. Sd. Chodí jako nešť (budiž k ničemu, bez účelu); jako podesraný Saks (dělá malé kroky); jak ošoust (má sešlé šaty); jako s kurrenclou (spěšné). Čce. Tkč. Pumpa na- pájecí chodí na prázdno (píst se pohybuje, ale nečerpá žádné vody), Smr
. 54. Již to tak nechodí, jak to chodívalo; Ch. od domu k domu. Us. Pdl. Zvyšovalo ovšem její krásu, že tak čistě a pěkně si ch-la. Sá. A už len šťastlive choď. Sb. si. ps. II. 1. 141. Ch
. přímé, vztyčené. Hits. V zármutku jsem ch-la. Sl. ps. 157. Chodí po žebrání; Chodím po slobodě jak rybka po vodě. Ht. Sl.
ml. 236. V zkroušenosti někam ch. Hdk. v Osv. VI. 941. Ch. sto pět
, ch. pět — patnáct = kulhati. U N. Bydž. a Král. Hrad. Kšť.
S hlavou nakloněnou ve hlu- boké chodím dumě. Vrch. Súsedovo děvče pěkně sobě chodí a nerádo robí; Panna v taňcu chodzi; K jiným chodzi každý dzeň a ke mně raz za tydzeň; Tebja pomlúvali
, že si z múdra chodíš a robiť neumíš; To varyšenko má, choďme my si v modře
, ne- vydávajme sa
, šak je nám tak dobře. Sš
. P
. 95., 188., 195., 547
., 549. Bude na všaký den ch. s pokorú, s ofěrú . . . Výb. 11. 16. S velikou pilností a chtíčem mimo její duom chodil. BN. Ať nechodí
přes cíle. BO. Po svej vóli ch. BO. Chodí po přikázání Davi- dovu, otce svého. Bj.
O holi ch. Vš. 21. Ch. pěškami, GR., počestně. Št. Kn. š. 99. (158). —
proč. Po vodu ch-li. V. Tam chodím
na učení. Ví přes hory každú cestu, kady choďá pro nevěstu; Nechce mně ch. na hůru pro seno koňům. Sá. P. 135., 666
. —
kdy. Chodívá k nám
pod večer. Us. Již
v pěti letech chodil do školy. Us., Kn. poh. 11. 204. Kto ve dne bude choditi, ne- potkne se. Anth. I. 79. O hromnicích vlci v stádech ch-li. Let. 135. —
s kým. Cho- diec se svým Bohem. Št. Kn. š. 186. Bude k nám chodívat Janek s Jurú, budú nám nosívať levaudulu. Sš. P. 291. S koňmi ch. (rychle). Us. Semr. —
po čem: po svých potřebách, Bart., po kvasích a hodech, Cr., po muzikách. Sš. P. 17. Doktor chodí po nemocných. Šml. I. 85. Choď po něm, per- sequere eum. Ž. wit. 35. 15. —
v čem: v zlatě; v dobrém
, drahém růše
, Št. Kn
. š. 99., 143., 164., Pass. 14. stol., ve tmách, Výb. I
. 7., v boží bázni, Kom., v ryzém zlatě. Smil. Ch-lo si v stříbře
, zlatě (tělo) a já duše trpím za tě; Tanovská šafářka chodí jak zemanka v červenej leknici
, v mo- drej kasanici; Ch. ve věnečku
. Sš. P. 17.
, 422., 759. Ktož chodí ve tmě, ustrčí se; Střieci se těch bílých vlkóv, ačť i v ovčí kóži chodie. Št. Kn
. š. 180
., 85. —
kde: mezi lidmi. Št. Kn
. š. 157
. Nad hadem aspidem ch. budeš. Ž
. Kl. Okenice (u sta- vidla) chodí
v drážkách sloupů; Čepy chodí v pánvicích; Stavidlo chodí v rámci. NA
. IV. 252., 175
., 259. flert chodí směrem rázu v loutkách. KP. IV. 65. Něchoj (nechoď) ty, má milá,
ve
dla koňa, budú ludia vravěť, že si moja. S1. sp. 122. —
kam: naproti někomu
. Sá
. Tam chodí myšlénky mé. Posp. Ch.
na rybotov
. Kyt. 1876. 18. Ch.
ke mši, na kázanie. Št. Kn. š. 91. Vy hudci choďte před mej mamky vrata
. Sl. sp. 19. Oba k jednej chodívali; Koho ráda vidím, ne- chce ch
. k nám; Chval k vám
do vašího domu; A já bych k vám chval, ale koně u vás řehcú; Má maměnko milá, lekávám se v noci, chodijú
pod okna moravanščí chlapci. Sš. P. 188., 212., 592., 700
., 705. —
za kým. Na večer za děvčaty chodím; Chlapci by k vám za ní chodívali. Sš
. P. 611., 590. —
jak dlouho.
Od šesti let k nim chodil. Půh. II. 76. Chodil sem k vám od malunka. Sš. P. 208. Chodil tam tři dni. Us. —
s inft Čierné oči, choďte spať, bo musíte ráno stať. Sl. sp
. 90.
— se sup. Chodil jich upomínat. Půh
. II. 76.