Sejíti
Sejíti, sjíti (zastr. sníti), sejdu (zastr. sendu, snidu), sejdi, sejda (ouc), sešel, sjití, sejití; schoditi, il, ění; scházeti, el, ení (zastr. schozovati, Ž. wit. 87. 5.). Na Mor. konjugují místy: sendu, sendeš, sende, sendeme, sen- dete, sendú. Hý. — S. = dolů s vrchu jíti, přijíti, podati se, hinab-, heruntergehen, hin- absteigen, herunterkommen, sich vom Berge herabmachen; odchýliti se, oddáliti se s čeho, abgehen; s vyznamenáním slabosti, mizení, chřadnutí, záhuby, smrti, ztratiti se, pojíti, mizeti, auf-, weggehen, verschwinden, ab- nehmen, schwach werden, zu Grunde gehen, in Abgang kommen; prominutu býti, hin- gehen, nicht gestraft werden; projíti, durch- gehen, durchstreifen; chodě porušiti, abtra- gen; státi se, sich ergeben; nedostávati se, fehlen, mangeln, ermangeln, abgehen; ne- statí se, změniti se, zurückgehen, sich zer- schlagen, zu nichte werden, von etwas ab- kommen; se = shromážditi se, sich ver- sammeln, zusammenkommen; setkati se, be- gegnen, zusammenkommen; sjímati se, sich begatten; státi se, zjednati se, smluviti se, eins werden, zu Stande kommen, überein- kommen, einig werden, zusammenkommen; sraziti se, eingehen (wie das Tuch); hoditi se, sich finden, zu gut kommen. Jg. — abs. Když led sešel, mnohé škody zdělal. V. Sníh sešel (rozpustil se). Us. Město velmi sešlo. Us. Kdežto vina lehce sejde, tuť ráda vóle zlá panuje. O. z D. Hory scházely. Nar. o h. a k. Zboží už schodí (=vychází, keimt). Na Ostrav. Tč. Již schází nebohý (na těle). Ros. Velmi dobře schodila (pocho- dila, se vdala). D. Kde jsou omyly, ať ne- schází oprava. Sych. On schází (chybí, není přítomen). Us. Rada scházela. Plk. Nic, leč bodláčí tu neschodí (se nedaří). Tabl. poes. Když se sejde (== smrkne), nešel by nikdo ven. U Rychn. Msk. Měsíc schází (ubývá ho). Us. Kterýž by učedník, nevyuče se, sšel (== z učení utekl). Sedl. Rychn. 38. Rána sešla = minula se s cílem. U Rychn. Msk. Nasela sem marijánku, sešla (= vzešla) le- beda, což budu galánóm dávať, přeběda ! Sš. P. 283. — co: zemi, krajinu, město, ulice (= projíti), D., šaty (chozením porušiti). Lom. Schodivši svůj čas porodila. Leg. Všecka místa svatá jsme schodili. Brt. S. 20. Schodili tedy celou tu velikou výspu (Cyprus) až do Pafa města. Sš. Sk. 152. S. boty (sešmať- hati). Us. Klš. — komu co : sobě nohy scho- diti (odříti). Plk. - (se) čemu, komu. Ve smyslu fehlen doporučuje Ht. Brs. 286. : chyběti, nedostávati se, pokládaje scházeti za germanismus, ač máme doleji násl. pří- klady z Půh. atd. a: Na její pilnosti neschází. V. V Brs. 2. vyd. 123. se tato frase nekárá, čtemeť tam: chyběti = scházeti. Tvé knize chybí (— schází) list. To mu scházelo (toho se mu nedostávalo). Us., Dobře se nám to sešlo (hodilo, zdařilo); Šak sa ti to kdysi sende. Us. Brt. To by mu potom mnoho sešlo (nedostávalo se). Us. u Chocně. Ty se mi sejdeš, du wirst mich in der Noth wieder finden. U Brušperka. Mtl. Ten pes mi sejde (hodí se mi). Kda. Co by jí tu sešlo (se ne- dostávalo); Lán mi jest spusti a úroci mi sešli; Rozličné škody bera, ježto mi i koni sešli. Půh. II. 14., 192., 388. Tu bych měla shledati 4 mr. svého věna a to mi schází. Půh. II. 249. Sešla mu tato pře, že jsú svědkové toho neznali, že by on jemu lál. NB. Tč. 254. Třetí nám schází (chybí) D. Scházejí mně knihy. D. Co vám schází ? Ml. Všecko to se mi sejde (hodí). Ros. Což dobrého bylo, všem sešlo (nestalo se). Plk. Schází ti ai ai a bolí tě ouvej (chceme-li říci, že člověku na nemoc si stěžujícímu nic neschází). Lb. — odkud: s hory, Hus II. 41., se zámku, Ros., s vrchu, s pravé cesty (blouditi). V. S. se schodu, s očí (vz Oko), Us., s kazatelnice, Har., se světa (ze- mříti). Chč. 303., Jel., Dal. 38. Sšedse s jeho chleba na mú dědinu zbili mi mé lidi. Půh. II. 441. Co sejde s očí, to vyjde ze srdce. Kmp. Těchto dnů sešel z tohoto světa pan hrabě Weykhart z Salmu. Žer. 341. Sešel s očí, sešel s mysli. U Jižné. Vrů. Tam jest mnoho lidu sešlo s obú stran a zbito. Let. 155. Jak s prahu sešla. Er. P. 101. — s čeho. J. tr. S toho jednání sešlo = nestalo se. Nar. o h. a k. S toho trhu sešlo. V. S té plavby sešlo. Har. II. 144. S toho sešlo (lépe než: z toho. Jg.). D. S té smlouvy sešlo. Br. S toho obyčeje sešlo, V., s té koupě. Ml. Sešlo s toho nařízení. Jd. S toho má sejíti (to se nemá státi). J. tr. — kam (se, pro co, ke komu, do čeho, nač, v co). Sejíti se do rady. V. S. do sklepa pro pivo. Jeho přikázáním židé scházeli se do chrámu. Hus II. 402. Sejdi ke mně. Štěstí. Z korábu na zem sejíti. Zlob. S. se na sněm. Dal. 9. Sch. se k vínu, k pití. D. Sešel v jezero, Ps. ms., v síň. Us. Přátelé se k němu sejdú. Sš. P. 16. Kněží sejdúce sě v hromadu i tupie a kaceřujie ty, jenž jim pravie pravdu. Hus I. 416. S. se v hromadu, ZN., do rady. Koule. Mladosť velmi rychle sešla v dlúhý život nespravedlivého. Hus III 310. I sešli se obě obce na jeden rathous. Let. 293. Snéchu sě mužie sěmo v les črn. Rkk. 7. Sešel do města samarského. Sš. Sk. 95. Jakub nejpříze, Jan nejposléze z apoštolů z toho světa ku Pánu smrtí sešel. Sš. Sk. 142. Již schodie v jezero. Ž.wit. Ezech. 18. Masť, jěž schody na bradu. Ž. wit. 132. 2.; 103.8., 29. 4. — na co. Sešel na zrak (oslepl). Kram. Sch. na oči. Us. Pochlebníku na po- chlebnou řeč nesejde (jest hotov pochlebo- vati). Štelc. — komu z čeho. Schází mu z kopy groš. Prov. Dyť ty mně nemožeš z mé mysle sejíti, nemožeš, nemožeš, ani mně nesendeš, pokud si, synečku, někerú nevezmeš. Sš. P. 342. — kudy (se). S. po stupních. Us. Ten po rozličných městech schodil (je prošel). St. let. — kdy. V tom bratr muoj nebožčík sšel a já po jeho smrti byl v držení. Půh. II. 594. Po mši k stolu sě sejdú. Hus I. 230. Tedy na druhý den v Ka- farnau sešlo s provolání toho; Při této slav- nosti hostů množství se sešlo; Zvláště k ránu lidé scházeli se podlé slov knihy moudrosti. Sš. J. 100., Sk. 147., 61. Moře v jistých ho- dinách schází a zase přistupuje. Har. Nar- cissus ten některé léto před listem naším sešel (smrtí = zemřel). Sš. I. 146. Obilí na zimu, z jara nesešlo. Us. Nezojde to žitko tej jeseni. Sl. ps. (Ht. SI. 222.). — v čem. Což jí jest v létech scházelo, to jest v ní moudrosť nahradila. Pass. Kterou stranou by v tom scházelo. Bart. 266. 3. — kde (v čem, na čem, mezi kým, u koho, před kým). V té knize listy scházejí. Ml. Prameny, žíly (dolu) v hlubině se sešly. Vys. S. se v chrámu, se s někým ve Vídni, Ml., v některém místě. J. tr. Sešli se na umluveném místě. Ml. Na koši mlýnském schází. Jd. Na mlýně schází (třeba do koše přisypati). Us. Stín na hodinách slunečních sešel. Br. Kda sě sněchu lěsi i vladyky v Vyšegradě. LS. v. 44. Odpor mezi stavy sešel (stal se). Apol. Sešli se u nás. Jg. Sejdeme se na cestičce. Er. P. 151. U našej bránečky, tam se sejdem spolu. Sš. P. 101. Sešli se na poli. Dal. Tovaryšstvo před našima očima sešlo (zahynulo). Pass. 826. Když se sešli před konšely. NB. Tč. 7. Pán v tom svou snažností nic sjíti (scházeti) ne- dal. Mus. Před našima na kopečku se se mnú zešel. Sš. P. 288. — (se) na čem. Na těle schá- zeti (hubeněti), D., na rozumu, na penězích. Us. Sch. na živnosti. D. Vdově na jejím díle sešlo. Pr. kut. Pakli by mi co na tom sešlo (sra- ženo bylo), ale chci právo přijíti; Na kte- rýchž by ubrmaních sešlo, aby ta strana druhé straně propadla 50 kop základu; Muoj mlýn jest spálen i pust stojí až podnes, tak že mi na tom sšel; Tu mi jest slíbil pode stem hř. gr., jestliže by na něm sešlo, aby mi propadl 100 hř. gr. Půh. I. 336., II. 233., 381., 611. A což na to dal (abgezahlt), aby jemu na tom sešlo (sraženo bylo); A když by mi sešlo na svědomie, buď, več ctné právo obrátí; A poněvadž mu schází na svědomí, doufám Bohu, že mu sejde i na právě jeho; Poněvadž mu sešlo na svědo- mie, snad mu sejde i na jeho při. NB. Tč. 36., 83., 139., 254. Pře a různice, které (dat.) na světských provodiech schází. Vš. 68. Na zraku a na sluchu velice schází. Žer. Záp. II. 29. Poněvadž na jiných důvodech schází. Vš. 34. Na její pilnosti neschází. V. Na nás nesejde, seč jsme, učiníme. Ml., J. tr. Ať je kabát delší nebo kratší, na tom nesejde. Ml. Na tom mi nic nesejde (nezáleží). D., Na nás v pravdě nic nescházelo (1542). Er. Žád- nému na užitcích tou měrou by nesešlo ; Řečníkům na tom by nic nesešlo; Bál se, aby mu na svědcích potom něco nesešlo a chtěl sobě svědky k tomu soudu připraviti, aby seznali . . . Zř. F. I.Miení Kristus, aby člověk odčinil bližniemu, když podobně móž, aby na něm nesešlo; Ktož dá Bohu všemi svými údy vlásti, ten viece Boha uctí a své duši viece prospěje, nežli by všechen svět pro Buoh na hlavě schodil. Hus II. 287., III. 148. - jak (komu). Sejíti bez dědicův, V.; bez kšaftu se světa s. Zlob. Což páchali, aby jim sešlo bez pomsty (pro- minuto bylo). Troj. Po dvou se scházeli. Us. Přes všecku zápověď se sešli. Ml. S. se v jistém množství. J. tr. Nesešel s nebe podlé osoby a podstaty. Sš. J. 109. To bez pomsty nesešlo. BO. Však to tak hladko nesejde. Us. Dch. Mnoho jako bez čísla lidu sešlo. GR. — skrze koho. Skrze koho to schází. Bart. 306., 28. Skrze to schází mi na mém věně 30 mr. gr. Půh. II. 248. —• čím, kým. Sejíti smrti dobrou, Jg., bolest- nou, Ml., hanebnou, J. tr., násilnou, Lk., nedóstojnou, Kat. 3962., starostí, Us., vě- kem. V. To sešlo (se stalo) jeho úmyslem. Br. Pakli by týž Voldřich smrtí z tohoto světa sešel. Zř. F. I. A. IL, J. tr. Kým to schází (na kom vina) ? Proch. Hrob ten vet- chostí sejde. Mudr. Kdo čím zachází, tím také schází. Prov. Vz Zacházeti. To samými Pražany schází. Bart. III. 2. Sešel nemoci. Us. Dch. Najprve škoden jest 18 gr. a to mi jest jím sešlo; Jel preč a to mi jím sešlo, že mi páni konec neučinili. Půh. II. 12., 427. S Pražany se bojem snide. Dal. 39. Hladem sejde. Jir. exc. Hubenú smrtí jest sešel. BO. Chodník rozmarýnem schází. Sš. P. 290. To mi schází jím a jeho člověkem, že se to ne- konalo. Půh. II. 428. Jím to schází. Bart. I.11. Ne mnou, než těmito zlými časy schází, že tak málo novin ode mne dostáváte. Žer. L. I. 92. Země neúrodú scházela. Har. I. 175. Králem již nic nescházelo. Bart. Pilností lidskou nic nescházelo. Bart. To správci městskými scházelo (se dělo). V. Pilností mou nic sjíti nemá (nedostávati se). Sych., Br. Mou vůlí nesešla, ale neštěstím. V. Námi nic neschází (my vše, děláme). Jel. — od čeho: od meče. Bj., Št. Sešel od mé ruky. Br. Od tebe sendu (sejdu, odejdu). Leg. Od jídel nebude scházet nic. Er. P. 91. Nebť jest mnoho sešlo Řekóv od jejích rukú. Troj. Ot meče sejdu a zemru, ot hladu a ot moru. BO. Já od tebe s světa sejdu. Svěd. 1569. Každý, jenž béře meč, od meče sejde. Hus I. 171., 172. Kdo se s mečem rád obchodí, ten od meče často schodí. Prov. Nebť bych radějši od meče sešla. Pass. 32. — oč. Když už jsme tam byli, o těch několik dní už by nebylo sešlo (es hätte sich nicht ge- handelt). Us. Vk. — proč. Když má žena pro to sešla, tu jest od něho zbita. Půh. II. 499. Se světa sejíti pro velikú bolesť. Dal. 57. Sejdou se na síň královým rozkazem (instr. příčiny). Troj. 432. Dáti lidu milosť, kterýž v kostel žádostí viděnie duchovnieho sě sejde. Hus II. 407. — s čím: pochoditi s čím. Jg. — se. Schází se pořádek (cech). Ros. Sešel se zástup. V., Br. Kde se sejdeme? Již se scházejí. Ros. Tam se vody (cesty) scházejí. Ros. Veliký důchod se schází. Har. Peníze se scházejí. Us. Nz. Což je po tom, dy se sešli, dyž mně zdraví nepřinesli. Sš. P. 16. Dyž člověka k hrobu vezú, přátelé se zase sejdů. Ib. U našej bránečky, tam se sejdem spolu. Sš. P. 101. Aby se všickni sešli. Hus II. 108., Půh. II. 626. Čeľadi sa sošlo hodne. Ht. Sl. 211. Bitva se sešla a boj se začal ukrutný. Háj. 367. Ale ne vždycky snadně se jest schá- zelo (stávalo). CJB. 363. Scházejí se jako chudému na funus (málo). U Kunv. Msk. Pe- níze se pomalu scházejí. Dch. Na mšu svatu zvonili, by se ludé schodili; A ráno, ra- níčko ženky se schodily, jeho nejmilejší snídaní strojily. Sš. P. 20., 150. Neposlú- chal-liby, potom měli by všichni sjíti se a řéci jemu, aby pohoršení vyvrhl. Hus I. 443. Schované věci se sejdou (se schodí). Prov. Sukno se sešlo (srazilo). Us. — se s kým, s čím = setkati se. Sej. se s bratrem. Us. Jak koně obrodil, s děvčátkem sa schodil. Sš. P. 102. Když se rok s rokem sejde, ničeho nepři- chraníme. Us. Než se týden sejde s týdnem (za nějaký čas). Kos. Ol. I. 99'. Schází (srov- nává) se s výkladem tím věta. Sš. U. 31. Kterýž s hovadem a s bravem sejde se (obcuje tělesně), smrtí umri a hovado neb brav zabijte. Hus I. 192. S. se s ženou (obcovati s ní tělesně). V. Jelen se s laňkou sšel. Volk. - se kde proti komu. Nebo sešli se skutečně v městě tomto proti Je- žíšovi ; Podobně proti Kristu sešli se v radu. Sš. Sk. 49., 48. A kadeři s druhými ka- deři proti pravdě sešli sú se. Hus II. 367. — se komu — hoditi se, sich schicken. Us. u Opav. Klš. — se v co. To vypravování teprv na konci v stejnost' se schází. Proch. Sešli jsme se v jedno. Sych., Dal. — se proč. V židovských školách hosté pro zvědy a pro pouhé poslyšení schodili se. Sš. Sk. 58. A proč lidé spolu mají se sjíti, že pro plod. Hus I. 194. — se čeho = něčeho se vystříti. Dal. Kdo doma sedí, ten se zlé příhody schodí (jí se vyhne). Bruns. Čl. M. 288. — se jak. V dobrém sme se sešli, v dobrém se rozejdem. Sš. P. 625. — Vz Zjíti.