Vězeti
Vězeti, 3. os. pl. -zí a -zejí, el, en, ení = nemoci z místa, stecken, haften, kleben; býti, zdržovati se, meškati, worin (wo) ste- cken, sein, sich aufhalten; ve vězení (vazbě) býti, in der Gefangenschaft, im Verhaft sein. Jg. V. z venzeti, vezeti, vězeti. Jir. Cf. Venznouti. — abs. Zde, tu to vězí. Us. Tu trn vězí (tu vlk leží). Prov. Doma pořád v. 253 Us. Tuto vězel suk a uzel, jenž rozvázánči raději rozťat býti musel. Sš. Sk. 179. (Hý ).Zajisté důvod k tomuto rozhodnutí vězelhlouběji. Ddk. III. 213. Nechal ho v.; Loďvězí; Kde tak dlouho vězí ten pomatený?;Kde pořád vězíš? Us. Dch. — kde (v čem,na čem, mezi čím, u čeho, při čem,pod čím, za kým, podlé čeho, komujak): v blátě, v nejistotě, v nebezpečenství,v neštěstí, v nouzi, v dluzích; v té věciněco vězí. V. V myšlénkách. D. V. v chobotu(v nesnázích). D. V hříších v. Br. Zlí mra-vové v dětech vězejí. Reš. Loď vězí v písku;v. v starosti, bázni, žalosti, zármutku; klíčvězí v zámku. Bern. Ve zlém. Šm. V tomvězí statek komorničí (= statek za to ručí).Tov. Věci, ježto v súdě vězí. O. z D. Coby se koli ve dskách zanedbalo neb zavedlo,v tom komorničí statek vězí a trpí. Tov. 66.Potom jmáš teprv upomínati, ať také naplní,což slíbil, jenž napřed v slibě vězal (durchsVersprechen gebunden sein). Kn. rož. 229. Při každém díle vězíš. Reš. V-ti v bludu. Kat. 2612. Já bych nechtěl v jeho kůži v-ti ani za (na) minutu. Us. Mnohý mudrák vězí v chatrném kabátě, a velký darebník ve stříbře a zlatě. Na Mor. Tč. V tom klu- kovi nic dobrého nevězí. Us. Dch. V jednom sudě vína mnoho pravdy vězí. Us. Tč. Zdaliž kdo věděti mohl, že v tejto díře tak dlouho v. mám? Žer. 1591. V-ti v těžkých mukách. Er. P. 506. Sami již v tom vězejí. Čr. Apoštolé v předsudku povšechném o říši pozemské v-li; Církev korintská veškera v hádkách oněch v-la. Sš. J. 100., I. 163. (Hý. ). A tak v ďáblovém vězení dotad vězí. Pass. 20. V. v hrdle smrti. Kom. Kdo ne- mastí, vězí v chrastí. Č. Vím já dobře, co v něm vězí (vře). Vz Znání. Č. V. v trní za rohy, Zlob., za šaty, Us., v dluzích po uši, D., po krk. Ml. V knihách bez přestání v. Bern. Vězí mně to v mysli, v paměti. Pořád mi to na mysli vězí. Us. Loď na skále vězí. Bern. Vězí na malování. Ros. Vždy mu na krku vězí. Bern. Vězí některým na mysli. Kom. Na tom statku vězí (váznou) dluhy, správně: na tom statku leží dluhy, Šb., jsou dluhy, Us., statek je dluhy stížen, Š. a Ž., na statku dluhy zůstávají, statek jest zadlužen, Brs. 3. vyd.; Slov. I. 248., statek jest závadný, zavazený, na tom statku jsou dluhy, závady. J. tr. Vz Statek. Aniž také mizí ta nesnáze, jež na slovech těchto vězí. Sš. L. 50. Má pečeť podlé jeho (pečeti) vězí. Půh. I. 377. Stálým okem v něčem v. Bern. V. mezi nadějí a strachem. D. V-ti mezi životem a smrtí. Us. Dch. Aspoň se ví, co za ním vězí (= jaký jest. ) Us. Dch. Při vazbě té ovšem nesnada vězí v dovětě. Sš. 11. 19. Stále u milenky v. Jg. V. u koho (ve vězení býti). St. skl. Za tím něco vězí. D. Pod tím zakuklením něco vězí; Pod drsnatou škořepinou vězí chutné jádro. Sych. — kde jak dlouho. Kde vězíš celý boží den? Us. On by tam celý den vězel. Us. Dch. Kdybych nebyl v tomto hundslochu pět celých nedělí ležel a vězel. Žer. 10. — zač, za koho. Nevíš, kde za kůži vězíš. Reš. Kdežby má pečeť zaň vězela, tu mi slíbil ji bez mé škody odvaditi. Půh. II. 538. — kde s kým. V-ti s někým pod jedním kloboukem (= býti a ním srozuměn). Šml. — kde kdy. Ještě před týdnem, v so- botu vězel v dluzích, ale nyní jsou již za- placeny. Us. — proč. Pro něhož ta panna vězí (= uvězena jest), kterúž viděste mu- čiece. Kat. 2625. — že. Kde to vězí, že to nejde ku předu? Us. Dch. — Vz Věziti.