VězetiVězeti, 3. os
. pl. -zí a -zejí, el, en, ení =
nemoci z místa, stecken, haften, kleben;
býti,
zdržovati se, meškati, worin (wo) ste- cken, sein, sich aufhalten;
ve vězení (vazbě) býti, in der Gefangenschaft, im Verhaft sein. Jg
. V. z venzeti, vezeti, vězeti. Jir
. Cf. Venznouti. —
abs. Zde, tu to vězí. Us. Tu trn vězí (tu vlk leží). Prov. Doma pořád v. 253 Us. Tuto vězel suk a uzel, jenž rozvázán
či raději rozťat býti musel. Sš. Sk
. 179
. (Hý ).
Zajisté důvod k tomuto rozhodnutí vězel
hlouběji. Ddk. III. 213. Nechal ho v.; Loď
vězí; Kde tak dlouho vězí ten pomatený?;
Kde pořád vězíš? Us. Dch. —
kde (v čem,
na čem, mezi čím, u čeho, při čem,
pod čím, za kým, podlé čeho, komu
jak): v blátě, v nejistotě, v nebezpečenství
,
v neštěstí
, v nouzi, v dluzích; v té věci
něco vězí. V. V myšlénkách. D
. V. v chobotu
(v nesnázích)
. D. V hříších v
. Br. Zlí mra-
vové v dětech vězejí
. Reš. Loď vězí v písku;
v. v starosti
, bázni
, žalosti, zármutku; klíč
vězí v zámku. Bern. Ve zlém. Šm. V tom
vězí statek komorničí (= statek za to ručí).
Tov. Věci, ježto v súdě vězí. O. z D. Co
by se koli ve dskách zanedbalo neb zavedlo,
v tom komorničí statek vězí a trpí. Tov. 66.
Potom jmáš teprv upomínati, ať také naplní,
což slíbil, jenž napřed v slibě vězal (durchs
Versprechen gebunden sein). Kn
. rož. 229.
Při každém díle vězíš. Reš
. V-ti v bludu. Kat. 2612. Já bych nechtěl v jeho kůži v-ti ani
za (
na) minutu. Us. Mnohý mudrák vězí v chatrném kabátě, a velký darebník ve stříbře a zlatě. Na Mor. Tč.
V tom klu- kovi nic dobrého nevězí
. Us. Dch. V jednom sudě vína mnoho pravdy vězí. Us. Tč.
Zdaliž kdo věděti mohl, že v tejto díře tak dlouho v. mám? Žer. 1591. V-ti v těžkých mukách. Er. P. 506
. Sami již v tom vězejí. Čr. Apoštolé v předsudku povšechném o říši pozemské v-li; Církev korintská veškera v hádkách oněch v-la. Sš
. J. 100
., I. 163. (Hý. ). A tak v ďáblovém vězení dotad vězí. Pass. 20. V. v hrdle smrti. Kom. Kdo ne- mastí, vězí v chrastí
. Č. Vím já dobře, co v něm vězí (vře). Vz Znání. Č
. V.
v trní
za rohy, Zlob
., za šaty, Us
., v dluzích p
o uši, D., po krk
. Ml. V knihách
bez přestání v. Bern. Vězí mně to
v mysli, v paměti. Pořád mi to
na mysli vězí. Us. Loď na skále vězí. Bern. Vězí na malování. Ros. Vždy mu na krku vězí. Bern. Vězí některým na mysli. Kom
. Na tom statku vězí (váznou) dluhy
, správně: na tom statku leží dluhy
, Šb., jsou dluhy, Us
., statek je dluhy stížen, Š. a Ž., na statku dluhy zůstávají, statek jest zadlužen, Brs. 3. vyd.; Slov. I. 248., statek jest závadný, zavazený, na tom statku jsou dluhy, závady. J. tr. Vz Statek
. Aniž také mizí ta nesnáze, jež na slovech těchto vězí. Sš. L. 50. Má pečeť podlé jeho (pečeti) vězí. Půh.
I. 377
. Stálým okem v něčem v
. Bern. V.
mezi nadějí a strachem. D
. V-ti mezi životem a smrtí
. Us. Dch. Aspoň se ví, co za ním vězí (= jaký jest. ) Us. Dch.
Při vazbě té ovšem nesnada vězí v dovětě. Sš. 11. 19. Stále
u milenky v. Jg. V. u koho (ve vězení býti). St
. skl.
Za tím něco vězí. D
. Pod tím zakuklením něco vězí; Pod drsnatou škořepinou vězí chutné jádro. Sych. —
kde jak dlouho. Kde vězíš
celý boží den? Us
. On by tam celý den vězel. Us. Dch. Kdybych nebyl v tomto hundslochu pět celých nedělí ležel a vězel. Žer. 10. —
zač, za koho. Nevíš, kde za kůži vězíš. Reš. Kdežby má pečeť zaň vězela, tu mi slíbil ji bez mé škody odvaditi. Půh. II. 538. —
kde s kým. V-ti s někým pod jedním kloboukem (= býti a ním srozuměn)
. Šml. —
kde kdy. Ještě před týdnem,
v so- botu vězel v dluzích, ale nyní jsou již za- placeny. Us. —
proč. Pro něhož ta panna vězí (= uvězena jest), kterúž viděste mu- čiece
. Kat. 2625. —
že. Kde to vězí, že to nejde ku předu? Us. Dch. — Vz
Věziti.