Viděti
Viděti, vidím (místy hlavně na Moravě vizu, vizeš, vize, vizemy, vizete, vizú, Vck.; zastr. vidiam — vidiu, vizu, vizi, Bž. 172. ), 3 pl. vidí (ne: vidějí), viz, vizme, vizte; v obec. mluvě: viď; viďme, videamus, ZN., vida (ouc), děl, děn a dín, ění; vídati, ví- dávati, vidívati (na Zlínsku vidévat. Brt. ) = zrak míti, moci zříti, sehen; spatřovati, sehen, wahrnehmen; znamenati, pozorovati, sehen, merken, bemerken, ein-, ersehen; dostati, bekommen, sehen: dočkati se, dožiti, erleben, geniessen, ausstehen, wahrnehmen, bekommen; naleznouti, finden, sehen; pe- čovati, starati se, sehen, zusehen, sorgen, sich bekümmern; zkusiti, versuchen, sehen; zdáti se, scheinen, vorkommen, dünken; roz- vážiti, überlegen, sehen; jednati, sehen, handeln, reden; líbiti se, gefallen, gut dün- ken. Jg. — Strany časování v strč. vz Kt. 90. — V., koř. vid, videre, láeiv m. Fcdfív. Schl. — abs. Nechtěl jsem v. Dáti se v. Us. To bys, viď?; Vy jste sluhou, viďte? nicht wahr?; On už přijde co nevidět, ehe- stens; Tma tady, není ani vidět; Dal se viděti, war spendabel; Vida, vida, schau, schau!; Viď, že ano? Dch. Jen se dej přece vidět (přijď k nám). Us. Dhn. Přijdu k vám zajisté. Budu vidět! Us. Ach drahá duša! veď ja vidím na akej si mně ty pomoci. Dbš. Sl. pov. I. 42. (Šd. ). A teď ste měli vidět! Er. Sl. čít. 24. Ten vidí (o opilci)! Us. Sn. A Beran vece: Jáť nevizi! NB. Tč 106. Mají pláště dlúhé a široké atd., aby byli vidíni; Slepí vidí, klecaví chodí, malo- mocní se čistie (Mat. 11. ); Již-li boží děl- níci jste, vizte; A jakož vizi, tehdy ti naj- lépe ve vinici božie pracují; My vidíme, čeho sme se vystřiehli a vy vizte, co ste ztratili. Hus I. 453., II. 14., 65., 67., 247. (Tč. ). Vyvedl Hospodin z prsti všeliké dřevo krásné viděti. BO. Žide, kup tu hůl, vidíš, jak dobře mlátí; Viděly jste, oči, co ste kupo- valy a ty hubo mlč (pravil cikán hryza křen). Us. Bayer. Po nebi hvězdy chvátá a co pod nosem, nevidí. Us. Šd. Byl jsem slepý a již vizi. ZN. Boj se Boha, styď se lidí, nehřeš více, pán Bůh vidí. Prov. Vida nevizi. Tkad. Dělati se nevida. V. Slyše neslyš a vida neviz. Č., Ms. Mus. Vidúce a chtíce. Jel. Rozuměji a vizi. St. Nevídali! Nevídáno! Vizte (zkuste), pořídíte-li co. Viz (uvaž), co děláš. Bern. Viděti byl břeh, šp. m.: bylo; Jsou viděti vodopády m.: jest v. v. Vz více v Ht. Brs. 279. Jsou viděti vojáci, šp. m.: jest viděti vojáky. Dk. — co, koho: strom, přítele; Ať tě nevidím! Us. V. sny. V. Viz pokoru mú. Ž. wit. 9. 14. Jest ho viděti. Bylo ho tam viděti. Sych. V. sen = spáti. Bern. Nevidím tu celý rok ani krejcaru (nedostávám). Us. Rad koho n. co v-ti = milovati, přáti; nerád v. = nenáviděti. Ne- rád jsem to viděl Us. V. dým. BO. Nikde ho neviděť. Us. Šd. Jak živ sem to ještě neviděl. Us. Šd. Nevím, kde sem to už vi- děl; Není ho ani viděti; Hledíš, jako dybys mne ješče neviděl. Us. Šd. Viděl Abrahama (je mu 50 a více let). Us. Zkr. Bylo vídá- vat modré plaménky. Us. Tč. Už tomu bude dvě leta, co sme se neviděli. Us. Šd. Což doma něco špatného vídal? Us. Já tu nic nevizu. Mor. Tč. A krev ukazoval, kterou krev očitě viděl. Let. sl. V. 164. Keby som ti, milý, ten klobúk viděla. Sl. ps. Šf. 37. Slovenky rád vidí, za rod sa nestydí. Sl. ps. Slov. 182. Bol by si viděl jednoho princa, bol medený i paripa mu bola medená; Hybaj mi z očú. ani ťa len vidieť nechcem. Dbš. Sl. pov. I. 113, 259. (Šd. ). Vidím matku ztrápenu. Bž. 132. Nechtěl v. nedostatků. Us. Dch. A viza zló a zló, dal se na prošení. Na Hané. Aniž víme, bychme jej kdy ví- dali. NB. Tč. 177. Cos vidělo, všeckos chtělo, na hříchy si nepomnělo; Můj koní- ček sa leká, viďa Turka z daleka, že tam bude vojna veliká; Rád nás viděl, po druhé zas přijdem; Palili ho beze vši milosci, bylo vidac jeho svate kosci. Sš. P. 17., 572., 625., 786. (Tč. ). Viděti smrť, dni dobré, záhubu (= zkusiti); A mládenci vaši vidění viděti budou. Sš. J. 48., Sk. 22. (Hý. ). Za nimiž (za hříchy) jdoucí metly boží vidí; Nic více než což přítomně tělesný zrak vidí. BR. II. 19. a., 611. a. Velmi bych toho nerád viďal. Arch. IV. 90. Za mužem ji viděl (provda- nou); Neb již vizi krále svého, jenžto mě čeká. Pass. 133., 25. Přišli sú řkúce, že sú viděnie angelóv v-ly, jenž pravie, že živ jest; Vnes neb vlož neb stiehni prst svój. siem a viz rucě mé n. zkus prstem; Blaho- slavené oči, kteréž vidíta ty věci, kteréž vy vidíte; Ten, jenž skrze okna a mřieže hledí, to což se vně děje, vidí, ale on vi- dien nemóž býti; Mnozí jsú, ježto cizí ne- dostatky dobře vidí, ale sami sebe v své psotě nechtie viděti; Mnozí mnohé vidí, ale sami se nechtie viděti. Hus II. 139., 155., 329., III. 29., 180. (Tč. ). Jak tě vidí, tak tě za to mají (na oblek se hledí). Hš. Kdo mnoho viděl, ten i mnoho věděl. Hš. Lesem šel a stromu neviděl; Bůh pravdu vidí, ale nehned poví; Kdo v službě nebýval, ten bídy nevídal; Běda té kuchyni, která ne- vídá hospodyni; Dobrý člověk se neleká, když šibenici vidí; Kdo nic nového neví- dal, ten i starému rád. Us. Šd. Co kde vidí, vše míti chce (vz Zloděj). Lb. Kdo koho vidí, ten toho šidí. Čtyry oči více vidí, než dvě oči. Více očí více vidí. Us. Čeho oči (oko) nevidí, toho srdce neželí. Prov. Čo oči nevidia, to srdce nebolí. Mt. S. I. 118. Což oko vidí, na tom se srdce nesklamá. — koho, co čím: vlastníma očima, V., holým okem. Lk. Nemohli sú ho, jehož sú člověkem viděli, jako Boha nevidomého mysliti všudy přítomného. Hus III. 103. V. něco svýma očima, Anth. I. 46., tělestným okem. Hus I. 47. Rozkošno jest očima v. světlo. BO. Nyní svýma očima tělesnými jste v-li. BR. II. 76. a. Cf. co kdy. — co, koho kde (na čem, v čem, před čím, pod čím, při čem, u koho). Viz zase, před sebou uzříš ( = opatrný nebude oklamán). Prov. Pravila, že Nádherovu před jejím domem očitě viděla, když jsú Aničku popadli. NB. Tč. 248. Nevidel viac pred sebou ani cesty ani chodníčka. Dbš. Sl. pov. I. 239. Což na mně vidítě, na sobě čekajtě. Sš. P. 10. To je mu na očích v. Us. Dch. Dělám, co mu na očích vidím (o čem my- slím, že si toho přeje). Us. Džl. Hlupec jenom vidívá chyby na jiných a své zapo- míná. Kmp. Čech. 151. Na něčí postavě něco v. Smil v. 1679. Na zemi vidín jest. BR. II. 8. b. Neboť svět svého na nich nic nevidí. Chč. 616. Tak ho vidie mudrci zde na světě; Jakož zřejmo vidíme na těch, jenž držie úřad a důstojenstvie. Hus I. 161., III. 286. (Tč. ). Viděla bába jehlu na věži a věže neviděla. Us. Šd. Byla-li v tu chvíli z domu, čili doma v městě vidiena. NB. Tč. 85. Tého ludě lutují, koho vidá v bídě. Na Slov. Tč. Když bližního vidíš v psotě, ne- čekej, až přijde pro tě. Na Mor. Tč. Vidím jednu cúdenici v hore. Dbš. Sl. pov. I. 39. Kteří v divech božích neviděli leč vyskyt- nutí se přesycenosti vínem. Sš. Sk. 21. Že ona královna Ester vidúci se v velikém nebezpečenství. Pass. 6. Vůli boží v něčem viděti. Št. N. 73. Otec nebeský, jenž vidí v skrytě, ten odplatí tobě (Mat. 6. ). (Boha) vidie světí v nebesiech. Hus I. 304., 61. (Tč. ). Jistiny sem při něm žádné neviděl. NB. Tč. Biskupa olomúckého vídáme vždy- cky při osobě králově. Ddk. VI. 162. V. koho při práci. Us. Dch. Viděl jsem ho pod fíkem, Sš. J. 34., u strýce. Us. Smrť má velmi bystré zraky, vidí jima pod oblaky. Anth. Jir. I. 92. Cizí vidíš pod lesem a své nevidíš pod nosem (svých chyb neznáme). Pk. Pod nosom si neviděť. Mt. S. Viděl jsem ho na stromě. Us. To jsme na něm viděli. Us. Vidí se na tváři, na očích, že.. Us., D. Vidím na něm bídu. Mt. Viděl jsem ho v kostele. Us. V. něco v duchu, v mysli (znamenati). Jg. Když v duši naší móžem netělesně viděti Boha. Št. Rád ho u sebe vidí. Oj vidzim ja ma dzěvucho vidzim po tobě, oj, že mi ty lepši přaješ j nežli já tobě Sš. P. 410. Při někom něco v. Us., Kom. Mrvu z cizího oka chtíti vy- vrci a ve svém břevno neviděti. V. — proč (kam). Pro oči nevidí. Prov. Jg., Šd. Pro tenkosť se to nevidí. Us. Nevidí si pro nos do huby. Vz Tlachal. Č. Od radosti ani nevidí ani nepočuje; Ani nevidím od hladu. Mt. S. — čeho, špatně m.: co. Jg. Ale: Ale viz kupčení velikého (zde s emfasí)! Hus 1. 435. — co od koho. Pref. Každý to chce následovať, co od krále vidí. Na Mor. Tč. Cf. V. co proč, jak dlouho. — co odkud (kam): z očí (rozuměti). Bern. Z vý- sledku je viděti, že.. Ml. Z toho se v. dá, že.... Bern. D. Viděli jsme s návrší bitvu. Ml. Zdě ny viděti Vlaslava s hory. Rkk. 22. Inu ano, ale když z toho člověk nic nevidí (žádného prospěchu nemá). Us. S té hory muže do všech domóv v. Arch. III. 23. Z toho se na oko vidí, že mé království není světské. BR. II. 376. b. Aby učedlníci byli potvrzeni u vieře, že on jest bohem, vidúce div z jeho moci. Hus II. 49. Již vidí Lazara z daleka, jehož nechtěl jest v. z blízka. Hus II. 248. Ze šatu se vidí oby- čeje lidí. Prov. Šd. — co jak, nač. Na ty brejle bych dobře viděla. Us. Na oči nevi- dím, na uši neslyším. Sš. P. 31. Na oči kale neviděla. Sá. v Osv. 1873. 34. — kam. Nevidí si na rozum. Němc. III. 62. Už na to dobře nevidím. Us. Dch. — o čem. Nech o tom vidí mudrci (starají se). Bern. O nej- vyšším dobrém hned budeme v. (mluviti). Bern. Již vizme o miestu a času a o zpó- sobu k modlení. Hus I. 299. — co do koho. Jakou pak ty špínu do mne vidíš? U Ry- chnova. To jim do sebe dachu viděti. Dal. 82. Co se vám vidí do něho? Hr. rk. 237. Co se vám vidí do Krista? M. Trojí veli- kosť vidíme do sv. Mikuláše. Št. Zřiedlně (zřejmě) to vidíme do opilcův (na opilcích). Št. — si (kam). Nevidí si do huby (mluví neopatrně, zpozdile, nerozumně, necudně). Us. Dch., Všk., Vrů., Šd., Bdl. Viz za se před sebú uzříš. Anth. Jir. I. 154., Lb. Do sedmého nebe vidí (opilý). Mt. S. 1. 102. co kdy, jak dlouho. V-ti něco ve snách, ve spaní, u vidění. V. Kočka v noci vidí. Us. Dívča, dívča, laštovička, vídal sem ťa od malička. Sš. P. 225. V tu noc zřetelne bolo videť na nebeskej obloze viezt sa bie- leho muža. Let. sl. II. 115. Do roka kôrku chleba nevidí. Mt. S. I. 49. V. něco ve snu. Kat. 886. Sv. Simeon před svou smrtí svýma očima syna božieho jměl v. Anth. Jir. I. 77. V súdný den budeš okem tělestným v. Hus I. 4. V-ti těla božieho okem tělestným na mši nemóžem; Já nezčastná každý den své muky vizi. Hus I. 383., II. 97. Nevidí od mladosti. Us. Co do sv. Jiří vína vídáme, to o sv. Havlu neobíráme (víno záhy roz- kvetlé pomrzává). Pran. Tč. — co, koho jak (kde). Člověk vše dle svého zraku vidí v světle nebo v mraku. V něco na své oči. Us. Řečného novináře zřídka kdo rád vidí. Mor. Tč. Povez — že mi, milá, koho vidíš račej ? Sl. ps. Šf. I. 42. Tu krev očitě viděl. Let. sl. V. 164. Všetko sa ra- dovalo, len Matejovi bratia strpli a boliby sa neviem kde radšej videli ako práve tu; Zmrklo sa a v tej hore ani na piaď dobre vidieť nebolo; Sedí neborka, sedí a krivo sa jej vidí, že sestry už dakde tancují a ona nie. Dbš. Sl. pov. I. 36., 336., 329. (Šd. ). Ani okem jsem ho neviděl. Us. By na své oči viděli všecku péči a snažnosť. Pal. Dj. III. 3. 63. Na licho vidí, kteří...; Někte- rým se dle vazby řeckého textu vidělo, že první tři ku prorokům se čítati mají. Sš. Mr. 65., Sk. 149. (Hý. ). Něco několikerým způsobem v. Kom. L. 43. I Buoh ví, že toho nerád vidím, co sč vám stalo. Arch. IV. 88., V. 302. Dobře vizi. GR. Aby tě viděla v tvém obličeji. Kat. 810. Odkudž na oko se vidí, že.... Odkudž se zřetedlně to vidí, že...; Zdá se jim, že dobře vidí, ale jsou slepí jako krt. BR. II. 12. b., 13. a., 22. a,, 56. b. (Šd. ). Vidien móž býti Buoh trojím obyčejem; Aby vidúce tělestně neviděli du- chem hodně; Pán Ježíš vida z kořen my- šlenie zlého kněžstva, položil.... Hus I. 383., II. 71., 102. (Tč. ). V ti něco po skut- cích. Chč. 623. Bůh vysoko, ale vidí da- leko. Prov. Šd. Bežali, bežali, videli z ďa- leka, že milý s ostruhou pobáda koníka. Mt. S. I. 8. — co komu. Panenka čistá, má lekniček tři sta a když leze na hůru, vídať jí holú ďúru. Ve Slez Šd. — s in- finit. Viděl jsem ho psáti. Vidím ho běžeti. Us. Neminulo sedum let, Janka viděť z vojny jet; Dyby mně nebyly hory na závadě, viděl bych svou milou chodit, po zahradě; Ach má mamulko milá, poďte se podívat, jak mě srdečko bolí, viďa ju s jiným stát; Hořké bylo mé vzdychání, když jsem je vidíval jezdit za ní. Sš. P. 93., 200., 349., 396. (Tč. ). Jestliže se komu nevidí pod jeho panováním a za ním býti. Čr. Vidí se mi zde přidati. Bl. Toho se vidí troje příčiny býti. BR. III. 5. b. Prve pak, než bych to učinil, v-lo mi se vám o tom napsati. Žer. (342., 351. ). Vše to ničím se býti vidělo (zdálo). Bern. Nevidí se mi mnoho o tom psáti (nelíbí se). V. Nevidí se mi (nelíbí se, nechci) všecko vyčítati, na tom přestati. Kom. Vidím se ti nevěděti (zdám se). Bern. Vidělo se (líbilo se) mi odejíti. Us. Vidí je kráčeti; Vidím ptáka létati. Kom. Viděl to město oddané býti modloslužbě. Br. Vidí se (zdá se) mezi roklemi státi. Kom. Vidín byl jíti z pokoje. V. Když sem tě viděla mezi lotry viseti, nevěděla sem, by ty byl spasitel světa. Hus III. 79. Vz Akkusativ (dva akkusat. ), V. se komu, ze. — S pře- chodn. určitým. Vidím ho jdoucího. Sv. Neviděl Hospodina z mrtvých vstavšího; Viděli jsme hvězdu jsoucí na vzchod slunce. Pass. Viděl loď plavící se. Us. Cf. Jir. Nkr. Str. 77. a násl. — Ale obyčejnější jest in- finitiv. Vz: Věta podstatná spojková, III. c, pozn. 6. a cf. Uzřel jej bojujícího. Troj. — že. Vidím, že běží. Us. Viď, že přijdeš? Us. Již vizi, že dobrý nebloudí, blázen jest, ktož cizozemce dobrým soudí. Dal. Vidělo se mi (zdálo se), že s ním chodí. Us. Videl aj to dobre, že už nebude dľho kašu dú- chať (žíti). Dbš. Sl. pov. I. 324. Odkudž se všelijak v. může, že páni biskupové olo- moučtí k tomu žádného práva nemají. Žer. 344. I vidíme, že obecně zle sú živi, pro- tože nedóstojně sú v kněžství vstúpili. Hus I. 447. Makajte a vizte, žeť duch těla nemá, jakož vidíte mě mieti; Když vidie, že jich blížní na duši sú zemřeli. Hus II. 144., 357. (372. ). — Leg., Flav., Vš., Toms. — an. Vidím ho, an sem běží, Us., an lelky chytá. Sych. Vyznal jest, že jest vídal, ani ženú dobytek. Arch. IV. 276. Jakož sem to vídal, an zadek obrátil k oltáři a k ní tvář a mluví s ní, chechce se s ní; Aby se nepo- horšili, když by viděli, an s Kananejskú velmi lehce se obierá slyše ji; Má plakati, když vidí, ano jiný hřešie. Hus I. 130., II. 98., 357. (Tč. ). Vz An. — aby. Viz (po- starej se), abys přítele našel. Bern. Rád bych viděl, aby ta věc skončena byla. Us. Jak živa sem neviděla, by kramářka fúsa měla. Brt. P. 129. Vidělo se mi za slušné, abych vypravoval. Br. Viz, aby toho ne- činil. Pass. — se. Rádi se vidí. Us. Co se dobré vidí, to čiň i u lidí. Na Mor. Tč. Rádi se vidíme, pre tú tvoju mater nechať sa musíme. Sl. ps. Slav. 112. Veliká ta chy- trosť nepřátel se vidí. BR. II. 334. a. Ten se viz, já za žádného odpovídati nebudu. Vš. Vz Spona. — se komu (zač) = zdáti se, líbiti se. Vidí se mi ta věc nehodná na muže moudrého. Sych. Vidí se mi za dobré a tělu užitečné. Rgl. zdr. Odtáhl tak da- leko, jakž mu se za dobré vidělo. Abr. V. 310. To se mi vidí za nejlepší býti. Db. Vidí se mi za slušné. Anth. Jir. II. 115. Mně se též za dobré vidí. Dh. 11. Jak se mu za dobré vidí. Žer. 330. Jak se vám ten kůň vidí (= líbí)? Mor. Šd. To sa predca každému veľa videlo (líbilo). Dbš. Sl. pov. I. 177. Aby s ní (loukou) činili, jak se jim v. bude. List z r. 1561. (Tč. ). Aby písmům z vůle boží pošlým rozumu, jaký by se jim viděl, nedávali. BR. II. 101. a. Mezi tím vidí se mi, abyste přece na p. Berku s tím poselstvím dojíti ráčili. Žer. 332. Vidělo mi se z jedněch staročeských kněh psaných přijieti a položiti. Dač. I. 31. Vidí mi se připomenouti. Ler. Co se tobě dobré a pravé vidí, učiň nám. BO. Vidí se mi za potřebné, za právo. Kom. Bohu se jinak vidělo (líbilo). Jg. Učiňte, co se vám za dobré a sprave- dlivé vidí (zdá se). Br. Co se mu vidělo dobře. V. Vidí se mi za pilné, za velikou, za pilnou potřebu. Š. a Z. Aby ta práva mohl a moc měl dáti volně a svobodně... a prodávati zde v království Českém neb kdeby se jemu koli vidělo a zdálo. Zř. F. I. A. II. Nevidí se mi všecko vyčítati. Kom. Nevidělo se mi toho učiniti. Sych. — kudy: skrz prkno ( = dobrý zrak míti). T. Ta skoupá krájí krajíčky (chleba), že je skrze ně viděti. Us. Dch. — adv.: bystře, dobře, nedobře, špatně, daleko, na dál, v dál, na před něco v. Us. — V. Vidím se nucen (nucena), pohnut jest podlé německého; do- stačí: jsem nucen, pohnut atd., uznávám toho potřebu a p. Brs. 254., Brt. S. 3. vyd.. l77