Host
Host'. Vz Mkl. Etym. 74. Grundbedeutung : der Verzehrende. Mkl. aL. 64. O skloň, vz také Bž. 26., 87., 89. V MV. nepravá glossa. Pa. Cf. Šrc. 436. Hosti, ženský hosť. Sv. ruk. Al. 952., K. III. 5. — H. = příchozí, cizinec. Aby sě ani od hostie ani od měst- ských půtka žádná nestala. NB. Tč. 279. Jakub hostem byl v zemi. Ž. wit. 104. 23. Smlúvy města . . . ani domácí člověk ani h. nemá zbořiti. Št. Kn. š. 164. Již nejsme hosté u vieře. Št. Kn. š. 109. Cf. Tk. II. 400.-401., Vlšk. 495., Cor. jur. Jir. IV. 3. 1. str. 392.-393., IV. 3. 2. str. 414. — H. = hodovník. Denní h. Mus. 1880. 10. Tojsou k nám hosté (říkají vítajíce příchozí).Dch. Dževuch vrać se, bo tam sum (jsou)hosće. Sš. P. 424. Před hostmi se neukrývej,ale jich často nemívej. Tč. Poď sem, hosti!BO. H. nezvaný jako hrách neslaný. U Olom.Sd. Je doma říkaje hostem (málo). Us. Bylipořád na hostech (měli je). V Klat. a j. Vk.Bylo práce jak zlých hostí (mnoho). U By-sterska. Sn. H. nezvaný jest nejvítanější,když okáže paty. Shakesp. Tč. Do domupořád před hostem, z domu za hostem. Mudr.288. Maje hosta v domu, vystříhej se sporu.Šd Má hosti bez kosti (blechy). Bdl. — H. = přijatý v cizím domě. Hosta k tebě (tobě) příchodného nikdy neznevažuj; Ne- skrývaj sa, když uvidíš hosta chudobného. Glč. II. 284. Ryba a h. smrdí za tři dni dosť. Slez. Tč. Nevhodný h. protivnější nad tatam. Lpř. K vůli milému hosti rád ho- spodář nasadí svůj statek. Lpř. Varuj se hostí, kteří mají ostí, sic jich budeš míti brzy dosti. Tč. Dobrý h. bývá hospodáři vítán. Bž. — H zlý = zimnice. Mor. Sk.