HostHost'. Vz Mkl. Etym. 74. Grundbedeutung : der Verzehrende. Mkl. aL. 64
. O skloň
, vz také Bž
. 26., 87
., 89. V MV. nepravá glossa. Pa. Cf. Šrc. 436. Hosti, ženský hosť
. Sv. ruk
. Al
. 952., K. III. 5. —
H. =
příchozí, cizinec. Aby sě ani od hostie ani od měst- ských půtka žádná nestala. NB. Tč. 279. Jakub hostem byl v zemi. Ž
. wit
. 104. 23. Smlúvy města .
. . ani domácí člověk ani h. nemá zbořiti. Št. Kn
. š. 164. Již nejsme hosté u vieře. Št. Kn. š
. 109
. Cf. Tk. II. 400
.-401
., Vlšk. 495., Cor. jur
. Jir. IV. 3. 1. str. 392.-393., IV
. 3. 2. str. 414. —
H. =
hodovník. Denní h
. Mus. 1880. 10. To
jsou k nám hosté (říkají vítajíce příchozí).
Dch
. Dževuch vrać se, bo tam sum (jsou)
hosće. Sš. P. 424. Před hostmi se neukrývej,
ale jich často nemívej. Tč. Poď sem, hosti!
BO. H. nezvaný jako hrách neslaný. U Olom.
Sd. Je doma říkaje hostem (málo). Us. Byli
pořád na hostech (měli je). V Klat. a j. Vk.
Bylo práce jak zlých hostí (mnoho). U By-
sterska. Sn. H
. nezvaný jest nejvítanější,
když okáže paty. Shakesp
. Tč. Do domu
pořád před hostem, z domu za hostem
. Mudr.
288. Maje hosta v domu, vystříhej se sporu.
Šd Má hosti bez kosti (blechy). Bdl. —
H. =
přijatý v cizím domě. Hosta k
tebě (tobě) příchodného nikdy neznevažuj; Ne- skrývaj sa, když uvidíš hosta chudobného
. Glč. II. 284. Ryba a h
. smrdí za tři dni dosť. Slez. Tč. Nevhodný h. protivnější nad tatam. Lpř
. K vůli milému hosti rád ho- spodář nasadí svůj statek. Lpř. Varuj se hostí, kteří mají ostí, sic jich budeš míti brzy dosti
. Tč. Dobrý h. bývá hospodáři vítán. Bž. —
H zlý =
zimnice. Mor. Sk.