Hrdlo
Hrdlo (dříve: hrlo), hrdélko, a, n. H., grtdlo, z skr. koř. gr (v: „žrádlo, žráti"), -dlo=rskr. -tram, řec. -r^ov, lat. -trum, tedy hrdlo = stroj k polykání. Schl. Hrdlo z gr- dlo, od zvuku, který proudem do něho vchází aneb z něho se řine. Gb. Die Kehle, Gurgel, Drossel, der Schlund, Vorderhals. Jg. Hrdlo se dělí v: 1. podbradí, 2. okres podjazykový, 3. okres chřtánový, 4. okres brzlíkový, 5. důlek hrdelní. S. N. Čípek v hrdle. V. Ten celý den nic jsme v hrdle neměli (nic jsme nejedli a nepili). Jg. Bojují mezi sebou křiky až do hrdla predržení n. až do sípání. Jel. Drsnatosť, ostrosť, nehladkosť hrdla (chřá- pavosť). V. Siptavosť hrdla. Reš. Komuž se v hrdle hatí (chřápavý). V. Bolení, zápal hrdla. Ja. Křičí, co má hrdla (z plna hrdla). D. Když se z tohoto světa bráti musíme, síla nás uchází, žíly se krčí, hudci nám v hrdle hudou. Rad. zv. Vz Hudec. Živí tělo, co jen h. chce. Puch. Vše- co h. ráčí, káže. V. Plný, až mu v hrdle stojí. L. Nenasycené, nesyté hrdlo. V. Statek skrze h. a zadek prohnati. V. O nic se nestarati, než o h. a břicho. V. Kolik hrdla nástrah (lahůdek), tolik záhub. Kom. Pij h., jez h., zaplatíš hrdlo (třeba na šibenici). Št, Má, co jen h. ráčí. Vz Blahobyt, Boháč, Lb., Č. Bolí h. zpívat darmo. Č. Smrdí mu z hrdla, Vz Nečistý. Č. Zacpal mu hrdlo zlatem. Vz Porušený (soudce). Č. Kdo rád h. smáčí, rychle k hrobu kráčí. Km. Z hrdla, hrdlem = velmi hlasně. Z mocna hrdla. Rkk. Volej vším hrdlem. Br. Mluví, jakoby hrdla neměl (z ticha). H. nadouti (rozlobiti se). Kat. 2734. Vydírati z hrdla. Jg. Vydřelby jednomu z hrdla (o závistnících a dráčích chudých lidí). Jg. Z hrdla vyvrci (chrkati).. V. Snědl mnicha a kápě mu v hrdle zůstala. Jg. Což jednou čertu v hrdlo přijde, toho nikdo nevykoupí. Jg. — H. = krk, der Hals. Na hrdle zlatý řetěz. Ozdoba na h. V. Kruh železný na hrdlo. Kom. Za h. uvázati, po- věsiti (oběsiti). V. Na h. se věšeti; hrdla se chopiti. V. Pěkným, táhlým hrdlem. Rkk. Chytiti se hrdla, okolo hrdla, (objímali se). Jg. Za h. popadnouti. D. Šátkem si hrdlo zatáhl. Har. II, podřezati, zařezati. V. Oko na h. strčiti. V. — Po hrdlo = po uši, bis an den Hals. V štěstí po h. brodí. L. Če- muž lidé těžce věří, leč se jim v hrdlo na- lévá. Vz Nebezpečenství. Č. — V h. se han- biti. D. V h. se za ně styděli. V. Za to v h. se stydím. Lom., Sych. V h. lež. Jg. V hrdlo lháti (unverschämt lügen). D., Sych. Kdož tě toho zpravuje, tenť v hrdlo lže jako z kurvy syn zrádný. A. Hol. z St. Smrdí mu z hrdla (lže). Ros. — Na hrdlo = na krk, na hrdle =- na krku. Na hrdle někomu ležeti = blízko n. těžkým býti. V. V hrdle nepřátelském býti = míti nepřítele na sobě. Us. Jemu starosti na hrdle leží. V. Velikou tíž, bře- meno na hrdle míti. V. Stále býti někomu na hrdle. D. Na hrdle sedí smrť vždycky. Jel. Na h-o mu jde. Jg. Všecko mi to na hrdlo spadlo. Vz Péče. Č. — H. = život, der Hals, die ganze Kehle, das Leben. Jg. Platím za to hrdlem. Jel. Pro vlasť h. slo- žiti. Kom. Na h-e seděti. Trestati na hrdle. D. Provazem někoho na hrdle trestati; osi- dlem h. odníti. V. Něco hrdlem zaplatiti. Krab. Za pokutou hrdla, bez milosti. V. Hrdlo za hrdlo, Č., Rb. Kteří sobě sami h. odjí- mají. Er. K hrdlu sobě (někomu) sáhnouti. Vz Smrť. Č. Budiž mu sazeno k hrdlu. Žer. Byl odsouzen hrdla. Zav. Člověk hrdla od- souzený. Br. Hrdla odříci. V. Života a hrdla pro někoho vynasaditi. Br. Nebo zůstaň doma nebo odvaž se hrdla. V. Pod hrdlem přiká- zati. Pod hrdlem se nesmí navrátiti. V. Aby jeden druhému pomocen byl a radil i živo- tem i zbožím i vší mocí až do těch hrdel. Arch. I. 66. Pro něž by slušně i na hrdle měl kárán býti. Žer. Záp. I. 267. Sotva s hrdlem pryč utekl. Skl. 103. Přihodí-li se co Hlavsovi proti našemu glejtu, že k hrdlům vašim o tom budem hleděti. Bart. 276. Ne- mělo by proto písaři k hrdlu jíti. O. z D. Hrdel i statků nasaditi. H. ztratiti. O h. koho připraviti. Pr. A jestliže by ten měštěnín hrdlem trpěl. P. Sob. 159. Tak bychom hrdly i statky svými jednali a pomáhali pokojiti země této. Kn. Tov. 5. Pod hrdlem zapo věděný. Kom. Pod ztracením hradla zapo- vědíno bylo. Vrat. Pod skutečným na hrdle trestáním. Kom. Propadl hrdlo. Faukn. Právo o něm jest, aby hrdlo propadl. Br. Jde mu o h. Reš. Někomu na h. státi. D. Hrdla pro- padem. Reš. Ne já tebe hrdla odsuzuji, ale zřejmá práva. Br. Souditi o hrdlo. O hrdlo hráti. V. O h. se, někoho připraviti. V. H. odníti. V. H. si odňal. Us. Že chtí se brániti do těch hrdel židé. Ben. Aby hrdla svého tam nenechal. Žádný by nemohl při hrdle zůstati. Br. Při hrdle a zdraví zachovati. V. Při hrdle zanechati. V. Pře na h. se vzta- hující, o h. běžící. Th. Hrdla zbavení, ztra- cení, zastavení. Th. O hrdle seděti (odsou- zený na smrť). V. Běží tu o h. Ml. Sotva s hrdlem uteče (živ). Br. A do hrdel se za- vázali. Štelc. Zapsali se, aby se jedni dru- hých až do těch hrdel neopouštěli. V. A cti do toho hrdla chrániti. St. skl. I mysliti jen, za Fridricha hrdlem páchlo. Kom. Nůž ně- komu k hrdlu přiložiti. D. Přikázáno, aby se pod zbavením hrdla do Čech nenavraco- val. Háj. Co nevíš, že soudce poříkati k hrdlu sahá ? Kom. Jest potřebí od hrdel našich ode- hnati nepřítele. V. Obecní dobré města s nebez- pečenstvím hrdla a života opatrovati a ob- hajovati. V. Jakby mu k hrdlu sahal. (La- komý). Č. Mluví, co nemůže hrdlem doká zati. Jg. Vz Tlachal. Č. Páchne to hrdlem. Vz Trest. Č. Něco radše králi dáti, nežli o svá hrdla hráti. Lom. Utíká, jakoby mu k h-u sahal. Vz Bázlivý. Lb. S h-em člověka nesluší hráti; Na h. člověku nemá se kvapiti; H. jednou odňaté nemůže se navrátiti. Rb. — H., soud o hrdlo, peinliches Gericht. A což se hrdla dotýče. Pr. — H. = co k hrdlu podobno, Hals. Sklenice s úzkým hrdlem. Us. H. ostruhy, loutny, pekla. Do hrdla peklu lézti. Jg. H. matky (Mutterscheide). — H., prostrannosť trubky či cívky u lupenu. Rostl.