PísařPísař, e (
pisák, písal, a,
písálek, lka;
s příhanou), m. Schreiber, m.
Písař, kdo
z platu komu píše. Kom., V. P
. krevní (při útrpném právu), u bran, v celnici
, vz Vš. 567.
, nadenní, Diurnist, Jg., listovní, tejný, dů- chodní, V., branný, D., městský, právní, radní, početní, Jg., pokoutní, Dch., V., obecný; notář. P. zemský nejvyšší, der Oberstland- schreiber, protonotarius terrae; písař menší; písař menších desk, menšího práva. Vz Gl. 230., S. N., Vš. 567., Tk. II 545
., III. 656., Žer. Záp. II. 187., Rb. 269
. Dobře býti p-řem, ale ne při počtu (vz Poddanosť). Lb. Od- pouští císař, ale ne písař; Jaký císař, taký písař. Pk. —
P.
knihy,
veršů, slovníka = spisovatel, skladatel, der Schriftsteller, Ver- fasser. V. —
P., gypogeranus secretarius, dravý pták. Schd. II
. 458
., S. N.