TřapecTřapec (zastr.
třepec), pce,
třapeček, čku, m.
Kom. J. 518. Třápci. V
. Die Quaste
. Na Mor
. kyta. Brt
. S uzly perlovými, s třapci hedvábnými; Třapce zbarvené u klobúka až do země, a dek, jenž kóň kryje, až se i po zemi vleče; S t-ci
krví barvenými, v nichž se kochá světská pýcha. Hus I. 77., II. 12(5
. (Tč
. ). Leze za pec hlídat třapec (povalovat se, lenošit) U Rychn. Ntk
. T
. na věncích visí. Reš. Třapci n
. vláskové na kořenech
. Reš. Důstojnický t., porte-epé
. Bur
. Vz Střapec a S. —
T. =
štětka, cho- máč chlupů na pošvě samčího plodidla černé a srnčí zvěři. Šp.